Sigrod jezdci draků

Kapitola XI - Bratr

,,To není možné.'' neudržel se Cyrod a zakřičel z tribuny. Tasy na něj zděšeně pohlédla. Jestli přistroj nelhal, tak to znamená, že Cyrod je její bratr.

Cyrod se obrátil a odkráčel s hrdě zvednutou hlavou pryč. Nikdo se ho nepokusil zastavit.

Nějak se k ní dostal trenér Hasem. Popadl jí za zápěstí a táhl davem pryč z tělocvičny.

,,Běz za Cyrodem do jeho pokoje.'' přikázal jí Hasem ,,Jen on ti to může nejlépe vysvétlit.''

Tasy se tedy vydala za Cyrodem. Nevěděla ale moc co si má o tom myslet. Bezmyšlenkovytě dala kartu do vytahu a vyjela do pátého patra. Zaťukala na dveře Cyrodova pokje.

,,Dále.'' ozvalo se po chvilce.

Tasy otevřela dveře a vešla dovnitř. V pokoji našla Cyroda sedícího na posteli.

Cyrod si jí prohlížel ,,Ten přeměňovač vážně fungoval.''
,,Jaký přeměňovač?'' zajímalo Tasy.

,,Asi bych měl začít vyprávět od začátku.'' povzdechl si Cyrod a ukázal vedle sebe na postel ,,Posaď se.''

Tasy se vedle Cyroda posadila.

,,Nevím jestli to víš, ale do tří let si vyrůstala tady v Sigrodu.'' začal vyprávět Cyrod. ,,Naši rodiče tu byli spokojení a nic jim nechybělo. Jednoho dne ale našly nějaké spisy. Jejich názor se na Sigrod úplně změnil. Nechtěly s ním mít nic apolečného. Dožadovali se tehdejšího ředitele, aby je pustil ven. Chtéli žít v klidu bez těhle neustalých bojů.''

,,Jak tohle vsechno víš?" zeptala se Tasy.
,,Byl jsem u toho.'' vysvětlil Cyrod ,,Tys u toho byla taky ale nepamatuješ si to. Po dlouhých debatách jim tehdejší ředitel Sigrodu nabídl dohodu. Naši rodiče budou moci žít v postraní a klidu. My dva jsme tu ale měli zůstat jako záruka, že nepodniknou nic proti Sigrodu. Taky z nás chtěli vychovat bojovníky. V Sigrodu totiž vyrůstaly všichni příslušníci modre krve, aby je měl  Sigrod hezky pod dohledem.'' zatnul pěsti Sigrod.

,,Jak to pokračovalo dále?'' zvědavě se ptala Tasy.
,,Rodiče s tím samozřejmě nesouhlasili a strašlivě se pohádaly.'' pokračoval Cyrod ,,Jednoho večera utekli s námi pryč z Sigrodu. Královské draky tady museli nechat. Utíkali totiž po souši. Několik dní jsme takhle utíkali. Podle hovoru rodičů nám byli lidé ze Sigrodu v patách. Rodiče se nakonec museli uchýlit ke krajnímu rozhodnutí. Sehnaly nám listky na vlak. Mè tenkrat šestiletémi klukovi svěřili několik lahviček.'' vyprávěl Cyrod. Vypadalo to, že to nikdy nikomu nevyprávěl.

,,Dojeli jsme vlakem na smluvené místo. Tam jsem tě měl za úkol nechat.'' vysvětlil Cyrodovi. Pořád ho bolelo na tohle vzpomínat.

,,Co to bylo za místo?" zajímalo Tasy 
,,Děcák. Před tím než jsem tě tam nechal, jsem ti podle pokynú měl dát vypít jeden lektvar. Ty jsi mi tak věřila. Přitom jsem ti prozradil, že ten lektvar ti vymaže vzpominky a změní rysy obliceje a barvu vlasů. Neprotestovala jsi a ani nic nenamítala. Po vypití toho lektvaru jsi omdlela. Ráno té museli najít pracovníci děcáku.'' vyprávěl Cyrod.

,,A co jsi délal ty?" zeptala se Tasy.
,,Měl jsem popojet vlakem do jiného děcáku a tam vypít lektvar, ale já to nedokázal.'' zavrtěl smutně hlavou. ,,Ten lektvar jsem vylil do kanálu. Nedokazal jsem si vymazat vzpomínky na rodiče a tebe. V děcáku jsem ale zůstal. Sigrod mě našel o rok později. Poznali mě. V tu dobu jsen poznal, že jsem udělal chybu a od té doby vyrůstám v sigrodu. Moje tréninky tedy začal již v osmi letech.'' dovyprávěl Cyrod.

,,Věděl jsi kde se rodiče skryli?" zajímalo Tasy.
,,Ne.'' odpověděl Cyrod ,,Řekl jsem jim, ale že si nic nepamatuju. Bohužel tomu neuvěřili. Podstoupil jsem několik testů, ktere vyvrátili, že jsem zapomněl. Nic jsem jim tedy aspoň neřekl. Sigrod nepřestával po tobě pátrat dál. Stejně jako po rodičích. Ve speciálním rádiu pro vodní jezdce nechal vyhlasit pro naše rodiče, že mě má Sigrod. Věřili, že rodice mají tyto informace. Čekal jsem, kdy tě přivedou a pak, když tě přivedli, tak jsem na tebe měl zlost. Věřil jsem, že bych tě poznal. Začal jsem tomu véřit až když jsem vidél, jak jsi použila schopnosti ve vodě. To dokážou jen ti nejsilnější lidé."