Sigrod jezdci draků

Kapitola I - Záhadný kluk

Tasy seděla ve škole. Zase měla špatnou náladu. Dnešní den začal docela poklidně. Myslela si, že konečně zůstane u nějakých pěstounů déle než tři měsíce. U těhle pěstounů žila dva měsíce a několik dní.

Vlastně nevěděla, proč tak ráno vybouchla. Pěstouni jménem pan a pani Filningovi se k ní chovali docela hezky a nechávaly jí soukromi.

Problém byl v dalších dětech, kteří žili u těchto pěstounů, u pana a paní Filningovích bydleli ještě další tři děti.

Dvojčata Sam a Dan. Před měsícem oslavili své desáté narozeniny. Strašně jí trápili. Dávali jí šváby do oblečení a další podobné nechutné věci.

Potom tu ještě bydlela malá Astra. Bylo jí něco okolo sedmi let. Přesný věk nikdo neznal. Brali byste jí jako roztomilou holčičku to, ale nebyla.

Spolčila se s dvojčaty Samem a Danem a společně se jí snažili vyštípat z tohoto domu.

Astra se k nim přidala hlavně kvůli tomu, že s ní musela sdílet pokoj, což Astra těžce nesla. Všude po zemi měla panenky a křičela na ni, když se dovolila dotknout některé z jejich věcí. Což byl docela úkol. Astra dovolila Tase sedět jenom na její posteli a na židli u malého stolu. Zbytek si přivlastnila.

Tasy se s ní neměla sílu o to pořád hádat. Pokaždé, když se o to pokusila, tak nahoru přilítli Filningovi a začali na ni ječet, že je na malou Astru zlá. A Astra se u toho vždy rozbrečela.

Tasy dostala domací vězení minimálně na týden. Proto se rozhodla se malé Astry nevšimat.

Dnes ráno to už, ale nevydržela. Probudila a vstala. Přešla ke své malé skříni a otevřela ji.

A tam uviděla pavouka. Zaječela. Brouci jí nevadili jediné, co nesnášela byli pavouci.

,,Jé ty se bojíš.'' pošklebovala se Astra. Do místnosti vešly i otravné dvojčata a pošklebovali se na ni.

,,Nechtěla by sis ho pohladit.'' dráždilo jí jedno z dvojcat.
,,Ne.'' odmítla rázně Tasy. Otočila se a chtěla odejít z pokoje.

Dvojčata jí tomu, ale zabránili.
,,Pojď se podívat na pavoučka.'' lákalo jí jedno z dvojčat. Tasy je nehodlala rozeznávat. Oba byli stejně zlí a pomstichtiví.

Dvojčatům to, ale bylo jedno. Kdyby někdy použili ty své malinkaté mozečky. Jestli vůbec nějaké měli.

Každý jí popadl za jednu ruku a táhli jí k pavoukouvi. Tasy se bránila, ale proti nim neměla šanci. Dvojčata totiž chodili do boxu.

Už jí dotáhli skoro k pavoukovi. Tasy popadla uplná hysterie. Z pavouků měla obrovský strach. Úplně se jí sevřelo srdce a na chvíli přestala dýchat.

Pak vykopla. Jedno z dvojčat jí pustilo. Podařilo se jí vykroutit i tomu druhému.

První dvojče už se, ale zvedlo ze země s přitáhlo jí k sobě. Několikrát jí udeřil do tváře. Bolelo to, ale Tasy to na sobě nedala vůbec znát.

Vrhla se na ně. Měly přesilu dva na jednoho. Naštěstí se Astra nezapojovala do boje, i když ta by moc nezmohla.

Cítila, jak na ni dopadají rány. Sama jich, ale hodně rozdala. Netušila, kde se to v ní bere. Bojovala jen v několika rvačkách, ale nikdy to neprováděla profesionálně.

Víc už si nepamatovala. Jen silné ruce pana Filninga, který se jí snažil odervat od dvojcatů.

Pořád se, ale vzpírala a chtěla, aby jí pustil. Zklidnila se až na ní paní Filningová chrstla vodu.