Broken Heart [l.s.] (CZ)✔

XIV.

" Dobrý den" špitl Harry. Na to, že se angažuje, že chce být dominantní, tak mu to moc nejde a spíše působí jako můj submisivní chlapec.

" Dobrý den, pane Stylesi. Řekněte nám jaký máte vztah k těmto dvoum mužům, prosím" poprosila ho soudkyně. Vyhledal skoro okamžitě můj pohled a já ho jim pomalu uklidnil.

" Tady pan odpůrce je můj přítel a tady pana navrhovatele.. -" odmlčel se a já ho znovu uklidnil pohledem.

" Tady pana navrhovatele znám přes pana odpůrce" dodal a já se na něho povzbudivě usmál. Já mu dám, že bude dominantní, žádný takový. Přebírám svoje velení.

" Dobře, povězte nám. Myslíte, že by vás přítel byl schopný sepsat falešnou závěť své matky jen, aby dostal všechen majetek, protože pana navrhovatele nenávidí?" optala se ho. Páni ta nechodí kolem horké kaše, ale to je asi jen dobře.

" nemyslím si. Louis miloval svou matku. Ano tady pana navrhovatele opravdu nenávidí, ale ničeho takového by se nedopustil. Vždycky přijal jeho mamky rozhodnutí, i když se mu to nelíbilo" odpověděl.

" Jasně, že bude na jeho straně, je to jeho přítel" křičel naštvaně Mark.

" Uklidněte se laskavě, pane navrhovateli. Nejsme tu v žádném kravinci. Tady jsme u soudu a pokud nechcete pokutu, tak se laskavě hlídejte" neříkám nic. Tato slova mi vykouzlila úsměv na tváři. Komu by ne, když, vám, nenáviděné osobě začne vyhrožovat soudkyně pokutou.

" Pane Stylesi, jaký máte vztah s panem navrhovatelem?" otočila se na Harryho. Ajeje.

" Upřímně? Ne moc dobrý. Naposledy, když jsem pana navrhovatele viděl, tak mě věznil u něho ve sklepě, kde si se mnou dělal vše, co se mu jen zlíbilo. Dokonce mě i zbičoval" odvětil lehce vyklepaným hlasem.

" Námitka: Další křivé obvinění mého mandanta" ozvala se zase ta nána vedle Marka. Kurva jedna debilní. Starej Louis je pomalu zpátky, Babe.

" Námitka se zamítá. Pokračujte, pane Stylesi" utnula to soudkyně a já měl chuť hodit po Markovi výsměšný pohled, ale nemohl jsem. Ne teď.

" Zbičoval mě, jak už jsem říkal. Znásilnil mě a chtěl mě nechat znásilnit i jeho kámoši, kteří měli přijít, ale naštěstí mě zachránil můj přítel tedy tady pan odpůrce" kývl směrem ke mně. Za tohle ho budu muset vážně odměnit. Šikovný kluk.

" Máte nějaký důkaz o tom, že by něco z tohohle byla pravda, pane Stylesi?" optala se ho soudkyně. No to je v prdeli, ale chápu ji. Bez důkazů se těžko věří. Ono často i s těmi důkazy.

" Ano mám lékařskou správu" odpověděl Harry tiše a já překvapeně málem otevřel ústa, ale naštěstí jsem se brzy vzpamatoval.

Proč nám něco neřekl? Mohlo to být jednoduší. Mnohem jednoduší!

" Poprosím vás, pane Stylesi, aby jste mi onu lékařskou správu donesl ke mně" poprosila ho soudkyně.

Harry obešel tu kravinu a cestou k Soudkyni si vyzvedl onu lékařskou správu u Mitche. Cože? Tak on o tom ví, ale nic mi neřekne? No to si s ním ještě pak vyřídím.

" Děkuji" poděkovala soudkyně a Harry se vrátil na své místo za tu kravinu.

~~

" Jako další předvolávám Daisy Tomlinson" roznesl se hlas soudkyně a já viděl, jak ti dva naproti mně úplně ztuhli. Usmál jsem se. Nečekali to a to byl účel.

" dobrý den, paní Tomlinson, můžete nám říct, jaký vztah máte k oboum mužům?" poprosila ji opět soudkyně.

" Tady pan navrhovatel a jeho právnička jsou moji rodiče a pan odpůrce je můj nevlastní bratr" odpověděla ji Daisy.

" Jak byste popsala svého otce?" optala se celkem zvědavě.

" Můj otec je bývalý alkoholik a jednou už i seděl za krádež, nic velkého. Ano změnil se, nepije a od doby, co potkal Johanah, tedy matku pana odpůrce, tak byl chvíli jako vyměněný. Zamiloval se, ale pak začal zase pít. Ne tolik jako předtím, ale sem tam ano. " Odpověděla Daisy.

" Dobře. Myslíte si, že by byl schopný unést někoho a zbičovat ho? "optala se.

" Ano myslím, že by toho byl schopný. Taky nás dříve bil, když pil, ale matka to nepřizná" jemně se zamračila směrem k její matce.

" Jak dobře znáte pana odpůrce?" padla jako další otázka.

" Myslím, že dost dobře. Sedli jsme si a udržujeme se v kontaktu. Občas se setkáme. " zněla odpověď.

" Dobře. Můžete se posadit.

~~

"Soud předvolává dalšího svědka. Phoebe Tomlinson" do dveří vešla kopie dívky, jež byla před ní. Dvojčata?

Obě se podívaly směrem k Louimu, takže s ním mají asi dobrý vztah, Jelikož Loui se na ně mírně usmál tím jeho dokonalým úsměvem.

Probíhalo to stejně jako u té minulé dívky. Odpovědi byly přiměřeně stejné.

Přijde mi zbytečné vám to tu říkat, když byste vážně slyšeli totální kopii toho, co řekla dívka před ní. Nemyslím si, že by to někdo četl.

Spíše by to každý rychle přeskočil. Což chápu, taky by mě nebavilo číst něco stejného pod sebou.

" Děkuji, posaďte se, paní Tomlisnon." Promluvila soudkyně směrem k dívce, Phoebe, se kterou jsem souhlasil s každým slovem, jež vyšlo z jejich rtů.

~~

" Soud předvolává pana Liama Payne" dovnitř vešel Liam v obleku.

"Pan odpůrce by podle vás zfalšoval závěť?" optal se a Liam ihned kýval hlavou na znamení, že ne.

" Nikdy by to neudělal. Na to až moc miloval svou matku" zavrtěl hlavou a já s ním musel víc než souhlasit.

Nikdy by neudělal něco, co by se jeho matce nelíbilo nebo by se jí tím zhnusil. Naopak. Vždy se snažil dělat vše, aby na něho jeho matka byla pyšná a nemusel se ta něho stydět.

I když jkao kdo by se styděl za to, že přivedl na svět něco, tak moc dokonalého, jako je Louis. Byl nejdokonalejší muž na světě, to vám říkám.

~~

"Všechno bude v pořádku, Love, nic se nestane. Porazíme ho, švába jednoho." ujišťoval mě Louis, když nastala malá přestávka, abychom se mohli napít a udělat své potřeby.

"To doufám. Doufám, že půjde sedět za vše, co nám kdy udělal, Lou" usmál jsem se a více se k němu natiskl.

" Vyvázl bych z toho, kdybych tě neměl? Ne. Vykrvácel bych pro tebe!" zašeptal jsme vážně.

Myslel jsme to vážně, jelikož prostě všichni tvrdí, že tohle je láska.

" navždy?,

" Navždy, společně! "

~~

"Předvolávám posledního svědka, jež rozhodne o rozsudku" zněl hlas tichou síní.

"James Cole Tomlinson" jméno jež jsem znal až moc dobře. Jméno mého dvojčete.