Kdo je to? (Larry)

22.

Harry:

Dnes má přijet James. Do pár minut by tu měl být a nepřijede sám. Lhal bych, kdybych tvrdil, že nejsem nervózní. Nejsem nervózní z jeho doprovodu, ale spíše z toho, jak to James vezme a jak to vlastně všechno dopadne. Mírně mě zneklidňuje i to, že se máme sejít v domě u Louiho. Nejsem si úplně jistý, jestli to byl dobrý nápad. Možná jsme měli vymyslet nějakou neutrální půdu, ale teď už to je jedno.

Louis se mnou pořád nemluví. Včera jsem ho ale viděl. Šel jsem znovu zkusit vklouznout do baráku od Liama, ale nevyšlo mi to. Liam mi otevřel dveře a Louis zrovna šel po schodech dolů. Chvíli jsme se na sebe dívali a já na Louim viděl, že prohrává boj sám se sebou. Liam ale zakročil. Vykopl mě z domu a zavřel mi před nosem. Přísahal bych, že kdyby to Liam neudělal, Loui by povolil. Nejsem si ale jistý. Jay s Ryanem by měli za dva dny přijet domů. Vůbec netuším, jak jim budu vysvětlovat, že Loui není doma a hlavně, že se mnou nemluví.

Po chvíli, co sedím v kuchyni nad kávou, uslyším zvonek. Pomalým krokem jdu ke dveřím. Když otevřu, před očima mám Jamese. Tak dlouho jsem ho neviděl, ale vůbec se nezměnil. Vedle něj stojí tmavší brunet o trochu větší než Jamie. Pevně mu svírá ruku a mě mírně propaluje pohledem.

"Ahoj Harry, je to celkem dlouho, co?" usměje se James a mírně mě obejme.

"Ahoj Jamie, no to teda. Ani nevíš, kolik se toho za tu dobu událo." objetí mu oplatím.

"Harry, Brad. Brade, Harry." představí nás a brunet ke mně natáhne ruku, kterou mu stisknu. Konečně se na mě mírně pousměje. Nevypadá vůbec špatně, dokonce i mile.

Po chvilce trapného ticha mě napadne, že bych je možná měl pozvat dál a třeba jim nabídnout něco k pití. Harolde vzpamatuj se a chovej se alespoň trochu jako člověk. Jakmile uvařím kávu a nachystám vodu do džbánku, usedám za nimi do obýváku.

"No..eh..Jamie asi ani nemusím říkat, že náš vztah je minulost." mírně a opatrně se uchechtnu a zadívám se na ty dva přede mnou.

"Nemusíš, ale jsem rád, že jsi to teď konečně udělal, tak, jak jsi chtěl. Není to ale jediný důvod, proč jsem přijel. Teď mi prosím tě řekni, co se stalo a proč vypadáš jako chodící mrtvola." James na mě upře svůj pronikavý pohled a já vidím, že on mě má přečteného. Brad jen mlčí, ale poznám, že mu tato situace není nic moc příjemná.

"Posral jsem to." hlavu složím do dlaní, ale zakážu si brečet. Nebudu jim tady fňukat, ale Jamesovi chci říct, jak to bylo. Začnu vyprávět, jak jsme se s Louim poznali, jak byl úžasný a jak jsem se hned zamiloval. Omluvně se u toho na Jamese dívám, ale vypadá to, že mu to nevadí, a tak pokračuju. Říkám mu úplně vše i to, jak jsem mu nechtěl říct, že ho miluju a nechtěl jsem s ním spát, ale podlehl jsem. Prostě a jednoduše jsem mu vyklopil úplně vše.

"Prosím tě, teď mi řekni, proč jsi mu neřekl pravdu?" James celou dobu přikyvuje a lítostivě se na mě směje. Vím, že se mu můžu svěřit. Vždy jsme k sobě byli upřímní

"Jak? Jak jsem mu to měl říct? Nemohl jsem. Nevyslechl by mě." křivdím mu. Vím to. Vím, že by mě vyslechl, ale já jsem posera.

"Melu blbosti. Jasně, že by mě vyslechl, ale já prostě nevěděl, jak. Kdybych začal o tom, že mám neukončený vztah, rovnou by mě vykopl." řeknu a promnu si spánky, neboť mi je fakt strašně.

"Neříkáš pravdu, Harry." vloží se do toho Brad. "Začal jsem si s Jamesem a na třetím rande to na mě vyklopil. Vyslechl jsem ho a nechal jsem si to vysvětlit. Ano, nejprve jsem byl naštvaný a nevěřil jsem, že už spolu opravdu nic nemáte, ale poté jsem si to sám ujasnil v hlavě a vložil v něho důvěru." pokračuje Brad a já mám chuť si nafackovat. Samozřejmě, že vím, že kdybych Louimu hned řekl, jak to je, bylo by vše jinak. Jsem prostě IDIOT.

"Já vím. Nevím, co mám teď dělat. Nechce mě vidět." zajedu si rukama do vlasů.

"Nervi si ty vlasy nebo budeš plešatý." pleskne mě po ruce Jamie a mírně se usměje. Ještě chvíli se na sebe v tichosti díváme, když nás vyruší pípnutí mobilu od Jamese. Zvednu se a dojdu nám ještě pro vodu.

"Ty Harry, jak jsi říkal, že se jmenuje ten tvůj vyvolený?" křikne na mě James a já se tedy vracím zpět.

"Louis Tomlinson, proč?" nechápu, proč to po mě chce zrovna teď vědět. James pořád v ruce svírá mobil a mírně se pousměje.

"Ale jen tak. Musíme jít. Díky za všechno, Harry. Jsem rád, že jsme to ukončili takto a není mezi námi zle. Neboj se, s Louisem se to vyřeší. Věř mi." rychle mě obejme a líbne na tvář. To už si ho ale Brad stahuje k sobě a spěšně odchází.

Modlím se, aby měl pravdu. Nevím, ale co mám dělat. Potřebuju Louiho.

Louis:

"Ahoj, potřeboval bych se s tebou sejít. Asi mě neznáš, ale jsem známý od Harryho. Opravdu potřebuju s tebou něco probrat. Louis Tomlinson" takhle zní SMS, kterou jsem před chvíli poslal. Nervózně si koušu nehty a čekám na odpověď. Liam vypadá stejně nervózně jako já a Niall ještě hůř. Samozřejmě mi oba u té zprávy museli asistovat a přepisovali jsme to asi 100x a vznikla z toho snad ta nejhorší zpráva na světě. Když se mi rozezvoní telefon, málem dostanu infarkt. Pane bože. On mi volá. On mi volá. To jsem nedomyslel.

"Zvedni to! Dělej." křikne po mě Liam a naznačí mi rukama, ať telefon dám k uchu. Já ale jediné, co udělám je, že kliknu na tlačítko "zvednout" a hodím mobil na Nialla. Ten jen vykulí oči, ale nic nenamítá.

"Čau Jamie, tady Niall. Chce s tebou mluvit Louis. Předám ti ho." Niall rychle promluví a hodí mi mobil zpět. Tak to bylo ještě trapnější, než kdybych to zvednul rovnou sám a mlčel.

"Ahoj, tady Louis." nervózně si zkousnu ret a začnu chodit po pokoji. James na mě vychrlí, že se mnou chce také mluvit a nejlépe hned. Chce se sejít někde tady v kavárně, kde si můžeme promluvit. Navrhnu Starbucks, kde vím, že je dost lidí a tím pádem mě nemůže zmlátit za to, že jsem mu chrápal s přítelem. Za půl hodiny bych tam měl být. Jakmile položím telefon, začnu ještě více panikařit. Liam i Niall se mě snaží uklidnit, ale marně. Jdu se sejít s přítelem od Harryho, kterého jsem s Harrym podvedl, nebo spíše Harry ho se mnou podvedl. No prostě jdu se asi zabít.

Chci být v kavárně dříve než on, a proto vyjdu dříve. Srdce mi buší jako splašené. Když dojdu do kavárny, napíšu ještě do SMS Jamesovi, kde sedím, protože logicky nemůže vědět, jak vypadám.

Opět si nervózně koušu nehty, i když vím, že je to nechutný zlozvyk. Frustrovaně si projedu rukou vlasy, když se v mém horizontu objeví kluk. Krásný kluk. Ne můj typ, ale přitažlivý. Umím to ocenit. Má vypracovanou postavu, malá ramínka a krásné pronikavé oči. Tak s tímhle člověkem opravdu soutěžit u Harryho nemůžu.

"Ahoj, jsi Louis?" mírně nakloní hlavu na stranu a prohlíží si mě. Jsem v prdeli. Bude se mi smát.

"Ahoj, ano jsem. Ty jsi James?" zvednu se ze židle, abych mu mohl podat ruku.

"Ano, to jsem. Už chápu, proč po tobě Harry tak šílí." mírně se uchechtne a sedá si naproti mně. Pane bože, tak tohle je trapné.

"Moc se omlouvám. Tak strašně moc se omlouvám, ale já nevěděl, že Harry má přítele." zadívám se mu do očí, aby věděl, že to myslím vážně.

"Neomlouvej se a řekni mi, proč jsi se mnou chtěl mluvit." poplácá mě po ruce, kterou mám na stole. Proč se ke mně chová tak hezky, když jsem spal s jeho přítelem?

"No..ehh..víš..chtěl jsem se zeptat, jak to máte s Harrym a jak jste to měli a celkově na váš vztah. Je mi to fakt trapné, ale musím to vědět." lítostivě se na něj podívám, protože já tu nejsem ten, který by měl něco chtít.

"Řeknu ti to, když ty mi řekneš, jak to máš a jak jsi to měl s Harrym a začneš jako první." mrkne na mě a já se stydím. Stydím se za to, co jsem udělal.

"Fajn." přikývnu.

Už jen pár kapitol a bude kooneec! Doufám, že se vám tato slaďárna líbí.