Sigrod jezdci draků

Kapitola LVIII - Příměří

Tasy nervózně přecházela po pokoji na vrcholku věže. Před chvílí z okna viděla, jak dovnitř pevnosti vstoupila malá delegace ze Sigrodu. Věděla, že teď spolu budou jednat.

Dívka se překvapeně zastavila, když se otevřeli dveře a dovnitř vběhl jeden Kelteovec. 

,,Co se děje?" zeptal se Sider. 

,,Mám Elisabeth přivést do jednací síně, protože delegace ze Sigrodu nevěří, že jsi opravdu v této pevnosti," vysvětlil Kelteovec. 

,,Můžeme jít," souhlasila dívka. 

,,Není to pro tebe nebezpečné?" ptal se nedůvěřivě Salmer. 

,,Není," ujistila ho Tasy, ,,Kelteovci nedovolí, aby se mi něco stalo."

Salmer se nadechoval, že vznese nějakou další námitku, ale dívka ho přerušila. 

,,Za chvíli budu zpátky." Pak vyšla za Kelteovcem ven z místnosti. Byla ráda, že bude moct být přítomná u jednání. Takhle se bude moct pokusit přesvědčit Kelteovce, aby se Sigrodem uzavřeli příměří. Hlavně všechno bylo lepší než jen nečině čekat. 

Zastavili se až před dveřmi jedné místnosti v přízemí. Před dveřmi stáli další dva vojáci. Dveře se otevřeli a ona mohla vejít dovnitř. Do místnosti vstoupila s hrdě zvednutou hlavou. Přitom si dala záležet, aby nikdo nemohl nic vyčíst z její tváře. 

,,Elisabeth Saphirová," oznámil Kelteovec, který stál u dveří z druhé strany. 

Cítila na sobě pohledy všech lidí v místnosti, což jí trochu znervóznilo, ale nic na sobě nedala znát. Pokračovala až ke stolu, kde se zastavila. 

,,Elisabeth, sedni si sem," vyzval jí Zut a ukázal na jediné volné místo u stolu, které se nacházelo po jeho pravici. Toto místo všem jasně říkalo, že jí mají v moci Kelteovci. Tasy se na židli posadila a až teď si mohla dobře prohlédnout osoby, které tu seděli. 

Na jedné straně seděli Kelteovci spolu s ní. Přímo uprostřed byl Zut a dívka seděla vedle něho. Všimla si, že vpravo od ní se nachází ještě dva další Kelteovci, které neznala. Předpokládala, že to jsou nějací vysocí důstojníci.

Přímo naproti Zutovi seděl ředitel Sigrodu. Docela jí překvapilo, že se sem dostavil ředitel osobně. To ukazovalo, jak je pro něj celá ta akce důležitá. Kros, vládce Kelteovců, se nechal zastupovat Zutem, zatímco on sám zůstal v hlavním sídle. 

Vedle ředitele seděl trenér Hasem, což jí ani nepřekvapilo. Docela ho tu i čekala. Pak na straně Sigrodu seděli ještě tři další muži, které neznala. Museli to být velitelé armády. 

Viděla, jak si jí trenér Hasem prohlíží a snaží se odhadnout, jak se teď zachová. Nevšímala si jeho pohledu a radši pohlédla na Zuta. 

,,Tak teď když je tu i Elisabeth, tak můžeme pokračovat v debatě," prolomil ticho Zut jako první. 

,,Vydejte nám Elisabeth a my vás odtud necháme odejít," nabídl ředitel Sigrodu. 

,,Proč bychom odtud měli odcházet?" ušklíbl se Zut, ,,nám tu nic nechybí."

,,Nebude trvat dlouho a my do pevnosti pronikneme," vyhrožoval trenér Hasem. 

,,To se nikdy nestane," odmítl Zut, ,,můžete nás obléhat, jak dlouho chcete, ale stejně tuto pevnost nikdy nezískáte." 

,,Tak to je potom toto jednání zbytečné," promluvil jeden z velitelů armády Sigrodu a prudce se zvedl ze židle, ,,ztrácíme tu akorát čas."

,,Geraku, posaď se. Já vím, že chceš bojovat, ale mě spíš zajímá, proč mají Kelteovci najednou zájem o příměří, když nám dlouhá staletí jenom škodili," pronesl pohrdlivě ředitel Sigrodu.