Přátelství se Zmijozelem

7

" Vlastně mi o tobě řekl až dnes," přiznala Lily.

" Proč až teď?"

" Neměl jsem důvod... Přiváděl jste mne k šílenství celou vaši docházku. Když jsem byl s Lily, nechtěl jsem vás řešit," vysvětlil.

A taky jsem chtěl uchovat vzpomínku na ni bez Pottera.

" Nemyslíte, že jsem měl právo ji vidět?" zamračil se Harry. Dívali se na sebe navzájem a ani jeden nemrkl.

" Ano teď to vím... Byl jsem sobec, nechtěl jsem se o svou přítelkyni dělit a to ani s vámi," přiznal nakonec Severus.

" Co bych dal za to kdybych tě mohl vidět jako malý," šeptl Harry směrem k matce. V očích mu opět zaštípaly slzy. Severus ucítil stísněný pocit v hrudi. Cítil se jako ten největší padouch na světě.

Sakra!

"Minulost už nezměníme, co se dívat do budoucna?" navrhla Lily po chvíli.

" To bych rád... Teda jestli mi dovolí profesor za tebou chodit," podíval se Harry na Severuse. Velké zelené oči se na něj upíraly s nadějí. Liliiny oči měly stejný výraz. Jak by mohl odmítnout?

" Smíte Pottere, pokud mne nebudete vyrušovat. Nicméně to musí být v jiné době než máme plánované schůzky. Ředitel vyloženě chce, abychom se my dva vzájemně poznali. Musíme dodržet podmínky smlouvy."

" Ano, jistě," přikývl Harry a křenil se od ucha k uchu. Pak přešel k portrétu.

"Mami kéž bych ti tak mohl dát pusu," povzdechl si Harry.

" Na to zapomeňte, poškodíte obraz," zavrčel Snape. Ne že by ho to samotného několikrát nenapadlo. Zvlášť když byl mladší.

" Ehm jasně," uskočil mladík a zakřenil se.

" Tak zase někdy, Harry," mávala mu Lily.

" Ahoj mami," zamával jí také. Severus ho šel vyprovodit ke dveřím.

" Ehm děkuji, pane profesore," řekl Harry a pousmál se. Vlastně mu poprvé v životě věnoval úsměv. Pro Severuse to byl zvláštně hřejivý pocit, zmohl se jen na přikývnutí na srozuměnou.

" Uvidíme se na hodině," Připomněl mu Severus zítřejší dvouhodinovou lektvarů.

" Ano," přikývl Harry a otevřel dveře. Ještě než se úplně zavřely uslyšel: "Mám dojem, že byste si měl zopakovat látku z minulé hodiny," řekl Severus a poté se dveře zaklaply.

Páni, Snape mě právě varoval že budem psát test? Svět se zbláznil.

Harry se zakřenil a běžel do věže. Musel svým přátelům povědět o mamince.

***

Harry zatáhl Rona a Hermionu do ložnice. Asi hodinu jim vyprávěl o své návštěvě u Snapea. Nemohli tomu uvěřit, ale moc to Harrymu přáli, protože věděli, jak býval Harry smutný když si mohl matku jen prohlížet na fotografiích. Teď s ní mohl aspoň mluvit.

" No a jaký je Snape?"

" Vlastně nevím... Bavili jsme se hodně s mamkou... Počítám s tím, že při příští návštěvě budu muset nadhodit nějaké téma.. nápadá vás něco?"

" Hele fakt nevím. Jedině ty lektvary..." pokrčil Ron rameny.

" Já myslím že profesor je velmi vzdělaný člověk, takže bude mít určitě mnoho knih doma," přemítala Hermiona nahlas.

" Hm když si to vybavím, tak police s knihami zabírala celou jednu stěnu," přemýšlel Harry.

" Páni, škoda že to nemůžu vidět,"