Cherry [H.S] (After We Met) ✔️

20

Ahoj Edwarde, nebo Harry jak chceš.
Chtěla jsem ti něco napsat, před tím než odjedeš.

Pamatuješ jak jsme se poprvé potkali v našem altánku? V té době jsem se s mámou a tátou nastěhovala do domu vedle toho tvého. Šla jsem si tam hrát a našla jsem tě tam....plakal jsi....byl jsi malý...a já o rok mladší než ty...

Bála jsem se tě...myslela jsem si že jsi vetřelec na mém území...ale ve skutečnosti jsem to byla já, kdo byl vetřelec.

Sedla jsem si vedle tebe a zeptala se...co se ti stalo. Ty jsi se mi bál to říct....já šla domů pro horkou čokoládu, protože to vždycky bylo gesto, které dělala moje máma, když jsem byla smutná.

Udělala ti takovou radost, že jsi se rozpovídal... Představil jsi se jako Edward, ale chtěl jsi abych ti říkala Ede, protože se ti to líbilo.

Vyprávěl jsi mi o tvých rodičích...řekl jsi mi, že se hodně hádají...že se bojíš táty, ale snažíš se před ním chránit mámu.

Druhý den jsem čekala že přijdeš znovu...ale nepřišel. Čekala jsem další týden a stále nic. Po dlouhých 7 dnech jsi přišel...měl jsi modřinu na oku a já se tě zeptala co se ti stalo. Odpověděl jsi: "neboj se...budu v pořádku...jsem na to zvyklí" ještě ten den tě odvezli do nemocnice, protože jsi měl vnitřní krvácení.

Myslela jsem si že jsem za to mohla...ale celou dobu to byl tvůj otec.

Když jsi se vrátil, trávili jsme spolu většinu našeho času. Rád jsi bral mámě foťák a fotili jsme. Fotili jsme všechno. Byl jsi schopný i bordel z popelnice vyfotit tak...že to vypadalo jako mistrovský dílo.

Celých 7 let do našich 14 let jsme spolu trávili skoro každý den... Byl jsi jediný člověk kvůli kterému jsem neposlouchala mámu. Byl jsi také můj jediný kamarád. A ve 14...jsem si uvědomila...že už vůbec nemluvíš o mámě...tvůj táta byl u vás doma furt ale ona ne.

Utíkal jsi za mnou, protože jsi se bál co ti provede že? Ale přes všechno čím jsme si prošli....jsem tě vlastně měla ráda. Neber to špatně...na všechno budu vzpomínat v dobrém a ráda.

Ale osud to napsal jinak...nemůžu s tebou na dále zůstat...je mi 16 víš? A ty jsi někam zmizel...já už na tebe nemůžu dál čekat promiň...musím ten slib porušit.

Vlastně...naše rodina se pomalu rozpadá a já už nemám sílu čekat na něco...co už dávno není ,,něco"

Osud to zkrátka napsal jinak víš?...už je to na hvězdách...Ta noc co jsem tě viděla naposledy...ve skutečnosti není naposledy...Nevím kde teď jsi a co děláš. Ale jednou se zas setkáme...

Jseš můj měsíc ve tmě...Jsi štěstí ve smutku....Jsi můj princ pro princeznu v pohádkách i když to tak nefunguje.

Psali jsme náš vlastni příběh a už je na čase ukončit ho...Jedu do New Yorku....třeba se ještě někdy uvidíme...možná zítra...za měsíc...za rok ... Nebo ve hvězdách...ale vždycky tu pro tebe budu...to si pamatuj.
    
     Tvoje Katherine Cassidy Cooper.