Lukas
Po tom, co se Mali uklidní ji vezmu do náruče a odnáším na první ambulanci na urgentu, kterou cestou potkáme. Chci ji poskytnout alespoň trochu soukromí.
Zároveň ji chci napojit na monitory. Nekontrolovaný šelest na srdci, příliš stresu a záchvaty úzkosti nejdou k sobě.
"Mike, seženeš Alexe prosím?" ten jen přikývne.
"Mali, jen tě pro jistotu připojím na monitory. Zkus odpočívat, Alex ti přijde zkontrolovat tu tvou šelest a chtěl bych udělat rentgen žeber kvůli té modřině. Pak hned pojedeme za Bibi."
Mali
"Musím za Bibi," zvednu se a seskočím z postele, ale okamžitě se mi zatočí hlava. Lukas mě díkybohu chytne dřív, než se mi podlomí kolena.
"Bibi je s Mattym doma, mají se dobře, Matty mi zrovna poslal fotku, dívej," ukazuje mi obrazovku svého mobilu, na kterém je Bibi zabalená v dece sedící před televizí s obrovskou mísou popcornu v ruce.
Pohled na ni mě rozbrečí.
"Jak ji to jen řeknu...."
"Mali, teď není potřeba jí to okamžitě říkat. Zítra prodiskutujeme s Mattym jak na to a řekneme ji to společně."
Lukas
Vlezu si k ní do postele a obejmu ji. Kašlu na nějaké monitory, kašlu na to, že bych tohle neměl dělat. Chci ji obejmout a dát ji všechnu tu lásku, kterou v posledních pár letech nedostávala.
Objímat ji do konce života.
Nejprve to vypadá, že se ode mě odtrhne, ale pak se uklidní a zase se rozpláče. Sedíme tak do té doby, než do pokoje vkročí Mike s Alexem a přeruší nás.
Začnu se pomalu zvedat z postele, ale Mike mě přeruší - "Lukasi, zůstaň u Mali. Mali, můžu ti nalepit elektrody kvůli EKG? Alex si tě poslechne a pak bychom tě vzali na rentgen, už jsem ho objednal."
Musím říct, že je hrozně zvláštní vidět je pracovat takhle z druhé strany. Sice nejsem pacient, ale celou dobu sedím vedle Mali a nechám kluky dělat moji práci. Pozoruju je, jak ji lepí elektrody, nasazují pulzní oxymetr, dívám se jak ji Alex soustředěně poslouchá.
Už nebrečí. Má na to určitě vliv i ten lék k uklidnění, který jsme ji podali, ale kdykoliv má šanci a nikdo po ní nich nechce, tak se přitulí zpátky ke mě a chce obejmout. Zní to zvláštně, ale dělá mi to neskutečnou radost. Že mi věří.
Mali
Jsem taková. Otupělá. Chápu je, proč mě chtějí vyšetřit, když už jsem tady. Takže se nijak nebráním a nechávám se sebou dělat co je potřeba.
Dokud se mezitím můžu kdykoliv stulit Lukasovi do náruče. Přijde mi, že je to můj záchytný bod. Místo, kde mi nikdo a nic neublíží.
ČTEŠ
Doktore, doktore (CZ)
Romance*Mali* Stojíme ve frontě, nesnáším fronty. Člověk v nich musí čekat a nemůže s tím nic dělat. Nemám ráda věci, které nemůžu ovlivnit. Když už se blížíme k přepážce, Bibi zrovna dostane další záchvat kašle. Snažím se ji uklidnit, hladit po zádech, k...
