Den jako každý jiný, vstávám z postele jako tělo bez duše. Než stihnu otevřít dveře, vrhne se na mě můj mladší bratr.
,,Mari notak, už to je dneska, nechci tam být sám" prosí mě už snad po desáté abych s nim šla na koncert nějakých kluků. Já vím, je to sice jen jeden večer, ale já vážně nechci jít do klubu.
,,Ale mně se vážně nechce Luky" podívala jsem se na něj ale on pouze udělal psí oči a prosil dál.
,,Fajn v kolik?" protočila jsem oči
,,Nejméně v devět tam už musíme být" na to už jsem jen kývla a šla do sprchy. Před zrcadlem jsem se zhrozila sama sebou. Rudé napuchlé oči, bledá pleť a nemůžu zapomenout taky na kruhy pod očima. Musela jsem se nad tím uchechtnout. Zalezla jsem do sprchy a pustila na sebe horkou vodu.
Nemaluju se, nemám to ráda. Oblékla jsem si na sebe džíny a mikinu, i když bylo léto, večer bylo vždy chladno. Stejně ho jen odvezu a radši budu na baru nebo před klubem. Stačí mi ty písničky co si pouští v pokoji, fakt hrůza.
Moje hnědé vlasy jsem si vyfénovala a šla si sednout do auta. Byla jsem fakt vyčerpaná sama sebou a musím ještě jít na koncert na který se mi ani nechce.
Pochvíli nasedl i Lukáš a my vyrazili. Cestou jsem poslouchala písničky nějakého kluka, jmenuje se prý stein27 a také tam bude vystupovat. Nechci si to přiznat, ale ty texty mají něco do sebe. Má je jiný než jiný rappeři, který jsem vždy slýchávala od Lukáše pokoje.
Klub je jen pár kilometrů od našeho domu, od vstupu byla velká fronta. Odrazuje mě to a nejraději bych to otočila, ale slíbila jsem něco co musím dodržet. Stoupli jsme si nakonec fronty.
Byla vážně zima, třásla jsem se zimou. Naštěstí to uběhlo rychleji než jsem čekala a byli jsme na řadě my. Vstoupili jsme do klubu, Lukáš se šel protáhnout dopředu k stagi a já si to rovnou mířila k baru.
,,Jeden panák vodky, nebo víte co radši dva" řekl kluk zamnou a změřil si mě pohledem
,,Pokud teda slečně bylo 18, nechci tu opíjet nezletilé" uchechtnul se
,,Nemusíš se bát"
