Naučím Tě milovat

31. PRVNÍ STOPY

Břéťa vyhlásil celostátní pátrání po Markétě a Kamilovi s tím, že zároveň pustili do éteru i fotku Sid. Doufal, že se někdo ozve, že je viděl. Rodina Sid byla samozřejmě již informována. Všichni se přemístili do vily Novotných, kde byla banda policistů, kopu elektroniky a pátrali. Elektronika tam byla hlavně kvůli odposlechu, kdyby se náhodou únosci ozvali. Břéťa tomu ale nevěřil. Nešlo o únos za účelem výkupného, ale za účelem pomsty. Novotní byli z únosu Sid stejně v háji jako Adam, proto mu nabídli, aby se všichni přesunuli k nim domů. Bylo tam víc místa a Alice s Eduardem se mohli starat o děti, než mladší rodiče vypátrají a zachrání Sid. Od jejího únosu uběhlo pár hodin a všichni už začali být nervózní. Vždyť s ní mohli být už na míle daleko. Až po obědě přišla nová stopa. Na linku 158 volala žena, která spatřila únosce na kraji lesa u jedné staré kůlny. Sebou měli svázanou dívku, kterou strčili do kufru auta. A protože byla žena celkem blízko, zapamatovala si SPZ a nahlásila druh a barvu vozidla. Tento svědek byl jako štěstí z nebe, bez něho by jen těžko mohli pátrat dál. Břéťa přiběhl do vily, kde byli skoro všichni včetně Adama.
"Máme svědka," zakřičel bez pozdravu. Adam k němu hned přiběhl s nadějí v očích.
"Viděli je, není to ani hodina. Známe vozidlo i SPZ. Podle toho, co víme, tak je Sid naživu. Mají jí ale svázanou v kufru auta." Všichni přítomní zaplesali úlevou a všude kolem Adama se ozývaly rozrušené hlasy.
"A co bude teda teď? Budeme sledovat kamerové záznamy na silnicích?" Zeptal se Břéti, který byl překvapený z jeho nápadu. Nakonec ale... byl to voják. Jistě, že věděl, co dělat.
"Přesně tak," potvrdil mu: "zapneme si tady všechny kamery a budeme hledat jejich auto. Respektive tady mí podřízení. Ty, já a Petr bychom mohli jet směrem, kde byli naposledy a kdyby ostatní jejich auto našli, tak nám zavolají a aspoň k nim budeme blíž."
"To je dobrý nápad," řekl hned Petr a zvedl se z gauče od Viky s Miou.
"Ale buď opatrný," řekla Viky a Petr stihl jen přikývnout než všichni tři odešli. Nasedli do auta a jeli směrem k lesu, kde byli únosci se Sid naposledy. Když dorazili na místo, Adam rychle vystoupil a utíkal směrem ke kůlně. Jakoby snad doufal, že tam Sid je, i když na jisto věděl, že není. Vešel dovnitř. Byla tam tma jako v pytli. Našel světlo a rozsvítil. Rozhlédl se kolem a snažil se očima najít jakoukoli stopu. Petr s Břéťou došli, když si akorát Adam přidřepl doprostřed místnosti, kde našel kus provazu. Byl to ten provaz, kterým měla Sid svázané nohy a kterého jí Markéta zbavila, aby mohla dojít k autu. Břéťa si nasadil silikonovou rukavici, vzal provaz do ruky a strčil ho do igelitového sáčku.
"Na co?" Zeptal se Adam: "Je jasné, že je to provaz, kterým jí tu svázali."
"To jasné není," oponoval mu Břéťa: "ale máš pravdu, že s největší pravděpodobností to tak bude. Nicméně pokud se nám podaří je nezraněné zatknout a dostat je až k soudu, tak tohle dost pomůže k jejich usvědčení." Adam jen přikývl. Nebyl schopný na to cokoli říct. Když slyšel slovo 'nezraněné' dost v něm hrklo. Pokud by byli zranění, znamenalo by to, že by mohla být zraněná i Sid a na to nechtěl ani pomyslet. Už jen ta myšlenka, že je zavřená v tmavém kufru auta a svázaná, byla pro něj bolestná. Když byli na odchodu, ještě se na chvíli rozhlédli po kůlně, když si Adam něčeho všiml u zdi. Byl tam tác se zbytkem jídla, který zpočátku nebyl vidět, protože byl zastrčený pod starým plátěným pytlem. Klekl si a zpod tácku vytáhl malou stříbrnou náušnici ve tvaru malého kroužku. Ty náušnice znal, měla je v uších skoro pořád ode dne, co se poznali. Dostala je od babičky do kolébky, když se narodila. Petr s Břéťou mezitím postávali u východu za Adamovými zády.
"Něco máš?" Zeptal se Břéťa. Adam vstal s náušnicí v ruce a otočil se k nim.
"Její náušnice," zašeptal smutně. 
"Najdeme jí," řekl Petr chlácholivě: "uvidíš."
Břéťa chtěl taky něco říct, ale najednou mu zazvonil telefon, který rychle zvedl. Všichni odešli ven z kůlny. Břéťa chvíli poslouchal beze slova a pak jen přikývl a řekl: "Ok, díky za info."
Když zavěsil, podíval se na Petra s Adamem: "Viděli je na kameře sotva před minutou jen pár kiláků odsud. Vypadá to ale, že zmerčili riziko kamer, zaparkovali a táhli Sid někam hluboko do lesa, musíme tam a vydat se za nimi pěšky. Zásahovka je na cestě, pročesáme to tam skrz na skrz."
Adam, Petr i Břéťa tedy nasedli do auta a vydali se směrem k lesu, kde by měla Sid s jejími únosci být. Když dojeli na místo, našli jejich opuštěné auto. Ani se neobtěžovali ho zavřít. Adam rychle zkontroloval vnitřek vozu i kufr, jestli tam nenajde nějakou stopu. Pravda byla, že se hlavně přesvědčoval, že tam nenajde krev. Vypadalo to ale, že tam žádná není, což mu dávalo naději, že není Sid zraněná.