Kdo je to? (Larry)

2.

Louis:

„Jak ti mám říkat?" - Zeptám se Nialla, který mě následuje do pokoje. „Niall mi přijde strašně zdlouhavé. Nejsem na to zvyklý."
„Můžeš třeba Nii" rozhodí rukama. „Takhle mi říká můj nejlepší kamarád v Londýne". „Dobře tak teda Nii, budeš spát na moji posteli a já na matraci na druhem konci pokoje, ať máme alespoň trochu soukromí."
„No to asi těžko půjde v jednom pokoji" zasměje se a já se taky musím pousmát, protože má pravdu, ale těch pár dní, než bude hotový pokoj pro hosty, to zvládneme.
„Jaký je tvůj nejoblíbenější film?" Zeptá se mě.
„Harry Potter a tvůj?" Odpovím. Nii se sekne a obejme mě.
„Už teď jsi nejlepší bracha!" Směje se
„Děkuju, když mi zase ty řekneš, že posloucháš Imagine Dragons, tak tě budu taky považovat za nejlepšího brachu". Když vidím jak se Nii tváři, tak vím že jsem trefil.
Celý večer jsme kecali a kecali a bylo to opravdu skvělé. Fakt jsme si tak moc sedli, že jsem věděl, že z nás budou opravdu nejlepší přátele.

Druhý den:

„Tak co? Jak jste se vyspali kluci?" – houkne na nás máma, když scházíme ze schodů do kuchyně. Nii mě předběhne a běží si pro jídlo. Už večer jsem poznal, že jídlo je jeho nejoblíbenější věc na světě, protože celou dobu před spaním mlel jen o tom.

„Dobrý, myslím" – odpovím mamce a kouknu na Nialla. Ten se zamyslí a řekne: „Jo super, Louiho nejoblíbenější film je Harry Potter, tudíž tam můžu zůstat 7 dní, protože je 7 dílů a vlastně možná i 8, protože poslední je rozdělený na dvě části." Mele totálně zmateně Niall a já se jen směju.

Povídáme si dál, když Ryan najednou spustí „Já jsem vám asi zapomněl něco říct nebo spíše se zeptat." Koukne na mě pak na mámu a Niall se začne nervózně vrtět na židli. Z těch jejich pohledů mi až naskočí husí kůže a vůbec nevím, co mám jako čekat. Ryan pokračuje: „No víš Jay, Niall má nejlepšího kamaráda v Londýně a slíbil mu, že ho tady může přijet navštívit. Samozřejmě počkáme, až bude dodělaný pokoj, ať se tam kluci netlačí tři, ale myslíš, že by na pár dní přijet mohl? Jsou kamarádí odjakživa." dokončí Ryan.

Nebudu lhát, když řeknu, že mi spadl kámen ze srdce. Taková blbost a on se tváří, jak na pohřbu. „Jasné, že nevadí" vyhrknu za mámu, ale ta mě spaří pohledem, že umí mluvit sama a řekne: „Jasné, že nevadí" a napodobí mě při tom. Zase se všichni smějeme.

Odpoledne s Niallem strávíme celé spolu. Jdeme do kina a pak za mými kamarády – Liamem a Zaynem. Seznámím je navzájem a jdeme všichni někam na jídlo, kde Niall opět nezklame, ale přeci jen vidím, že není ve své kůži a hází pohledy na Liama. -Co mu sakra je-pomyslím si, ale nechám to být. Poté se všichni rozloučíme a my jdeme s Niallem domů.

Po cestě mi to nedá a prostě se zeptám: „Hele Nii, co to s tebou v té restauraci bylo? Byl jsi nervózní z kluků? Mi přišlo, že si bezva rozumíte, ale pak ses nějak sekl, ne?"
Nii na mě koukne a trochu sklopí pohled a má strach. Poté na mě koukne a odpoví: „Nechci tě nějak vyděsit nebo vlastně vůbec nevím, jak budeš reagovat, ale nech mě mluvit ano?"
Okey, tak teď jsem teda dost vyděšený, ale přikývnu.
Nii pokračuje: „Víš Loui já jakoby ještě nikdy neměl holku a ani ji mít nechci, chápeš mě, jak to myslím? A Liam mě trochu přivedl do rozpaků."
Koulím na něj oči, co to jde a pak dostanu záchvat smíchu a směju se a směju, ale najednou se podívám na Nialla, který vypadá ublíženě a jde ode mě dál. Ježíš jsem blbec. „Promiň Nii, takhle jsem to nemyslel, počkej prosím tě" křiknu na něj. „Ty jsi gay Nii?"- zeptám se a on přikývne. „A Ryan a moje máma už to ví?" zeptám se znovu a on opět jen přikývne. „Hele Nii mi to vůbec nevadí. Nejsem debil proboha! a ten smích to bylo kvůli Liamovi, protože já to tak vůbec nevnímám, tak mi to přišlo vtipné, ale samozřejmě mi je jedno, jestli jsi homo nebo hetero. Opakuju nejsem debil".
Niall se uměje a obejme mě a v tu chvíli si do něj rýpnu: „Ale já se ti nelíbím, že ne." A začnu se smát.
Nii na mě hodí očkem „Jsi úplně můj typ opravdu. Po nikom jiném jsem v životě netoužil." a přivine se ke mně. Trochu mě to vykolejí, ale pak se začnemě oba smát. „Ne Loui, ty fakt nejsi můj typ a promiň asi nikdy ani nebudeš". Smějeme se a jsem rád, že jsme si to vyjasnili.
„Hele a ten tvůj nejlepší kamarád..to je opravdu kamarád nebo přítel?" zeptám se.
„Je pro mě jako brácha, opravdu" – odvětí Nii. „Známe se od té doby, co si pamatuju. Harry je skvělý, ale pro mě je to rodina" mírně se usměje.
„Hmm takže Harry". „Vzhledem k tomu, že miluju Harryho Pottera, tak budu asi milovat i tohoto Harryho" zasměju se a Nii samozřejmě taky a celou dobu si z toho akorát utahujeme. Přijdeme domů a Nii si jde lehnout, když mě uslyší, jak přicházím, tak na mě hodí pohled. „Lou? Můžu se ještě na něco zeptat?"
„No jistě brácho."
„Jsi taky gay a Liam a Zayn?" – zeptá se přímo na férovku. 
„Lii je, ale moc se tím nechlubí, Zayn není a má přítelkyni – je opravdu super a hlavně velmi milá..tu za chvíli taky poznáš." odpovím.
Nii se však nedá a opět se zeptá „a ty jsi gay Lou?".
Trochu sklopím obličej – „Nii..no..já..upřímně v tom asi nemám úplně jasno. Ano měl jsem holku, ale k ničemu nedošlo a přijde mi, že mě přitahoval jednou i kluk. Asi jde o to, s kým se budu cítit šťastný, to je asi důležité, ale zatím jsem fakt neměl moc příležitostí to nějak zjistit." Dokončím svůj monolog a mnu si při tom nervózně ruce. Nii jen pokývne, ale nic neřekne a já pomalu usínám.

Příště už bude Harry.