Kdo je to? (Larry)

5.

Louis:

Nemůžu spát..bože furt cítím ty jeho oči a všude opravdu to cítím úplně všude. No nic...zajdu si udělat kakao, to mi vždy pomůže, a hlavně mám i dost chuť na sladké. Vyjdu potichoučku do kuchyně. Vyhoupnu se na kuchyňskou linku a přemýšlím o celém dnešku. „Nemůžeš spát?" málem upustím hrnek, jakmile uslyším Harryho hlas blízko mě. Vůbec jsem si ho nevšiml.
„Proboha, teď jsi mě málem zabil!!". Zčervenám až na prdeli, když ho vidím jen v boxerkách a bílém průhledném triku, které odhaluje všechna jeho tetování. Prohlížím si ho až moc dlouho a on moc dlouho stojí na svém místě. Louisi okamžitě se mu podívej zpátky do očí a nečum mu do rozkroku – donutím sám sebe, ale když se mu podívám do očí, tak sám má oči úplně někde jinde a mi dojde, že já mám na sobě JEN boxerky ani ne triko. Výborně..opravdu si dnes vedu dobře.

„Ehm, dáš si taky kakao?" – odkašlu si, aby pochopil, že jsem ho přistihl.

„Jo jasný" odpoví mi a udělají se mu dokonalé dolíčky na líčkách. Chci seskočit z kuchyňské linky a jít mu připravit taky, ale on mě zastaví svou rukou na mém stehně a druhou si vezme můj hrníček z ruky a napije se. Já na něj jen s otevřenou pusou hledím a jsem rád, že jediné světlo je to u sporáku, jinak by viděl, jak jsem červený.

„Líbí se ti tu?" zkusím započíst konverzaci, ale je to sakra těžké, když má pořád jednu ruku na mém stehně. Proč jí sakra už nesundá? A chci to vůbec? No...vlastně asi ne.

„Nesmírně" mrkne na mě a já se raději napiju kakaa.

Druhou ruku položí vedle mých nohou a podívá se mi pronikavě do očí. „Víš Lou, přitahuješ mě...a hodně" – řekne a já se zadusím. Paráda, další trapas.
„Můžu něco zkusit?" zeptá se mě a já jen přikývnu, i když vlastně nevím, co, ale v tu chvíli mi je to opravdu jedno. Začne se pomalinku přibližovat k mým rtům a postupuje tak pomalu, že mám pocit, že si to přitáhnu do polibku sám, ale jsem trpělivý a vydržím to. Když je asi milimetr od mého rtu už to sám nevydržím a přitisknu rty na jeho. Chvíli nic neděláme. Prostě se jen dotýkáme rty, ale potom se toho Harry ujme a probojuje si cestu do mých úst. Líbáme se intenzivně a já mu rozevřu nohy aby se ke mně dostal blíž, což se taky stane. Harry mi položí ruce na stehna a pomalinku, aniž by přerušil polibek, postupuje rukama výš k mým bokům. Pane bože...to je tak dobrý pomyslím si a neslyšitelně vzdychnu, ale podle toho, jak Harry ztuhne to asi tak neslyšitelné nebylo a on ještě přitvrdí. Natiskne se ke mně úplně celý.

„Ehm, neruším vás pánové?" Ryan se kolem nás protáhne do ledničky. Do hajzlu, do hajzlu do hajzlu!!!! Ryan nás viděl. Pane bože..já ještě nikomu doma o ničem neřekl. Pochybuju, že by to Ryanovi vadilo, vzhledem k tomu, že Nii je gay, ale tohle je trapné..hodně trapné!!!!

„Omlouvám se Ryane..už jdu spát" slyším říkat Harryho a já tam furt sedím, jak pitomec. Zhoupnu se z linky jakoby nic a následuju Harryho. Ryan mě ale chytne za ruku a zastaví mě. „Harry běž k Niallovi a ty počkej až půjdu nahoru i já, chci vidět, že jdeš k sobě do pokoje." Ušklíbne se Ryan a já mám pocit, že umřu studem.
„Louisi nechci tě nějak ztrapňovat a vím, že nejsem tvůj otec, ale znáš Harryho jen den, tak opatrně ano?" Zase jen kývnu a už nic neřeknu. Zavřu se v pokoji a jdu raději spát, ale v hlavě mám pořád ho a celou tuto situaci. CO SE TO SAKRA STALO?

Když ráno vstanu, zjistím, že nikdo není doma. Pomalu scházím schody a na stole mám vzkaz: „Jeli jsme s Ryanem, Harrym a Niallem do obchodního centra a kluky vyvezeme někde na památky. Nechtěli jsme tě budit, protože by ses asi nudil. Pa máma."
No super, pomyslím si. Sice bych se nudil, ale aspoň bych nebyl sám doma, a hlavně bych byl s Harrym.
Rozhodnu se zavolat Liamovi, ať přijde, že pokecáme a něco podnikneme. Liam je za chvíli tady a když mu otevřu skoro na mě křičí „Volal ti Zayn???!!! Pane bože, tak volal nebo ne?". Mrknu na telefon a mám tam 5 zmeškaných hovorů. Srdce až v krku.