Cherry [H.S] (After We Met) ✔️

27

Katherine Cassidy Cooper
O tři hodiny dříve.

Snažila jsem se zklidnit svůj dech, ale nemohla jsem. Běžela jsem tak rychle jak jsem mohla, ale stejně to nebylo dost. Snažila jsem se jim utéct, ale bylo to zbytečný protože mě stejně vždycky našli. 

Chtěli abych se změnila...abych zapomněla na člověka kterého miluji. Abych zapomněla své pravé jméno, jen protože chtěli potrestat Harryho.

Nenechám se. Nemůžu je nechat mu ublížit...znovu už ne. Budu bojovat, protože mám za co. Život je jeden velký boj.

"Jak se jmenuješ?!" Vykřikl.

"Katherine....Cass...Cassidy Cooper" nenávistně jsem se dívala do jeho očí. Byl to srab. Bál se že nezapomenu. Nikdy si nesundal jeho černou masku. Vždycky jsem viděla jen ty nechutný modrý oči.

"Špatně" zařval a znovu zapl elektrický proud. Celým mým tělem protékala elektřina. Bolelo to...chtěla jsem si vyrvat vlasy, ale pouta na mých rukou tomu zabraňovali. Křičela jsem z plných plic. Nemohla jsem se vzdát. Jakmile to vypl cítila jsem se na omdlení. Nebyla jsem schopná promluvit, ale musela jsem.

"Jak se jmenuješ?" Zeptal se.

"Katherine...Cooper" omylem jsem vynechala své druhé jméno a tím jsem mu vykouzlila úsměv na tváři.

"Zlepšuješ se" přikývl.

"Ale ne dost" znovu zapl napájení. Nechápala jsem proč to dělal. Co mu Harry udělal tak špatnýho, že mu musel tak moc ublížit. Harryho znám od malička. Věděla jsem že na osobách na, který je zvyklí, je závislý.

Nemohla jsem dopustit toho aby mě ztratil už podruhé.

Všechno se to promítalo v mé hlavě a cítila jsem se provinile. Musela jsem se tomu poddat. Jinak bych přece nic nezapomněla.

"Jméno ti přece nezměnil--"

"Ale zapomněla jsem...měla jsem bojovat víc" skočila jsem ji do řeči. Cítila jsem že za chvíli budu mít panický záchvat i když jsem se toho bála.

"Harry by se nemusel trápit kdyby--"

"Mohla jsi být mrtvá Katherine..copak si to neuvědomuješ?" Tentokrát mi skočila do řeči ona.

"Možná by to bylo lepší" prsty jsem si zaryla do vlasů. Chtěla jsem cítit jinou bolest než tu psychickou.

"Neříkej takový sračky!!On tím byl přesvědčený a vybíjel si zlost úplně na všech... I na lidech který neznal. A vidíš...ví že jsi zpátky a zas je to jiný člověk. Ty už mu neodejdeš vím to" pohladila mě po rameni.

"Stejně to nezpraví minulost" zašeptala jsem.

"Slzy taky ne" uchechtla se.

"Vědět že je v pořádku asi by mi bylo jedno že mě ten proud třeba zabije" protočila jsem oči.

"Tvoje sebezáchova je horší než před měsícem...asi tě kazíme" uchechtla se.

"Je furt stejná May... Jen jsem to nedávala najevo"