Do chodby se řítil dav studentů ,spěchajících na oběd. Co dnes asi bude? - Květákový mozeček, brambory. Y/n zahlédl kapitána Spaceship, jak prochází kolem kabinetu fyziky, kde Ondřej pobývá. Následuje mé spolužáky po schodech, pokládá levou přes pravou. Lehce poskakuje, člověk by se bál, kdyby nevěděl, že jeho objemné tělo funguje jako záchraný polštář při pádu z výšky, jako je Mount Everest. Ani asteroid, jež dávno zahubil dinosaury, by nezpůsobil takovou spoušť, jako kapitán Spaceship při počítání kvadratických rovnic. Vstoupil do jídelny, očima zaměřil pohled Koblížka, který se ládoval bramborami. Mlčky se k němu přisedl a sledoval náznaky na Prostředníka. Ona mu pokládala otázky: "Kannst du in einer Stunde kommen? Wir müssen reden."
Ví, že může mluvit i česky? Koblížek ji úplně ignoroval, nereagoval na její pozornost, i přestože ho nejen neustále urážela, proč si nechal obarvit vlasy na rudou, ale snažila se ho i přivlastnit vidličkou z ocely.
Koblížek vstal pozoruje kapitána, jak si šmakuje na svém talíři, přitom si odříkává nějaká anglická slovíčka: "Comfortable, origin, pie chart, Hello Kitty, ..."
V místnosti se objevil Ondřej, jeho účes bez gelu drží nadále tvar. Tmavě oříškový odstín se blýskl jako ledovec na pólu při polární záři. Kráčel k polévkám, rozhodl se totiž vynechat hlavní chod. Musí být fit na třídní fotku. Rajská vůně se linula jídelnou. Prošel do druhé místnosti, kde většinou seděli kantoři. Koblížek ho právě minul a Ondřej ucítil vnitřní energii, která se probouzí v moment, kdy na něho upřel zrak. Vypadal trošku ustaraně, že by to neklaplo s Prostředníkem?
Vztah založený na vzájemné touze cizího jazyka se rozplyne a do cesty vstoupí fyzika. Magnetická síla je táhne k sobě, dokud se navzájem nesrazí, avšak zdá se, že oba dva udržují negativní náboj, který je zatím odpuzuje.
Kapitán si toho všiml, nesmí dopustit, aby tento příběh skončil špatně, musí najít tzv. Happy end. Je hrdina, co nosí neprůstřelnou pleš a NASA triko. Dalo by se říct, že je jako vajíčko natvrdo, člověk ho musí oloupat, aby okusil zlatý střed. Srdce pohání jeho lachtaní organismus, dokonce mu na tváři visí úsměv, který jde vidět dennodenně na chodbě gymnázia.
Dojedl. Oběd mu proplouvá ve střevech, myšlenky na pomoc Ondřeje a milovaného se rojily na povrch jako sinus z 0° na 90°. Rychlost, kterou nabrala, se vůbec nemohl rovnat rychlosti světla ve vakuu. Hbitě běžel ke Koblížkovi, za účelem mu pošpinit svetr a svést to na Ondřeje. Cílem plánu byla záminka na konverzaci mezi "obyčejnými" učiteli. Vyhýbal se stolům a židlím. Už měl na dosah záda Ondřeje, stačilo ho jemně pošťouchnout, jenže universe byl vždy o krok napřed.
ČTEŠ
Kraflík
FanfictionMladý nadaný učitel fyziky a biologie chce za každou cenu ulovit svého Koblížka/Sachertorta. Neuvěřitelný příběh o nespoutané lásce mezi fyzikářem a učitelem němčiny. Jak se tento vztah bude rozvíjet? Založeno podle skutečných událostí.
