"Who are you?.."

5.- Pomsta!

Když sem se ráno probudila, všimla sem si že Harry ještě spí. Super! Ušklíbla sem se pro sebe. Pomalu sem vylezla z postele a vzala si jeho košily, aby to vipadalo věrohodně. Jak mile sem stála u dveří, ohlédla sem se na něj jestli spí. Spal. Došla sem do kuchyně kde sem začala dělat snídani. Lívance nebo palačinky? Vím, je to skoro stejný ale.... LÍVANCE! Vytáhla sem si ingredience, a začala s kuchtěním.

Asi po deseti minutách sem měla hotovo. A Harry pořád spí. Sklonila sem se k dolní skřínce v lince, kde sem si vytáhla tác. Lívance sem přemístila na tác. „Něco tomu chybí." Řekla sem si sama pro sebe, a dala si ukazováček na bradu. Něco k pití. Ale co? Dám mu džus, ať si nevymýšlí. Otočila sem se a zamířila si to k ledničce, ze které sem vytáhla džus. Sklenici sem položila na tác, a usmála sem na svým výtvorem. Ještě sem si zatleskala a usmála se. Proč ne že? Tác sem vzala do ruky a zamířila si to do ložnice kde spokojeně spal Harry. Tác sem položila na noční stolek, a ohnula se k němu „Harry? Zlato, vstávej. Nachystala sem ti snídani. Honem nebo ti ji sním." Řekla sem šeptem a dala mu pusu na tvář. Něco zamumlal, a převrátil sen a druhou stranu. A hned na to sebou škubl! Konečně! „C-Co se s-stalo?" Řekl koktavě, chtěla sem se začít smát. Ale to bych všechno pokazila. Tak že sem se na něj koukla s úsměvem, a natáhla se pro tác. „Na. Po včerejšku musíš mít hlad." Mrkla sem na něj, a na to se zvedla z postele. U dveří sem se na něj otočila a znovu se na něj usmála. Ten jeho nechápavej výraz! Měli by jste ho fakt vidět! Když sem už stála za dveřmi které sem zavřela, zasmála sem se. Ale potichu aby to neslyšel. Došla sem k ledničce ze které sem si vzala mlíko, zamířila si to k lince. Mlíko sem si přelila do hrníčku, a vyskočila si na linku. Postupně sem popíjela, ale pak? „Bylo to výborný." Došel Harry a usmál se na mě „Já vím. Děkuju." Zářivě sem se na něj usmála „Ale zpět. Co se přesně včera stalo?" Zeptal se mě a upřel na mě zrak „Ty si to nepamatuješ?" Řekla sem náznakem "smutně" a koukla se na něj se smutným pohledem „Neříkej mi. Že-že... Jsme, ty a já..." Ukázal na sebe a pak na mě „Tak že ty si to nepamatuješ!Ty si nepamatuješ jak si mě v tom baru svedl! A říkal ty krásný slova!" Křičela sem na něj. Seskočila sem z linky a upírala na něj zrak. Mohla bych být herečka! „Promiň. Ale.. Nic si nepamatuju." Sklopil pohled. A já se na to začala smát jako šílená. „Čemu se směješ?! Tobě to příjde vtipný?! Ty neví-„ „Harry, lid. Byla to sranda!" Pořád sem se smála. Vážně mě bolí břicho „Mě to vtipný nepřišlo." Řekl naštvaně „Mohl sis za to sám." Pokrčila sem rameny „Já?! Jak si za to můžu!" „Za to že sis myslel že sem tvoje máma! To vypadám až tak hrozně!" Zvýšila sem na něj hlas, ani nevím proč „Kvůli takový prkotině." Řekl už klidněji „Kašli na to." Mávla sem rukou a dala sklenku do dřezu „A kam si mi vlastně dala oblečení?" Zeptá se klidně „V ložnici. Pojď za mnou." Mávla sem na něj rukou a vydala se do ložnice „Jak sem se sem vlastně dostal?" Zaptá se zmateně „Našla sem tě před domem jak si křičel, že tady sou nějací kluci a pustí tě dovnitř." Zasmála sem se, i on „Zajímavé." Podotkl a znovu se zasmál, ale zářivěji takže mu šli vidět ďolíčky „Máš pěknej úsměv." Vypadne ze mě, při čem se jeho úsměv rozšíří ještě víc „Děkuju. Ale neměl by tohle říkat kluk holce?" Znovu se usmál. Má fakt pěknej úsměv. To musíte uznat „Nevadí." „A vrátila by si mi.... Prosím košily?" Řekl a při tom se kousl do rtu. Sklopila sem pohled, protože sem zapoměla na to že mám pořád jeho košili „Jo, to bych mohla." Zvedla sem na něj pohled a usmála se. Vydala sem se ke své skříni ze které sem vytáhla černé legíny, spodní prádlo a galaxy tričko na kterém byl potisk s nekonečnem „Kam jdeš?" „Převléct se...?" Řekla sem jako by to byla samozřejmost „Jo, jasně." Usmál se a poškrábal se na zátylku. Odešla sem tedy do koupelny kde sem se vysprchovala, oblíkla a namalovala. Vylezla sem z koupelny, a zamířila sem si to do pokoje kde už ale nabyl Harry „Harry?" Zavolala sem do domu, a přešla do kuchyně. Kde byl vzkaz: 'Promiň, že sem se nerozloučil. Ale už sem musel, povinost volá. Věřím že se ještě uvidíme. – HarryS.' Papírek sem zmačkala a hodila ho do koše. Co teď? Jediné co mě napadá je že zavolám Lottie a půjdeme nakupovat. Vrátila sem se teda zpět do ložnice kde sem si vzala mobil a viťukala do mobilu SMS:

Becca: Ahoj Lott! Máš čas?:))

Chvíli sem čekala, a po chvíli se ozval phone.

Lott: Ahoj! Jasně moc ráda! Tak já se stavím!:))

Mobil s peněženkou sem si dala do menší kabelky. A šla si obout boty značky convers. Jak mile sem se obula, zazvonil zvonek. Kdo tam asi bude? „Ahoj Becco!" Křikla Lottie a skočila mi do náruče „Ahoj! Mohla bys, bys mě pustit? Škrtíš mě." Řekla sem přiškrceně „Ouu, promiň!" Odtáhla se ode mě „Tak jdeme?" Usmála se. A nato jsme vyrazily na cestu.

Došli jsme před velký nákupní centrum „WOW!" Vyšlo jenom tohle ze mě. Stála sem namístě s otevřenou pusou. A pořád se dívala na ten nákupák. „No tak pojď!" Řekla Lottie a táhla mě dovnitř. Tak tohle bude ještě jízda!

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

Tak další díl je na světě! Minulou podmínku jste splnili..... Ten tady musí být čtyři votes! 3:D A v médiích máte jak vypadá její kuchyň. A ano, má dva krby!:D Tak to je asi vše!:D Votesujte, komentujte!:D Vaše: BadGirl! 3:D