Prior

Bolest procitnutí

Embr se zatočila hlava. Ona seděla v Nickově krvi. ,,N-n-nicku" koktala, a snažila se ho probudit. ,,Nicku Nicku" křičela a třásla s ním. Bouchala mu do hrudi, třásla s ním ale nic nezabíralo. Podívala se před sebe, uviděla  pronásledovatele. ,,Co jsi to udělal" křičela na něj. Postavila se, rozhodla se že po něm půjde sama. Rozběhla se, hodila po něm ohnivou kouli. On to vykryl. Vyrvala ze země kořeny aby na něj spadly strom. On to vykryl. Zvedla vodu z rybníku, a poslala na něj vlnu. On to vykryl. Roztočila vítr a poslala proti němu tornádo. On to vykryl. ,,Proč-proč jsi to udělal" zeptala se a uvědomila si že pláče. Podlomila se jí kolena a ona spadla na zem. Pronásledovatel k ní přistoupil. ,,Dnes večer, u rybníka, máme jsi hodně o čem povídat." ,,Ja si s tebou nemám co říct, zabil jsi mi nejlepšího kamaráda" říkalo se jí to těžce. Ukázala na Nicka, ale jeho tělo tam nebylo. Podívala se na Pronásledovatele ,,co jsi s ním udělal" rozkřikla se na něj. ,,To ti to ještě nestačil." Embr si klekla, a s námahou se postavila. Stáli naproti sobě, kousek od sebe. ,,Proč tohle děláš" zeptala se ho. Ale byla vysílená, podlomily se jí nohy a ona mu spadla do náruče. Pronásledovatel ji chytil a opatrně položil na zem. Odendal ji pramen vlasů z obličeje, a řekl ,,uvidíme se večer." Embr už se na nic nezmohla. Byla slabá. Poslední co slyšela byl křik paní Flory, pak už padla do bezvědomí. 

Probudila se na svojí posteli. Sedla jsi, bolela jí hlava. ,,Konečně jsi vzhůru" řekla žena a sedla si k ní na postel. ,,Paní ředitelko co tu děláte" zeptala se překvapeně Embr. ,,Mám pro tebe jednu dobrou a špatnou zprávu" řekla ustaraně. ,,A ta dobrá." ,,Nick je naživu." ,, To je skvělá zpráva, kde je můžu ho vidět, není mu něco" ptala se nadšeně. Paní ředitelka ale nevypadal vůbec štastně. ,,Ta špatná zpráva, ztratili jsme ho, pravděpodobně ho unesli." ,,Ale j-jak jste ho mohli ztratit" zeptala se s pláčem Embr. ,,Je mi to líto, děláme všechno aby jsme ho našli – ,,To doufám ale zatím jste neudělali vůbec nic" rozkřikla se na ni. Bylo ticho. ,,Na další týden jsi uvolněna z vyučování" řekla smutně, zvedla se a odešla. Embr byla naštvaná. Podívala se z okna, stmívalo se. ,,Večer tě zabiju" řekla jsi pro sebe. A začala chystat plán.