Kdo je to? (Larry)

12.

Harry

Jakmile jsem viděl Louiho v náručí nějakého chlapa, možná kluka (vypadal, že mu bude tak přes 20), věřil jsem, že puknu vzteky. Nejprve jsem si myslel, že se to Louimu líbí a je tam s ním schválně, ale nedávalo by smysl, proč mi teda psal, ať za nimi dojedu s Liamem a hlavně Louimu věřím. Vidím na něm, že mě má rád. Když jsem viděl, jak pan neznámý debil přejel Louimu po rozkroku, málem jsem se poblil. Takový kretén. Musel jsem se podívat Louimu do obličeje. Viděl jsem, že mu tečou slzy. Podíval jsem se o kus vedle a uviděl Nialla a druhého chlapa přitisknutého na jeho krku. Kurva. Co se to do prdele děje? Nini taky plakal. Mrknul jsem po Liamovi a taky po Zaynovi s Gigi. Poznal jsem, že si jich všimli. Jen jsme na sebe kývli a co nejrychleji jsme se vydali k těm dvěma kreténům, co otravovali Niniho a Louiho.

"Jestli je okamžitě nepustíte, tak se vám něco stane a přísahám bohu, že budu dělat tak, ať vás to bolí, co nejvíce a co nejdéle." řekl jsem tak nejpevněji a nejagresivněji, jak jsem dokázal.

"Hahaha, jasné. Ty bys nám sám něco udělal jo? Jestli nevidíš, jsme tu dva a ty jeden. To je jedna věc a druhá je ta, že jsme si je vybrali první." ten kokot se i vysmívá, ale přepočítal se.

"Sám? Ne. Ale my tři vám v klidu ty koule usekneme." přidá se ke mě Liam a vidím, jak za ním pevně postává Zayn a mám pocit, že by jim nejraději hned skočil po krku. Není sám. Zuřím jako blázen.

"V pohodě, ty koule bych vám šmikla i já." přidává se i Gigi, u které jsem to opravdu nečekal. Ta holka vypadá jako andílek, ale asi to tak nebude, protože zrovna teď v jejím obličeji vidím, že by to opravdu udělala a neměla by s tím sebemenší problém.

Snažím se pohledem přimět Louiho, aby se mi podíval do očí. Ten jakoby to vycítil, zvedne ke mě pohled a ubrečeně se pousměje. Ti kreténi je ale pořád drží.

"No dobře, dobře. Hoši jen klid ano? Byla to jen taková sranda. Nic bychom jim neudělali." pronese ten, který drží (no teď už spíše nedrží) Nialla. Začínají mít strach a vidím, že panikaří stejně, jako před chvíli Loui s Niallem. Jakmile povolí stisk, Lou se ke mě rozběhne a natiskne se na mé tělo, jak nejvíce dokáže. Já ho jen mírně posunu, abych ho bránil tělem. Nini se tiskne zase k Liamovi a ten udělá to samé, co já. Trochu mě sere, že Nini šel za Liamem, ale zase mám tu Louiho a Niall je zamilovaný, ale stejně jsem jeho nejbližší osoba furt jáá!! Jo Harolde, teď je nejlepší čas řešit takové sračky opravdu.

"Jestli do 5 sekund nezmizíte, tak mi věřte, že budete muset měsíc jíst brčkem rozmixované sračky, protože vám oběma zlomíme čelist." opět upřu pohled na oba dva a ti jen přikyvují.

"Jedna! Dělejte kurva a vypadněte. Dva!" zatínám ruce v pěst a Lou mě tahá za bundu a snaží se mě zastavit, když se k nim přibližuju. Ti dva jsou ale sračky a okamžitě berou nohy na ramena a zdrhají. Za chvíli už je v davu ani nevidím.

"Pane bože, jste v pořádku? Neudělali vám něco, teď myslím jako nějaké zranění?" slyším se ptát Liama a vidím, jak kontroluje Nialla pohledem. Jakmile vidí, že není zraněný, přibližuje se ke mě a jde za Louim. Ten jen kýve hlavou, že ne, ale Liam ho stejně kontroluje pohledem, stejně jako Nialla. To jsem sice chtěl udělat já, ale co už.

"Nic nám není, ale já bych asi chtěl jít raději už domů nebo jinam prostě." řekne Lou a setře si slzu z líčka. Přiblížím se k němu a políbím ho. Pořádně, aby cítil, že tu není sám. Snažím se mu jazykem dostat do pusy, ale nechce mě pustit. What? Proč? Odtáhnu se od něj a on jen pokýve, že později. Aha, stydí se.

"Já tu taky už nechci být. Mám hlad. Chci si zajet někam na jídlo a pak domů." řekne Nini, Liam ho zezadu objímá a mírně s ním kolébá.

Všichni, včetně Zayna a Gigi, souhlasíme a jedeme se teda najíst. V restauraci už je atmosféra mírně uvolněnější, ale Lou i Nini jsou zamlklí. Chápu to. Muselo to být hrozné, ale naštěstí se nic nestalo. Už je nikam samotné nepustím.

Niall přemluví Liama, aby u nás (už to beru jako u nás, i když jsem tam přechodně. Měl jsem tam být jen měsíc, ale už je to déle) přespal. Nini samozřejmě volá Ryanovi a ten souhlasí pod podmínkou, že budeme spát buď všichni dole, a nebo já s Niallem a Lou s Liamem. Vtipné..Stejně už týden spím v Louim pokoji, takže to je jedno.

Po chvíli se rozloučíme se Zaynem i s Gigi a odcházíme domů. Doma je sice Jay i Ryan, ale ti zrovna odchází spát, proto si pouštíme dole film. Ten skoro nikdo nevnímá, a tak ho po chvíli vypínáme a odcházíme si lehnout. Já s Louim a Liam s Niallem. Musíme si nastavit na brzy budíky, jinak jsme mrtví všichni a já s Liamem ještě více mrtví.

Lou se ke mě natiskne a pusinkuje mě po bradě a krku. Je hodně mazlivý, ale chápu ho. Dneska to pro něj bylo náročné a já si nestěžuju.

"Lou, opravdu jsi v pořádku? Nemyslím teď fyzicky, ale psychicky." zeptám se a mírně mu pozvednu bradu, aby se mi díval do očí.

"Jsem Harry. Pro mě to nebylo tak hrozné, když me držel. Horší pro mě bylo vidět Nialla a nemít mu jak pomoct. Prostě chápeš. Myslím si, že on to má stejně, ale jinak jsem opravdu v pořádku. Děkuji, že jsi přišel a děkuji prostě za všechno. Mám tě moc rád, jakože hodně." zakončí svůj monolog polibkem. Pořád si říkáme naši frázi - Mám tě rád, jakože hodně. - Ani jeden z nás asi není připravený říct miluju tě, i když já to tak cítím. Cítím to tak moc, až mě to bolí, ale nemůžu to říct, protože jsem totální debil a pořád si nevyřešil svůj osobní život doma. Pak to ale řeknu, aby to bylo správně. Do konce příštího týdne to udělám. Musím.

"Lou, neděkuj mi prosím. Taky tě mám rád, jakože hodně. Nemusíš si vyčítat, že jsi Ninimu neměl jak pomoct. On si to říká určitě také, ale tam úplně nebylo jak pomoct. Nic se naštěstí nestalo, takže žádné výčitky a nic podobného. Kdyby něco, jsem tu pro tebe a můžeme si o tom kdykoliv popovídat jo? Asi byste s Ninim neměli nikam chodit sami večer." poslední větu trochu zamumlám, protože mi je jasné, že Lou není žádná panenka a nebude souhlasit.

"O tom se s tebou, Harry, nebudu bavit." řekne jen. No a je to tady samozřejmě. Nechám toto téma na jindy.

"Do konce příštího týdne budu muset minimálně jednou zajet domů. Pro zbytek věcí a taky tam dořešit nějaké záležitosti než začne škola." do toho domečku už jsem si nastěhoval věci a doufám, že Lou tam se mnou bude, co nejvíce, ale i tak to mám k němu domů jen 5 minut.

"Dobře. Však mi to hlásit nemusíš. Nejsem tvůj rodič." začne se mírně pochechtávat.

"Jen jsem ti to chtěl říct." řeknu trochu uraženě, že si ze mě dělá srandu.

"Já vím, omlouvám se." stejně se dál pochechtává, ale začne mě také líbat. Na krku dělá značky a mírně mě kouše. Najednou se ale jeho ruka objeví pod peřinou a on mě začne hladit přes boxerky. Samozřejmě, že mi unikne vzdych, protože jsem nečekal, že by něco takového začal nevinný Lou. Když chce rukou už zajet pod boxerky, trochu pevněji mu stisknu ruku.

"Lou, počkej." podívá se mi do očí.

"Harry, nechci s tebou spát, ale chci vyzkoušet něco jiného. Nemusí to být hned sex, ne? Věřím ti a opravdu to chci vyzkoušet." řekne s pevným výrazem v očích.

"Jsi si na milion procent jistý?" pořád se mu snažím hledět do očí, i když on začne zase pohybovat rukou.

"Na dva miliony jistý." řekne jen a už se dostává pod boxerky. Musím si zakrývat rukou pusu, jak mi přejíždí přes rozkrok. Tohle je hodně intenzivní a to je to jen ruka. Pane bože. Lou začne polibky pomalinku klesat po hrudi. Dělá to opravdu pomalinku a vždy mi někde zanechá znaménko lásky. Myslím si, že sám se snaží nabrat odvahu, aby nepřestal. Pomalými polibky se dostane až k lemu boxerek, které stáhne. Chvíli se nic neděje a už chci zvednout hlavu z polštáře, abych se ujistil, že je vše v pořádku, ale hlava mi hned klesne zpět, když ucítím teplo jeho úst.

"Louuuuu!"