The sign of Rose || Sherlock I.

Abduction

Z pohledu Salome

"Kde jí můžou držet, Sherlocku?" ptal se ho John a v jeho hlase bylo slyšet rozlícení. Je Štědrý den a všechno se hroutí. Sherlock je kretén, já jsem teta a Harry unesly...

"Nevim..." odpověděl mu Sherlock, sednul si ke stolu a zapnul svůj MacBook. Sepjal ruce pod bradou a koukal na obrazovku. Po chvíli zavřel oči. Pomalu jsem kývla a odešla do svého pokoje. Zamkla jsem dveře. Sundala si kalhoty a triko. Vyhrabala jsem ze skříně noční košili, oblékla se a lehla si na postel. Přikryla jsem se dekou, ruce dala za hlavu a koukala do stropu. Přemítala jsem myšlenky. Dvě mrtvé dívky zabité šípem, roztrhané zkrvavené triko, kovová růže, křížek, únos Harriet. Proč jsem těhotná? Co jsem komu udělala? Tušila jsem, že Sherlock udělá nějakou blbost, ale netušila jsem, že to doopravdy udělal. Milovala jsem ho, ale se sociopaty je to těžké. Netušila jsem, jestli si to dítě ponechat. Byla jsem v pátém měsíci, doba, kdy se to dá viditelně zjistit, doba, kdy to vypluje napovrch.

*Ráno*

Vstala jsem, oblékla se, otevřela dveře, a když jsem došla do koupelny, měla jsem další záchvaty blití, málem jsem to nestihla. Po několika minutách jsem vešla do obýváku. Marry si hrála s ukradeným popelníkem z Buckinghamského paláce a Sarah dělala snídani. Po Sherlockovi a Johnovi ani památky. Sedl jsem si ke stolu a Sarah naproti mě.

"Tak co? Jak je?" zeptala se mě a dala si Marry na klín.

"Jo v pohodě... Kde vlastně jsou?" optala jsem se Sarah.

"Nooo... Jsou na Finsbury Circus..." začala mi vysvětlovat, ale já jí přerušila.

"A proč mě nevzali s sebou?" řekla jsem jí lehce rozlíceně.

"John si myslel, že už by si měla zůstat v klidu..."

"To si dělá snad ze mě srandu ne? To si říká doktor? Mám být v "klidu" tak od 30. týdne!"

"Ale na jednu stranu to myslí dobře..."

"A co Sherlock?"

"No ten reagoval, jako obvykle... Tvářil se jako debil..."

"Jak jinak... Ty vole to jsou kreténi... A ví něco nového o Harriet?"

"Ne."

Vzala jsem do ruky sklenici s vodou, ale za chvíli ji upustila.

"Sarah pozor!" zařvala jsem, přeskočila stůl a vrhla se na jednoho chlapa, který měl injekci v ruce, patřil k Moriartymu.

Poslední, co jsem vnímala, byla injekce zabodnutá v krku.

Poslední, co jsem cítila, byla vůně cigaretového kouře a krve.

Poslední, co jsem viděla, byla kovová podlaha.

Poslední, na co jsem myslela, byl Sherlock.

Poslední, co jsem slyšela, byl tlukot mého srdce.

Tak další kapitolka je tady, doufám, že se vám líbila. Rozhodla jsem se, že budu přidávat kapitoly tak 2x týdně, protože pak celý příběh napíšu za měsíc. Tak Sherlock s Johnem asi něco objevili. A co se stalo Salome a Sarah? Budu ráda za vaše komenty a votes. :)