Přátelství se Zmijozelem

5

Severus se posadil a přemýšlel, co bude dělat pokud sem přijdou ostatní z Nebelvíru. Dnes bylo poměrně hezky, takže jich spousta trávila čas venku. Po snídani většina zamířila na pozemky Bradavic a někdo do knihovny. Doufal, že se venku všichni zdrží, dokud neodejde.

Po nějaké době přišel Potter a unaveně si sedl do křesla, co nejdál od Snapea. Severus protočil oči. Pak se na Pottera zadíval.

Harry měl na sobě mudlovké oblečení, kterému dával přednost o víkendu. Pod očima měl kruhy a zíval. Severus si povzdechl. Z vnitřní strany hábitu vytáhl jednu lahvičku a odlevitoval jí Potterovi. Ten to sledoval s nedůvěrou.

" Vezměte si to," řekl Snape.

" Co je to?" zeptal se Harry. Vůbec od Snapea nic nechtěl.

"Kdybych vás chtěl otrávit, udělám to již v prvním ročníku, to mi věřte," odfrkl si Snape a Harry se zamračil.

" Nechci to, nevěřím vám," zavrčel Harry a lahvičku mu hodil zpět.

" Opět se projevil váš velice pronikavý intelekt srovnatelný s horským trolem, vaše smůla," řekl Severus a lahvičku si vložil zpět do vnitřní kapsy hábitu.

" Myslíte, že když mě budete furt urážet, že s vámi budu chtít trávit čas?" mračil se Harry.

" Ještě jste evidentně nepochopil, že smlouva vás donutí," odpálkoval ho Severus.

" No to je toho, myslím že lechtací kouzlo přežiju."

" Vy jste vážně neskutečně tupý Pottere, ředitelovy sankce se  jistě neomezí jen na toto kouzlo. Nehledě na to, že bylo velice silné. Téměř jako mučení," zavrčel Severus a Harry zbledl.

Zatracená smlouva....

" Nevím jak vy, ale já si nechci nechat usmažit mozek zaživa," podotkl Severus.

" To ani já... Ale vy se prostě chováte pořád jako parchant," zavrčel Harry.

" Pozor na pusu Pottere, deset bodů z Nebelvíru," řekl Severus automaticky.

" No jasně, jakmile se vám něco nelíbí, tak hned strháváte body. Tohle ale nemá s kolejí co dělat," zavrčel Harry naštvaně.

Má pravdu ksakru... Salazare, co mám dělat... Já s ním nedokážu mluvit normálně...

" Nenechám vás mne beztrestně urážet, Pottere," zavrtěl Severus hlavou.

" Když se mnou budete mluvit normálně, tak já s vámi taky," řekl Harry. Propalovaly se navzájem pohledem a několik minut bylo ticho.

" Pottere vzali jsme to za špatný konec... Já netuším jak s vámi jednat. Nemáme nic společného.... O čem bychom mohli my dva hovořit?" řekl po chvíli.

" To já taky nevím, profesore," svěsil Harry hlavu.

A pak Severusovi svitla myšlenka... Mohlo by to vyjít? Ach jistě mohlo... Jen to nebude nic jednoduchého...

" Mám nápad. Šlo by naší schůzku přesunout na odpoledne? Musím něco zařídit."

" Bude to k něčemu?"

" Věřím, že poté konečně najdeme společnou řeč," řekl Severus a Harry přikývl. 

Muž se zvedl a odešel z nebelvírské věže. Musel si promluvit s ní...

***

Díval se již nějakou dobu na obraz své nejlepší kamarádky. Propalovala ho zkoumavým pohledem ach ano... Tohle uměla jen ona. Viděla mu až do žaludku.