Broken Heart [l.s.] (CZ)✔

XII.

"Takže začneme. Všichni víme proč tu jsme. Budu vám pokládat jednotlivé otázky. Některé směřují pouze na Louise a některé i na vás Harry" začal policista.

" Můžeme začít?" optal se a já se kouknul na Louise, jestli je na to připravený. Pohled mi opětoval a dost rozhodně přikývl.

Byl připravený, víc než to. Přímo se na to těšil. Chtěl dostat toho hajzla za mříže a udělal by pro to všechno. Já bych na jeho místě udělal to stejné.

Policista zapnul takovou tu kravinu, aby zaznamenala všechny naše odpovědi. Víme všichni, co myslím.

"Takže první otázka je směřována na Harryho. Jak dobře jste Johannah znal?" zeptal se policista, který měl před sebou papír, zřejmě s otázkami, ze kterého četl.

"Viděl jsem ji pouze jednou na pár hodin. Chodil jsem s jejím druhým synem a byl jsem pozván na rodinnou večeři. Byla milá, sympatická a strašně přátelská. Oblíbil jsem si ji a to jsem ji viděl jen jednou" odpověděl jsem na svou první otázku.

" Myslíte zesnulého Jamese Tomlinsona?" optal se a já jen přikývl. Nemusel jsem mluvit.

" Další otázka je směřována na Louise. Jaký vztah jste s matkou měl?" chytil jsem Louise pod stolem za ruku a tvrdě ji stiskl, aby věděl, že tu jsem s ním, když se lehce ošil.

" S mou matkou jsem měl skvělý vztah, přímo úžasný." lehce se zastavil jakoby si všechno přehrával v hlavě.

" Vlastně.... nebyli jsme jako matka se synem... spíše jako kdybychom byli nejlepší přátelé. Pomohla mi se vším. Podporovala mě, byla na mě pyšná a mohl jsem se jí svěřit se vším" měl skleněné oči a já měl chuť ho prostě odvést odtud pryč.

Nechtěl jsem ho vidět brečet. Trhalo mi to srdce.

" Vlastníte velkou firmu, že?" nadhodil a Louis jen kývl.

"Pomáhala vám matka v tom rozjet ji?" to měla být jako další otázka?

" Ano. Ze začátku mi dost pomohla, ale pak už to šlo jako po másle. Jak říkám. Pomáhala mi se vším. Proč se na to vůbec ptáte?" zeptal se nechápavě.

"Jaký jste měl vztah se svým nevlastním otcem?" ignoroval jeho otázku a já měl chuť ho praštit po kebuli něčím jako je třeba kovová tyč.

"Nenáviděl jsem ho. Ubližoval mamce. Ne fyzicky, ale psychicky, což je snad ještě horší. Nemiloval ji. Nikdy. Měl ji jen kvůli penězům, jenže mamka ho milovala" odpověděl tiše.

"A to je právě to. Mark požádal, aby dostal vše, co mu po jeho manželce náleží. Proto jsem se ptal, jestli vám pomáhala rozjet firmu. Chce totiž i ji" odpověděl policista konečně na Louisovu minulou otázku.

"To si děláte prdel?" optal se Louis rozčíleně. Ani se mu nedivím. Ten hajzl měl ještě tu drzost, aby žádal o něco takového, když jeho manželka umřela teprve před dvěma dny??

" Bohužel. Vaše matka však měla naštěstí napsanou závěť, jakoby věděla, že se něco stane a v té závěti je všechno odkázané vám, Louisi, a vašemu bratrovi, tudíž jen vám" odvětil policista a já si oddechl, že do Markových špinavých rukou.

" Tak to je dobře ne?" optal se trošku nechápavě Louis. Nechápal proč se o tom tedy zmiňoval, když mělo vše připadnout jemu.

" Jenže on už si i najal právníka. Chce dostat vše, co mu podle něho náleží. Všechno, co náleží vám, Louisi" vysvětlil a já tiše zaklel. No to si už ale dělá prdel.

" Takže se s ním budu muset soudit o všechno, co má patřit mě a co moje mamka uvedla ve své závěti?" zeptal se Louis mírně naštvaně. Pohladil jsem palcem jeho klouby na ruce, abych ho trošku uklidnil.

" Bohužel nejspíše ano" kývl policista. No tak toho jsem se obával. On si prostě ten hajzl nedá pokoj, kurva.

" Může už tohle skončit?" zašeptal si Louis sám pro sebe, ale já ho i přesto slyšel. Kéžbych byl anděl, abych ho mohl odnést pryč.

"Máte ještě nějaké otázky?" zeptal jsem se, když bylo delší ticho, které se mi ani trochu nelíbilo.

" Ještě je tu jedna otázka a to na vás, Harry" přikývl a já se nadechl, načež jsem mu naznačil, že může.

" Znáte Marka? Pokud ano, jaký s ním máte vztah? Jaký na něho máte názor?" otázal se a já ztuhl. Kurva.

"Ano znám" kývl jsem. Střelil jsem pohledem po Louisovi a tiše se ptal zda to mám říct nebo ne. Kývl. Tak fajn.

" Unesl mě krátce poté, co jsem byl u Tomlinsonů na večeři, ale on tam ani nebyl. Byl pryč a pak prostě mě jen tak unesl. Byl jsem u něho asi 2 měsíce? Mlátil mě" odmlčel jsem se. Stále bylo divné a bolestivé o tom mluvit.

"Jak je to dlouho od doby kdy vás unesl??" Zeptal se mě policista, který zněl celkem překvapeně z toho, co jsem mu tu všechno řekl.

"Půl roku" řekli jsme s Louisem oba najednou a pak se na sebe okamžitě usmáli, což rozšířilo náš úsměv o něco víc.

" Kdo vás zachránil, Harry?" ptal se policista a já hlavou kývl směrem k Louimu.

Byl jsem jen jeho šuk, ale stejně mě zachránil a pak mi ublížil. Nejvíc jak mohl, ale teď, teď je vše jinak s rád bych od něho konečně slyšel proč to vlastně udělal.

" Že mě to vůbec překvapuje. Každopádně děkuji kluci, to je vše, co jsme potřebovali. Čekáme na výsledky všech testů. Určitě vám dáme vědět, až se něco dozvíme, zatím nashledanou" rozloučil se s námi.

" Nasheldanou" rozloučili jsme se i my a pak rychle zmizeli že stanice přímo do auta, kde jsme oba vyfoukli přebytečný vzduch.

"jak já toho Marka nenávidím. To je takovej hajzl. Proč se mamka musela zamilovat zrovna do někoho jako je on?" zeptal se mě Louis a já jen pokrčil rameny.

" Láska si nevybírá, Loui, to sám moc dobře víš." povzdechl jsem si a smutně se na něho usmál.

"Jo to já vím, ale děsí mě vše, co ještě zažijeme kvůli tomu debilovi. Budu se s ním klidně soudit, klidně ho i zabiju, ale nikdy, nikdy mu nenechám to, co má patřit mě. Nikdy." zavrčel rozhodně a já se usmál.

To je můj kluk!

" Nemusí tě to děsit. Zvládneme to! Zvládneme, jelikož v tom nejsme sami. Jsme v tom společně" natáhl jsem k němu ruku.

A on se jí chytil.

" Společně!"

~~

Tenhle příběh jde čím dál tím víc do hajzlu