Sigrod jezdci draků

Kapitola XXIX - Les

Pomalu se blíží Vánoce :). Užijte si další kapitolu.

ZaFe03

Cyrod kráčel rychlým krokem před ní. Tasy ho následovala. Šli takhle již několik hodin. Sigrod je vyložil na kraji lesa a jeden muž jim ukázal stopu, kterou měli sledovat. Dle jejich pokynů se měli vrátit zpátky na místo odkud vyšli. Samozřejmě až najdou tu dívku.
Tasy pohlédla na oblohu, kde se pomalu stmívalo.

I Cyrod si toho všiml. ,,Dnes už to nestihneme,'' zamračeně zhodnotil Cyrod.
,,Proč?" zajímalo Tasy. ,,Říkal si, že před námi má jenom malý náskok.''

,,To sice ano a kdybychom chtěli, tak ji dnes dostihneme, ale až ta tmy." řekl Cyrod jako kdyby to všechno vysvětlovalo.

Tasy pořád nechápala ten důvod. Chtěla ten úkol co nejrychleji splnit. Sice tady venku bylo krásně, ale věděla, že je pořád někdo sleduje. Taky se jí tu nechtělo být s Cyrodem. Mnohem radši by tu byla sama. Nebo nejlépe se Salmerem nebo s Viriel nebo se Sanjy. Při pomyšlení na Sanjy, kterou drželi Kelteovci v zajetí stejně jako spoustu dalších, se mírně zamračila. Proto se taky chtěla dostat do Sigrodu, co nejdříve, aby mohla dotáhnout celou věc úspěšné dokonce. Při tom pomyšlení se malinko zachvěla, ale byla  ochotná se pro ostatní obětovat.

,,Za tmy by se nám mohla lehce ztratit.'' vysvětloval jí to pomalu Cyrod jako nějakému malém dítěti.

Zastavili až se úplně setmělo. Nemohli rozdělat oheň, aby se neprozradili.
Mlčky se najedli a rozdělali spacáky.
Tasy ležela na tvrdé zemi, ale nedařilo se jí usnout. Všimla si, že měsíc přibývá. Za pár dní bude úplněk.

,,Jsi vzhůru?" zeptala se svého bratra.
,,Ne,'' odpověděl Cyrod.
Tasy jeho odpověď přešla. Měla na něj pár otázek ,,Proč vlastně studenty nepřivádějí do Sigrodu vojáci?"

,,Je to tradice. Zároveň tím prokazujeme naší oddanost Sigrodu.'' vysvětlil Cyrod. Nadzvedl se na loktech a otočil se, aby na ní viděl.
,,Kolik studentů už si přivedl do Sigrodu?" zajímalo Tasy.

,,Dost. Předpokládám, tak kolem deseti.'' odpověděl Cyrod po krátkém uvažování ,,Někdy to jsou několikatidenní výpravy v lese třeba jako tahle. Jindy jsem je našel za půl dne. I tebe jsem musel sledovat přes noc.''

Tasy odvrátila hlavu, aby Cyrod nepoznal na co myslí. Vzpomínala na ty časy před tím než jí zajali Kelteovci. Teď již nic nebylo jako dřív. Svému bratrovi již nemohla věřit. Ne po tom co jí odmítl pomoct utéct a pak jí ještě zradil. Hlavně musí zařídit, aby se ze zajetí Kelteovců dostali všichni, které za ty roky zajali.

,,Nevíš proč Kelteovci tolik chtěli získat nejdříve tebe a pak mě?" zeptala se opatrně Tasy. Nebyla si jistá, jak Cyrod zareaguje, ale často nad touto otázkou přemýšlela. Jistě to mělo nějaký důvod, ale ona na něj nemohla přijít.

,,Nad tím jsem mnohokrát taky přemýšlel.'' odpověděl Cyrod ,,Pořád ale nic nevím a Sigrod mi k tomu taky nechce nic moc řict.''
Tasy ale cítila, že jí bratr neříká tak úplně pravdu. Musel něco tušit.

Ráno pokračovaly dál. Podle stop zjistili, že dívka musela vyrazit pár hodin před nimi a zvýšila tím svůj náskok.

V chůzi pokračovaly bez přestávek několik hodin. Tasy cítila, že již tohle tempo dlouho nevydrží.

Náhle jí Cyrod pokynul rukou, aby zastavila. Nekdříve nechápala proč, ale za chvíli to pochopila. Někde před nimi se ozývaly kroky a praskání větviček.

,,Je to ona?" zeptala se tiše Tasy.
Cyrod mlčky přikývl.

,,Až se k ní dostaneme na dohled, tak jí přikážu ať se vzdá. Ona samozřejmě začne utíkat směrem k řece, která se vine nedaleko. Já jí k ní nechám doběhnout a ona skočí do vody. Bude plavat proti proudu. Tam jí ale zastavíš ty. Protože jak já jí budu sledovat, tak ty jí nadběhneš a do vody skočíš výš po proudu.'' vysvětloval plán Cyrod. ,,Zvládl bych jí chytit i sám, ale takhle to bude rychlejší.'' neodpustil si poznámku Cyrod.
,,Dobře'' souhlasila Tasy. Taky to již chtěla mít, co nejrychleji za sebou.