who are you?

127 10 2
                                    

Měla jsem z toho divný pocit, pozval mě kluk kterýho neznám, neměla bych s nim pít. Proto jsem radši odešla na čerstvý vzduch, nedalo se tam dýchat.

Zapálila jsem si cigaretu. Nepotřebuju lásku, mám ji. Ona hoři pro mě a já umírám. Nebaví mě to tady, jak už v klubu tak v tomhle světě. Samý falešný lidi a lháři. Stejně moje duše je dávno pryč, jsem tu zbytečně.

Začalo pršet, déšť miluju ale zrovna teď na to není nálada. Přehodila jsem si kapuci na hlavu a dokuřovala.

,,Vážně tě baví tady stát v dešti?" zeptal se onen kluk s kterým jsem před chvílí pila

,,Co když jo" vydechla jsem kouř a podívala se na něj. Hnědé vlasy a tmavší pleť, nebyl můj typ ale nedokážu říct že není pěkný

,,Jak se jmenuješ" zeptal se

,,Maria, ty?" típla jsem cigaretu a sundala kapuci

,,Calin" zajímavé jméno

,,Těší mě Caline, já už musím" než jsem stihla otevřít dveře, chytil mě za paži

,,Pojď semnou, vím že tě to tady nebaví" řekl s úsměvem, byl upřímný. Dlouho jsem takový neviděla.

Nechala jsem se táhnout za ruku neznámo kam. Před náma byli dva mohutný muži, který nás pustili do místnosti jménem backstage. Jakmile jsme tam vstoupili, všechny oči padli na nás, bylo mi trapně a tak jsem se radši schovala za Calina.

,,Ale notak Caline, zase?" řekl jeden z nich

,,Nech toho prosimtě, to je Maria kluci" představil mě a ja stydlivě vylezla a prohlédla si je

,,Ahoj" řekla jsem tiše a sklopila hlavu dolu

,,Tak nevinná" pošeptal si kudrnatý kluk

,,Mary tohle je Marek, David, Willi, Vítek, no a Petr" představil snad všechny co tam byli, nejvíce mě zaujal Petr. Jaké klišé co? Jeho oči mě propalovali. Ne jako nějakou děvku co tu mají každou chvíli, ale propalovali mě se soucitem a něhou.

,,Tak jo Caline bež na stage, Petre připrav se za 20 minut jdeš" řekl David a podíval se znovu na své hodinky na rukou.

Petr zamrzl, koukal jen před sebe, byl celý bledý a klepal se. Netrvalo chvíli a on se rozběhl k záchodu. Neměla bych ale šla jsem za nim. Byl strašně vystresovaný. Hladila jsem ho po zádech.

,,Proč tu je vůbec holka jako ty, nevypadáš na to že chodíš do klubu a už vůbec ne že nás znáš" pošeptal a opláchl si obličej

,,Nechodila bych sem kdybych nemusela víš" řekla jsem a podívala jsem se mu do očí. Nikdy jsem tak krásný a upřímný neviděla.

,,Co tak koukaš Mary" usmál se a pohladil mě po tváři

,,Líbí se mi tvoje oči" řekla jsem tiše a sklopila svůj pohled na moje boty. Zvedl mi něžně moji bradu.

,,Jsi tak strašně nevinná" pošeptal

,,Dělej Petře máš už jen 2 minuty" zařval David a jeho oči znovu zaplnil stres

,,Neboj se to dáš" usmála jsem se a dala mu pusu na tvář. On s úsměvem odběhl před dveře podia a podíval se na odpočet. Vzal si do ruky mikrofon a naposled se na mě podíval.

moja maria, moja maria..Kde žijí příběhy. Začni objevovat