Naučím Tě milovat

26. NEJŠŤASTNĚJŠÍ ČLOVĚK NA ZEMI

Všichni seděli na svých místech, už jen zbývalo, aby nevěsta prošla uličkou. Petr stál u oltáře a po svém boku měl svého svědka Břéťu. Vypadal nervózní.
"Tak kde je? Ona si to snad rozmyslela nebo co?" Břéťa se mu ale jenom smál.
"Prosim Tě, klid, má ještě čas. Navíc... znáš ženský, určitě ještě kontroluje make-up," řekl mu pobaveně: "Přestaň se pořád tak nervózně ošívat, ještě si toho všimnou," řekl Břéťa.
"Já se těšim na Tebe, až najdeš tu pravou, všechny ty fóry Ti vrátim," zavyhrožoval Petr a Břéťa jen pobaveně kroutil hlavou. A pak přišla ta chvíle. Píseň zazněla, všichni se postavili a všechny oči sledovali začátek uličky. Nejprve prošla Sid coby hlavní družička a také svědkyně nevěsty. Měla na sobě světle modré šaty v antickém stylu dlouhé až na zem, vlasy měla navlněné a splývaly jí přes ramena a hruď, vzadu je měla do elegantního půl copu svázané sponou z pomněnek. Vypadala jako víla a celou dobu se dívala na svého muže, který se na ní zamilovaně usmíval. Seděl úplně v první řadě a když kolem něj procházela, mrkla na něj. Uličkou prošlo ještě pár družiček a nakonec i Viky, kterou vedl k oltáři pan Rokl. Šaty měla podobné jako Sid, ale okázalejší, vypadaly dost podobně šatům, které jednou vytvořila pro jednu ze svých zákaznic. V době, kdy byla u Petra jako chůva sotva pár týdnů. Kdo by tenkrát řekl, že se jednou bude v takových vdávat a ještě za Petra. Vlasy měla také do elegantního půl copu, který ale na rozdíl od Sid stočila do malého pleteného drdolu. Zbytek vlasů jí splývaly přes ramena a záda. Nad ucho jí Sid připnula červenou a bílou růži. Z pod malého drdolu jí přes zbytek vlasů visel krásný bílý průsvitný závoj dlouhý až na zem. Celou dobu se usmívala, držela se pana Rokla za rámě, dokud nedošli k Petrovi. Pan Rokl předal Viky Petrovi: "Dávejte nám na ní pozor," řekl krátce a s Petrem se na sebe přátelsky usmáli. Petr vzal Viky za obě ruce a políbil klouby jejích rukou. Pak se oba postavili čelem k faráři, ostatní se posadili a obřad začal. Byl to krásný obřad, Viky s Petrem odsouhlasili, že si berou jeden druhého a poslouchali zároveň krásné fráze faráře o lásce a společné cestě životem. A aniž by to kdokoli tušil, v průběhu obřadu byl jedním strážcem nalezen druhý strážce s podříznutým hrdlem a vysílačkou rozkázal prohledat okolí. Bylo to jasné, Markéta a Kamil byli v domě. 
"Prohlašuji Vás tímto za muže a ženu, žijte v lásce," dokončil obřad farář. Petr s Viky se obrátili jeden k druhému a dali si první manželský polibek. Ostatní se postavili a začali jim tleskat, zatímco se Petr na Viky zamilovaně usmál: "Děkuji pánu Bohu a děkuji Tobě, protože dnes jsem se stal tím nejšťastnějším člověkem na zemi. Děkuji Ti za naši dceru. Miluju Tě strašně moc," řekl jí, políbil jí na čelo a pak se už jen oba obrátili k ostatním svatebčanům, kteří jim gratulovali. Nakonec vzal Petr Viky do náruče, prošel s ní uličkou a ostatní po nich házeli rýži. Svatba skončila a všichni se přesunuli na druhou část zahrady, kde měla být hostina. Všichni pili, jedli a veselili se, dokonce se stihlo i pár přípitků, rozkrojení dortu i první novomanželský tanec. Pak ale byl čas, aby se Viky šla podívat na děti, respektive na Miu s Davídkem Hruškou, které měla na starosti chůva. Dvojčata samozřejmě byla na svatbě i hostině. 
"Miláčku, je mi líto, ale budu Tě muset opustit," řekla Viky Petrovi.
"Nejsme manželé ani hodinu a už mě opouští? " Zasmál se Petr a chytil jí kolem pasu. Viky se jeho vtipu taky zasmála: "Ale vůbec ne, je ale nutné zkontrolovat děti, je tu na ně moc velký hluk, tak jsou s chůvou v pokoji."
"Tak s tím nemůžu nesouhlasit," usmál se Petr a políbil jí, než se vzdálila. Prošla kolem jednoho stolu, kde byla i Sid s Adamem. Když Viky odešla, posadil se Petr k nim.
"Šťastný?" Zeptala se Sid, která se opírala o Adama.
"Ani netušíš," odpověděl jí s úsměvem, pak ale zvážněl a otočil se na Adama: "všechno je v pořádku?"
"Ano, dům je pod kontrolou," odpověděl mu a trochu nervózně stočil panenky k Sid, která se od něj odlepila a vyčítavě se na něj podívala. Adam se jejímu pohledu vyhnul a radši se podíval zpátky na Petra: "všude kolem jsou hlídky. Markéta ani Kamil se nemůžou dostat dovnitř, aniž by je někdo viděl."
"Cože Markéta??" Sid se zděšeně podívala na Petra.
"Neboj se, je to jen pro případ," vysvětlil jí Petr, Adamovi bylo ale jasné, že jí to úplně stačit nebude. Donutil jí, aby se na něj podívala, chytil jí za tváře a dal jí pusu: "Neboj se, nikomu se nic nestane, bude to v pořádku, ano?" Sid tedy neměla jinou možnost než přikývnout. Měla strach, ale věděla, že s Adamem je v bezpečí.