18.

455 39 6
                                    

" Co teď?" zašeptala Hermiona se slzami v očích. Draco chvíli přemýšlel a pak ji popadl za ruku a dovlekl k profesorskému stolu.

" Pane řediteli, směl bych vás požádat o pomoc?"

" S čím přesně, chlapče?" otázal se stařec.

" Mohl byste mě a Hermionu oddat teď hned, než vpustíte mého otce do hradu?"

" Draco?" vykulila Hermiona oči.

" Potřebuji tě ochránit, tebe i dítě," vysvětlil zmijozel.

" Jistě, to nohu udělat. Otázkou však zůstává, zda není tvé rozhodnutí poněkud unáhlené," řekl Brumbál.

" Možná je, ale nevidím jiné východisko. Cokoli jiného mého otce nezastaví. Kouzelné manželské pouto je ochrání," řekl Draco.

" Dobrá, zdá se že jsi si jistý. Pojďme tedy do ředitelny, ať na to máme klid," řekl Brumbál a vydal se ze síně. Jako svědky si vzali Minervu a poslali patrona pro Severuse. Teprve teď si všimli, že tu ředitel zmijozelské koleje vlastně není.

***

Když Brumbálův patron v podobě fénixe vletěl krbem k  Severusovi, říkal jsi, že má nejspíš problém kvůli tomu, že tu má Harryho, ale když dorazil do ředitelny, překvapilo ho kolik lidí se tam nachází.

" Vznikl nám takový problém Severusi, potřebuji tyto dva mladé lidí oddat. Mohl bys být prosím jeden ze svědků?" řekl Albus. Severus jen překvapeně pozvedl obočí, ale nakonec přikývl. Poté následoval rychlý obřad, podpisy smlouvy a nakonec manželské kouzlo. Následně dal Albus pokyn skřítkovi, aby vpustil pana Malfoye staršího na pozemky.

Muž se přihnal do hradu pořádně nabroušený. Čekat patnáct minut před bránou jej neskutečně urazilo. Když ve Velké síni nenašel svého syna, ani tu mudlovskou šmejdku a dokonce téměř žádného z profesorů, vyrazil do ředitelny.

Vypadl dovnitř a hůlku namířil na svého syna. Ten se ovšem nedal a tasil ji také. Brumbál však jediným kouzlem zabavil jejich hůlky a uzamkl je v bedně.

" Co kdybychom si promluvili v klidu jako civilizovaní lidé," usmál se a další kouzlo přivolalo čaj. Lucius cosi vrčel, ale po chvili se posadil. Stejně tak všichni ostatní.

" Nemůžeš nic udělat otče, před  chvílí jsme se vzali," řekl Draco a Lucius zbledl.

" Nezbláznil ses? Pošpinit naše jméno a rodovou linii šmejdskou krví," odplivl si Lucius a nenávistně si Hermionu měřil.

" Nechápu o co vám kde, jsem stejná čarodějka jako vy. Možná i lepší," odfrkla si Hermiona a to si zřejmě dovolila dost.

" Až budu chtít znát názor takového póvlu jako jsi ty, zeptám se," ušklíbl se Lucius.

" Mě může urazit jen inteligent pane Malfoyi, což vy evidentně nejste," odpálkoval ho Hermiona a Lucius zalapal po dechu. Nebyl zvyklý, aby s ním takto někdo jednal. Draco se uchechtl.

" Jak jste se na tom všichni mohli podílet, a hlavně ty Severusi, vždyť ty bys měl mít největší zájem ochránit svého kmotřence," nenávistně si ho Lucius měřil.

" To právě dělám. Měl by ses uklidnit příteli. To dítě jen tak nezmizí, navíc je teď pod ochranou manželského pouta mezi nimi. Proti tomu nezmůžeš nic," odpověděl mu Severus.

" To se ještě uvidí," sykl Lucius a naštvaně vstal," jestli jsou šmejdkou někdy překročíš práh Malfoy manor, budeš toho litovat."

" Obejdu se bez tvé pomoci, otče," díval se mu Draco zpříma do očí a nehodlal ustoupit. Věděl, že svou rodinu musí ochránit za každou cenu.

Přátelství se ZmijozelemKde žijí příběhy. Začni objevovat