Sigrod jezdci draků

Kapitola LXIV - Sourozenci

Tasy stoupala do kopce po boku Sidera. Zase nastala neděle a na vrcholu kopce se měla setkat s Evelin, která jí odvede do Sigrodu. Následující týden totiž měla strávit v Sigrodu.

,,Proč jsi chtěla, abych tě dnes doprovodil já místo Arina?" zeptal se Sider během cesty.

,,Arin mě doprovází každou neděli, proto jsem chtěla, aby měl aspoň tuto neděli volno,'' vysvětlila Tasy. To co říkala byla sice pravda, ale dívka hlavně chtěla, aby jí Sider doprovodil z jiného důvodu.

Sider přikývl. Naštěstí zatím nepojal žádné podezdření. Tasy chtěla Sidera s Evelin usmířit. Pořád si dobře vzpomínala, jak se Evelin pohádala se Siderem při jednom rozhovoru přes komunikační přístroj. Sice teď na sebe byli naštvaní, ale Tasy moc dobře véděla, jak Evelyn na jejím bratrovi záleží.

Vystoupali až na vrcholek kopce a naskytl se jim výhled na celý jeho vrchol. Tasy viděla jak  několik metrů od ní stojí její kamarádka Evelin. Stála ve stínu vysokého stromů a zrzavé vlasy jí vlály ve větru. Teď jak stála kousek od Sidera byla jejich podobnost jasně viditelná. Nebylo pochyb o tom, že jsou sourozenci.

V tom okamžiku se Sider prudce zastavil, protože i on si všiml Evelin. Několik sekund se sourozenci chladně přeměřovala a ani jeden nechtěl uhnout pohledem. Pak se oba podívali na Tasy.

,,To si zařídila schválně?" zeptal se jí chladně Sider.
,,Ano,'' prohlásila rozhodně Tasy, ,,teď když Sigrod uzavřel s Kelteovci příměří, tak se můžete vídat, i když jste každý na jiné straně.'' Věděla, že se minule pohádali, když se Sider rozhodl zůstat u Kelteovců, přestože věděl, že je Evelin v Sigrodu. To tenkrát Evelin hodně ranilo.

,,Tasy jdeme,'' zavolala na ní Evelin a již se otočila. Rozhodla se svého bratra úplně ignorovat.
,,Evelin počkej,'' prosila jí Tasy a běžela za ní. Nechtěla, aby teď odešla. Věděla, že když tohle setkání nevyjde, tak se jí již asi nikdy nepodaří přesvědčit Evelyn, aby si promluvila se Siderem.

Po jejích slovech se Evelin zastavila a ohlédla. Tasy poznala, že váhá a rozhodla se toho využít.
,,Prosím zkus si se Siderem promluvit. Je zbytečné, abyste se hádali, když teď Sigrod uzavřel s Kelteovci příměří.''

,,Dobře,'' souhlasila nakonec trochu neochotně Evelin. Pomalým kroky se opět vracela k Siderovi.

Evelin stála přímo naproti Siderovi. Tasy si od nich udržovala několik kroků odstup. Teď už bylo jenom na nich jestli se usmíří a ona už do toho nechtěla dál zasahovat. Byla přítomna při jejich minulém rozhovoru přes komunikační přístoj, kdy se pohádali. Pořád si ještě vyčítala, že se jí tenkrát nepodařilo přesvědčit Sidera, aby se vrátil do Sigrodu za svou sestrou.

,,Evelin promiň,'' začal Sider, ,,mrzí mě, že jsem tě tenkrát zklamal.''

Tasy na Sidera překvapeně koukala. Netušila, že se hned své sestře omluví. Při minulém rozhovoru se choval úplně jinak.

,,To není tvoje vinna. Neměla jsem brát jako samozřejmost, že se do Sigrodu vrátíš jenom, proto že jsem tam já,'' řekla hořce Evelin.

,,Tak to není,'' bránil se Sider, ,,když nám poprvé nabídli návrat do Sigrodu, tak jsem netušil, že tam již seš. Myslel jsem, že jsi ještě doma v bezpečí. U Kelteovců jsem totiž tak trochu ztratil pojem o čase.''

,,O pár dní později jsi však již věděl, že jsem Sigrodu. Tenkrát tebe a další Tasy přesvědčovala k návratu a řekla ti i o mě,'' namítla Evelin.

,,To je pravda,'' souhlasil Sider, ,,Nejdříve mě zprávy o tobě překvapili a přemýšlel jsem o tom, že se do Sigrodu vrátím jen kvůli tobě, ale pak jsem si uvědomil, že jsi za tu dobu kdy jsme se neviděli vyrostla. Elisabeth se mi zmínila o tom, jak jsi jí pomáhala s celou výměnou a útěkem ze Sigrodu. Z toho jsem pochopil, že mě již nepotřebuješ. Věděl jsem, že to v Sigrodu zvládáš i beze mě. Proto jsem se rozhodl zůstat u Kelteovců, kde to mám radši a taky jsem si tam již zvykl.''