Kraflík

Prostředník v akci

O týden později.

Koblížek si nebyl zcela jist, zda Ondřej bude vnímat to co on. Ano, sdíleli si těla, nervy a-a tyvíšco, ale po tom spletitém týdnu plné vyslýchání a lhaní se Ondřej neozval.

Poté, co se jejich duše měli spojit, uvažoval Koblížek nad následky. Budou vědět, co si ten druhý myslí? Cítit tu nespoutanou vášeň? Koupat se v napěněné vaně s okvétními lístky zmijovce titánského? Fuj, rychle tu myšlenku zahnal do kouta své hypofýzy. Nebude si přeci fantazírovat, jak si bude sebe něžně líbat v horké lázni při západu jantarového slunce na balkóně horské chaty v Schweiz a popíjet si krémovou kávu dovezenou přímo z Vídeňské kavárny gymnázia, kde učí ty smradlavé spratky. Přál si Ondřeje, aby mu přednášel volný pád, který ho zanese k němu. Jeho hlas se vytratil postupem času, kdy se skřížili.

Co když ho už nikdy neuslyší? Je vůbec v něm? Jestli ano, tak se schovává nebo o něm neví. Co si myslel, že Ondřej bude chtít to samé? Milujeje ho vůbec? Kde je znamení, že je tohle jejich pravá cesta k životě ♡?

Kapitán však tvrdil, že vedlejší účinky se projevují nespavostí. A Koblížek jimi trpěl. Sny, v níž si společně užívali skydiving v Grand Canyonu uprostřed žraločího tornáda, zmizely, jako se tekutý dusík vypaří po experimentu od lektorů z VŠCHT Prahy před pár lety.

Minulý čtvrtek/Ten den:

V blízkosti Prostředníkova kabinetu nebyla žádná osoba. Notebooková učebna, jež se nedávno nainstalovala, čísel prázdnotou žáků. Zazněl zvonek na hodinu, ale chodba už byla vyklizena ani šváb se kolem nepotuloval. Nadějně čekala na Koblížka až ji přinese obvaz a možná i upřímnou omluvu. Ale nic, s každou minutou, kdy tik a ťak nabírali na síle, se pochmůrný výraz měnil na zklamaně chci-tě-rozdrtit-na-cimpr-camprd.

Prostředník se zakraváceným metatarsem dobelhala dolů po příkrých schodech do druhého patra, nokia se jí nečekaně až schválně vybila, a tak musela jednat na vlastní rozum.

Vstoupila do prvních dveří. "Potřebovala bych malou pomoc." Říkala to s pohrdání na českou gramatiku. Vytasila ihren Fuß, ze kterého kapala jahodová šťáva s křivočarou dráhou na nevytřené linoleum. "Mohl byste sehnat něco na..." Prstem kroužila nad levým chodidlem. Začínal ji svědit.

Žáci píšící test z anglického jazyka (určitě zase na trpný rod) na ni upřeli zrak, stejným způsobem jak, když se diváci zvedají ze sedadel, aby zatleskali hlavnímu herci, který byl naprosto ale naprosto příšerný, horší než mamut bez chobotu na jednokolce. Každý zničí předstíral, že je vše v pohodě. Zatímco vyučující učitel Mr Poor zíral s otevřenou pusou na Prostředníka. Zakrýval oči své dceři, která byla přítomna. (Manželka asi byla zaneprázdněna prací v Nightclubs. No jo, musí nějak uživit too-many-members' family, když jeden z rodičů nevydělá dost i na rohlík ve slevě) Všichni zalapali po dechu.

Mr Poor k ní přiběhl, aby zabránil další scéně, svým tělem zatarasil vchod a odstrčil Prostředníka ven.

"Tady," z kapsy u kalhot vytáhl dětské pleny, "tím si to obvaž a jdi," pak se vrátil do hodiny jakoby nic. Nevědomky však nechal žákům větší možnost na cheating. Ještě, že se nezaobírá takovými záležitosti, musí totiž být opatrný na jejich křehké city, které se mohou rozlámat pouhým slůvkem: Aubergine.

Se zmatením Prostředník dokulhala s plenou na nártu ke schodům, pokud by chtěla výtah musela by jít ještě na druhou stranu, jenže na schodech mohla volně sklouznout do přízemí, kde by u vrátnice nahlásila zranění způsobené emoční labilitou kvůli Koblížkovi.

Aaaaaghr, JÁ HO TAK SEŘVU AŽ SE VRÁTÍ. NE! Nevrátí se, protože se odstěhuju z bytu. Po týdnu bude žadonit, abych se vrátila, ale já s ním ukončím jednou pro vždy náš vztah. Tohle byla poslední Ding, který jsem už nemohla strpět spolu s jeho obsessí s Mozartovou Melange. Ať jde do Popo-háje. Budu žít jako svobodná Mutter.

Das Kind se již pomalu rýsuje v bříšku.

Doufám, že svého otce nikdy nepotká.

Zvuk výstřelu pronikl z hustého oblaka kouře do pupíku Prostředníka. Ruka vrátné mířila i s mini pistolí na její spánkovou kost. - Sebevrazi nikdy nechtějí zemřít s pocitem osamělosti. Vylosují si unabhänglich osobu, a s ní pak vykoná smrt.

Téhož dne odvedli teplé tělo vrátné a umírající body Prostředníka. Je malá pravděpodobnost, že dítě přežije.

Alespoň se opravdu nesetká s Daddy. V melodii Krankenwagensirene Prostředník ztratila smysl života.