Arsenic trioxide

388 53 2
                                    

Z pohledu Salome

Vstala jsem z pohovky a došla do kuchyně. Otevřela jsem lednici, ve které bylo pracně naskládáno velbloudí střevo. Myslela jsem, že se znova pozvracím. Lednici jsem radši zavřela a vrátila se zpátky. Kecla jsem si na křeslo. Najednou práskly dveře a někdo vyběhl nahoru. Rozrazil dveře, myslela jsem, že je to Sherlock. Ale jakmile jsem odtrhla oči od dřevěné podlahy, poznala Mycrofta. Poprvé jsem ho viděla běžet. Prudce jsem vstala a doufala, že se jenom zbláznil.

"Co se proboha stalo?" optal se John a dal Marry Sarah.

"Sherlock..." vyslovil a sednul si na pohovku. Já jsem vyletěla jak šíp, schody jsem brala po třech. Z věšáku jsem strhla bundu a vyběhla ven. Chodník byl zamrzlý, tak první, co jsem udělala, bylo, že jsem hodila držku. John mě mezi tím doběhl. Nandala jsem si rukavice, vběhla na silnici, napřáhla ruku před sebe a stopla taxíka. Prudce jsem otevřela dveře a nastoupila, John na opačné straně.

"Nemocnice svatého Bartoloměje! Ale rychle!" zařvala jsem na řidiče, který se tak leknul, že jsme málem nabourali. Celou cestu jsem si pořád dokola sundávala a nandávala rukavice. Po několika minutách mi dal John dlaň na moje ruce.

"Buď v klidu. Teď se musíš uklidnit. Jinak to bude ještě horší." uklidňoval mne John, ale jakmile taxikář zaparkoval, prudce jsem otevřela dveře a běžela do nemocnice. Přiletěla jsem k recepci a málem si rozmlátila hlavu o lavičku.

"Sher... Sherlo..." byla jsem udýchaná a nedokázala jsem ze sebe vysoukat jediné slovo.

"Uklidněte se prosím a vyslovujte pomalu. Řekněte mi, koho hledáte." sdělila mi jedna sestra, která před okamžikem přišla.

"Sherlocka... Sherlocka Holmese..." odpověděla jsem jí a sedla si na lavičku. John se objevil za ní a odešli jsme někam do útrob nemocnice. Zavedl nás až ba oddělení Jednotky Intenzívní Péče.

"Tak jo kdyby se vám z toho udělalo nevolno, tak odejděte. Otrávil se oxidem arsenitým, který se musí z jeho těla odvádět postupně hadičkou. Takže má v puse hadičku." sdělila nám a otevřela dveře.

"Kolikátý, že je to jeho pokus o sebevraždu?" optala jsem se a podívala na Johna.

"No, byly to dvě fingované smrti a asi čtyři pokusy o sebevraždu. Tohle je pátý..." sdělil mi a já se podívala na Sherlocka. Ležel na nemocničním lůžku, neměl ani triko. Na židli byli jeho věci a z pusy mu vedla hadička o průměru 1cm, kterou měl zavedenou do žaludku. Byla průhledná, pumpovali mu žaludek. Nemohla jsem se na to dívat. Otočila jsem se k doktorce.

"Kdy ho pustíte?" optala jsem se jí.

"Až se probere." povzdechla si a už byla na odchodu.

"A to bude tak kdy?"

"Někdy okolo Štědrého dne..." odpověděla mi a odešla. My jsme se otočili a také odešli.

Tak další kapitolka je tady. Doufám, že se vám všem líbila. Sherlock se našel a zase všechno podělal. Jak se to bude vyvíjet dál? Budu ráda za jakýkoliv koment a votes. :)

The sign of Rose || Sherlock I.Kde žijí příběhy. Začni objevovat