Přátelství se Zmijozelem

6

Na obědě Harry nevypadal o moc lépe. Sotva se svého pečeného kuřete dotkl. Snape seděl na svém obvyklém místě a ostřížím zrakem jej pozoroval. Albus do něj drcnul loktem.

" Tak jak to šlo?"

Severus se otočil na starce: " Nedělejte že nevíte, pane řediteli. Musel jste cítit vzedmutí své magie."

" Popravdě jsem jej dnes cítil mnohokrát. Někteří si totiž bláhově mysleli, že jsem s těmi sankcemi lhal."

" Já jsem věděl, že nelžete, nicméně..."

" Ano?" podíval se na něj skrz půlměsícové brýle.

"Vytočil mne. "

" Severusi... víš, že tohle k ničemu nebude, máte se spřátelit," pokáral jej Albus.

" Petrificus pro něj nebylo nic strašného na to abyste mne pak mučil lechtáním," namítl Severus a Albus se uchechtl.

" Aspoň ses poučil..."

" Po obědě přijde Potter znovu... Zkusíme začít jinak."

" A jak?"

" Pověděl jsem to Lily," povzdechl si Severus.

" Oh... až tak jsi zoufalý?" Albus překvapeně zamrkal.

" Ano," přiznal Severus neochotně.

" Nakonec je to nejrozumnější volba. Bylo na čase Severusi, měl jsi mu o ní povědět již dávno," řekl Albus a nechal ho v klidu dojíst oběd.

Severus věděl, že má pravdu, ale i tak ho štvalo, že mu to připomněl.

***

Harry se ploužil do sklepení. Kde měl Snape své pokoje věděl, takže nemusel tápat. Jenom doufal, že cestou nepotká nějakého Zmojizela. Naštěstí se tak nestalo a za chvíli již klepal na správné dveře. Srdce měl až v krku.

Snape otevřel během chvilky a vpustil jej dovnitř. Harry tu ještě nikdy nebyl. Snape si své soukromí velmi pečlivě střežil. Mladík se rozhlížel po vkusně zařízeném obyvacím pokoji.

" Posaďte se, Pottere," řekl Severus a Harry si sedl na nejbližší křeslo.

" Ehmm takže..." začal Harry, jenže nevěděl, co dál. Žmoulal si nervózně ruce a přemýšlel, jaké téma nahodit. V hlavě měl ale úplně prázdno a byl unavený. Snape jej pozoroval ostřížím zrakem.

" Nezdá se, že byste vyřešil svůj problém nevyspání. Všiml jsem si, že ani obědu jste moc nedal," prohlásil Severus.

" Hmm jo," povzdechl si Harry. Cítil se, jako by mu bylo sto let.

Severus nespokojeně mlaskl a vstal. Přešel k Harrymu a znovu mu podával lahvičku s lektvarem. Nebelvír se ale zamračil.

"Pottere, je to jen Životabudič. Nosím pro osobní potřebu několik pohotovostních lektvarů v hábitu," vysvětlil Severus.

" No dobře," řekl Harry a s nedůvěrou si lahvičku převzal. odzátkoval jí a přičichl si k ní. Ano životabudič. Pousmál se a vypil obsah. Během chvilky ucítil přítok energie, mnohem vyšší než jindy. Překvapeně se po Snapeovi podíval.

" To je...."

" Vylepšená verze, ano. Často potřebuji být v noci vzhůru kvůli lektvarům v různých stádiích vaření. Toto mi v tom pomáhá," vysvětlil Severus.

" Páni... Chci říct, je to fakt síla. Měl byste to prodávat," uchechtl se Harry.

" To bych pak zřejmě nedělal nic jiného. Rád trávím čas i něčím jiným než být zavřený v laboratoři," podotkl Severus. Pak nastala trapná pauza.