The sign of Rose || Sherlock I.

Must?

Z pohledu Sherlocka

"A-proč chceš-proboha vrtulník?" optal se mě Lestrade a já jenom protočil oči.

"Potřebuju do Manchesteru," sdělil jsem mu, ale on pořád stál jako solný sloup, "HNED!"

To ho asi dostatečně probudilo, protože na mě přestal zírat a neslovně pokynul, abychom šli za ním. Bůh ví proč, se na nic neptal, ale ne  by mi to vadilo. Vyšli jsme za budovu Scotland yardu a nastoupili do vrtulníku. Nemám ponětí, co v Manchesteru dělat a ani,jaké hledat vodítko. budu se prostě muset řídit instinktem. Nedělám to rád, ale nic jiného my nezbývalo. Vytáhl jsem věci, které jsem měl v kapse kabátu. Tolik bordelu pohromadě jsem snad viděl naposledy ve svém pokoji před tím, než se Salome rozhodl uklízet. Bylo tam spousta papírků, obalů, asi tři tužky a v kusu hadru zabalené dvě kovové růže. To ale nebylo všechno, kapsa byla pořád dost těžká, sáhnul jsem tam rukou a ucítil ostrou bolest v mém ukazováčku. Ruku jsem zase vyndal a koukal na pramínek krve, který stékal po mém prstu. Tak dlouho jsem tu injekci nepoužil. Tentokrát jsem jí vytáhnul již s větší opatrností. Byla ještě od morfia, které po tu dobu zkrystalizovalo na stěnách.

"Nechceš doufám zase začít?" optal se mě Johna a já na chvíli přestal zírat na injekci.

"Musím," odpověděl jsem mu a uvědomil si, že mám v kapse ještě jednu věc.

"Proč?" John se na mě nechápavě díval a já nebyl ochoten mu to zrovna teď vysvětlovat. Zhluboka jsem se nadechl a dal injekci zase do kapsy.

"Seznam..." sdělil jsem mu jedno slovo, vyndal papír z kapsy a rozložil ho, "Seznam vyzkoušených drog. Už mi chybí jen heroin."

Z pohledu Salome

Seděla jsem v cela a napůl spala. Neustále jsem přemýšlela nad tím, jak zabít Moriartyho. Když už je o něm řeč, tak asi zase budu dřepět u něj na koberci a dělat ze sebe idiota. tentokrát to však bylo jiné. Když mi sluha otevřel celu, netahal mě ven, nechal mě vyjít samotnou a ani pouta mi nedal. Jakmile jsem došla do Moriartyho pokoje, pokynul mi, abych si sedla. Ale ne na tvrdou a studenou zem, ne,ale do křesla naproti němu.

"Mám pro tebe návrh," sdělil mi a já se bála už při pohledu na jeho pronikavý obličej, "Osvobodím všechny, včetně tebe, ale ty  uděláš vše, co ti řeknu."

"A co by to mělo být?" optala jsem se ho v klidu, ale uvnitř jsem byla jak rozbouřené moře.Bála jsem se, co ho napadne, ale věděla jsem, že to ublíží buď Sherlockovi anebo Johnovi.

"Zabiješ Sherlocka." po těchto slovech  jsem naprázdno polka a bála se mu říct ne, ale já bych ty jeho fyzické tresty přežila.

"Ne," odpověděla jsem mu rozhodně a podívala se mu do jeho tmavých modrých očí. Moriarty jenom pokrčil rameny a pokynul rukou sluhovi. Ten se po chvíli vrátil i s malým dítětem v ruce, otevřel okno a dítě držel v rukou venku.

"Moriarty, kdo to je?" optala jsem se ho a srdce mi bušilo o sto šest.

"Ty nepoznáváš svou neteř? Život za život. To je Marry," odpověděl mi v klidu a usmál se. To byl od něm dobrý tah. Já byla vyřízená, mám zachránit maličkou Marry, dceru Sarah a Johna a mou neteř, anebo Sherlocka, mého manžela a otce našeho nenarozeného dítěte?

Tak po pěti měsících je další kapitolka na světě! Jsem ráda, že pořád sledujete upozornění aktualizaci kapitol. Tak co, co na to říkáte? Začne Sherlock zase s drogami? Nebo už konečně Seznam roztrhá? A Salome? Rozhodne se zachránit Marry, s tím že bude muset zabít toho, koho má nejraději anebo nechá zabít Marry a Sherlock Bude žít?

Budu ráda za komenty a votes. :)