5. zkoušky

5 1 0
                                    

Víte, co fakt nedávám? Spoustu věcí, ale tak například: závěrečné zkoušky Vyšší odborné školy v Laguna Woods. Je to hnusný, je to těžký a je to nechutně, příšerně, mizerně, kreténsky dementní. Kromě angličtiny, druhého volitelného jazyka a dějin umění musíte ještě zvládnout ještě uměleckou část. A aby to nebylo tak jednoduché, tak musíte nejdřív odevzdat ročníkovou práci, aby vás tam vůbec pustili. Potom si tři měsíce před zkouškami vylosujete téma, na které vypracujete nějakou práci, kterou následně odevzdáte v naprosto absurdním termínu a pak si to ještě musíte obhájit. Například, proč jste zvolili takovou techniku, jakou jste si zvolili, jak jste postupovali a tak dále. Je to fakt debilní. A víte, co je ještě horší? Že musíte čekat dva týdny, dva zasraný týdny, než se vám vedení uráčí poslat výsledky!
Mimochodem, víte, co jsem si vylosovala za téma na zpracování? Edgara Allana Poea. Respektive The Raven. Víte, na co se zaměřuje grafický design? Na ilustrace, plakáty a obaly knížek. Takže jsem musela udělat tři různé materiály na jednu romantickou báseň. A teď mě nechápejte mě špatně, já Edgara Allana Poea miluju, ale ani si nedokážete představit, jak těžký je udělat tolik materiálů na jednu báseň z 19. století. Ano, je dlouhá a je krásná, ale jakože wtf?! A zkuste si to ještě obhájit před třemi různými výtvarníky!
Ale dneska! Dneska se mi poštěstilo a konečně mi přišel dopis s výsledky. Pomalu jsem roztrhla obálku, vytáhla dopis a rozložila ho. Stáhl se mi žaludek. Buťto budu zvracet, nebo se mi zastaví srdce. Nebo možná obojí.

Slečno Brownová,
S radostí vám oznamujeme, že jste složila všechny závěrečné zkoušky a tím úspěšně ukončila studium oboru grafický design na Vyšší odborné umělecké škole Laguna Woods. Gratulujeme vám k vašemu úspěchu.
Dále si vám dovolujeme oznámit, že naše škola pořádá na oslavu ukončení studia vašeho ročníku promoční obřad konající se dne 25. května od 13 hodin ve venkovních prostorách naší školy.

S přáním všeho nejlepšího,
Amber Anderssonová,
zástupkyně ředitele

O. Můj! BOŽE! Přečetla jsem si to ještě jednou a pak ještě jednou a pak ještě jednou a nahlas. Já jsem to zvládla! Já jsem úspěšně složila všechny zkoušky! Popadla jsem mobil a našla Danovo číslo. Je úterý, takže má noční službu, takže by mi to mohl zvednout. Klikla jsem na zelený tlačítko a začala hovor. Po chvíli se ozval rozespalý Dan.
,,Co je Gee? Víš, že mám dneska noční."
,,Hádej, co!"
,,Prostě mi to řekni, Gee." Měla jsem chuť mu něco odseknout, ale ovládla jsem se.
,,Právě mi došly výsledky zkoušek ze školy. Prošla jsem! Mám udělaný zkoušky!" Chvíli bylo ticho. ,,Dane?" Dožadovala jsem se nějaké reakce.
,,Díky bohu!" Zalapala jsem po dechu.
,,Ty brečíš?"
,,Vypadá to tak." Dana jsem viděla brečet jenom jednou a to ve chvíli, kdy se s ním rozešla jeho první přítelkyně. Teď to ale znělo... já nevím... šťastně?
,,Nech toho. Pokud tady má někdo brečet, tak jsem to já."
,,Sakra, Gee, nekaž mi to! Nech mě se chvíli tetelit blahem nad tvým úspěchem." V pozadí se ozval Miin hlas.
,,Co je? Proč brečíš?" Dan se vysmrkal a pak jí odpověděl.
,,Grace právě úspěšně vychodila školu."
,,Gratuluju."
,,Dík. Přijdete mi na promoce? Teďka pětadvacátého."
,,Máme čas?"
,,Dej mi chvíli, podívám se do kalendáře." Chvíli bylo ticho. ,,Jo, máme volno."
,,Fajn, tak to přijdeme."
,,V jednu na školním hřišti."
,,Ona se tam neukáže?"
,,Ne. Zatím jsem jí o tom neřekla a nehodlám to měnit. Nechci ji tam."
,,Jseš si jistá, že se o tom nedozví?"
,,Já jí ten dopis ukazovat nebudu a na mail ona nechodí, takže pokud jí to neřeknete vy dva, tak se nemá odkud to dozvědět."
,,Komu to neřekneme?"
,,Mojí matce."
,,A proč bychom jí to neměli říkat? Vždyť je to tvoje máma." Protočila jsem oči.
,,Moje drahá matka, milá Mio, je neustále nasávající lhářka a až po uši zadlužená gemblerka, která, kdyby mohla, už mě dávno vyhodila na ulici." Bylo ticho. Usmála jsem se. Sice se za svoji matku stydím, ale nadávám na ni ráda a lidi jsou vždycky zaražení, když o ní mluvím. ,,Hele, už budu muset končit, mám tu ještě nějakou neodkladnou práci. A děkuju, že přijdete."

Posraně nezvratný osud - BVB ffKde žijí příběhy. Začni objevovat