𝑫𝒂𝒓𝒌 𝒕𝒊𝒎𝒆𝒔/𝑭𝑭 𝑵𝒊𝒌 𝑻𝒆𝒏𝒅𝒐

Kapitola patnácná

Pohled Julie
Vzbudila jsem se na gauči u Dominika kolem deváté ráno.Seděl vedle mě na mobilu.
"Dobré ráno."
"No dobré ráno Julie."odpověděl s úsměvem.

Sotva jsem se pohnula.Všechno mě bolelo a já měla pocit že dnes sílu nato vstát mít nebudu.

"Jsem unavená."
"Já vím,věr mi že já taky.Gauč mám fakt nepohodlný.Jestli bys byla tak hodná a zašla semnou do obchodu,víš v lednici nenajdeš už ani sodovku.Pak by jsme se vrátili sem a lehli si normálně do postele a mužeme si klidně pospat."dořekl svuj plán.

To zní super.Jenže mě bolí strašně záda.
"Bolí mě záda,cítím se jak kdyby mi táhlo na 60."pobaveně jsem se na něj podívala což ho rozesmálo.

Byl tak krásný když se usmíval.Oči mu zářili radostí a všechen ten chlad a bolest co v očích mívá zmizí.Byla bych ráda kdybych na něm tenhle úsměv viděla každý den.

"Jdu se obléct,pujdeme do toho obchodu." řekl jakoby nic a zmizel v pokoji.
Takže mám jít v tom co včera skvělý.To mi nevadí tepláky mám čisté a mikinu taktéž.Chtěla bych mikinu Dominika nebudu lhát.
Počkala jsem co Dominik vyšel z pokoje.Měl na sobě džíny a mikinu,slušelo mu to jako vždy.
"Niku?"
Podíval se na mě moc zlým pohledem.Neodpověděl mi.
Odešel do pokoje a bouchl dveřmi.
Nic sem nechápala.
Otevřela jsem dveře.Ležel na posteli a čuměl do stropu.
"Co se stalo."zeptala jsem se opatrně.
"Julie,už mi vživotě neříkej Niku.Nikdy!"zakřičel.
Byl naštvaný a smutný zároveň.Bála jsem se co udělá.
Vystrašeně jsem čuměla do blba a držela hubu.
"Julie promiň,nechtěl jsem křicět.Nikdy mi tak prosím neříkej."zašeptal.
Za pár minut se proměnil na úplně někoho jiného.
"Promiň,nebudu.Smím se zeptat proč?"
"Říkal mi tak otec.Jak mi tak někdo řekne,v momentě se vrátim do doby,kdy jsem ještě s rodičema bydlel.Prostě mi to nedělá dobřeNechme to na jindy prosím."bylo slyšet jak se mu láme na konci věty hlas.
"Chápu to.Promiň."
Přišla jsem k němu blíž a pevně ho objala.
"Jsi to nejlepší co mě v životě potkalo Julie."

Začal se ke mě přibližovat.Chtěl mě políbit,odtáhla jsem se.
"Domčo,prosím ne.Pomalu a opatrně na to musíme."
"Já vím,omlouvám se."zase mě obejmul a zvedl se z postele.
"Čas jít do obchodu."rozhodl.

Nasedli jsme do auta a vyrazili do obchodu.První zastávka byla alkohol.K tomu sem se moc nevyjádřovala.Druhá normální pití.Prošli jsme celý obchod a už šli k pokladnám.Dominik byl první.Zrovna jsem koukala někam jinam,když jsem si všimla Dominikovu ruku jak hází do košíku kondomy,které mají jako vždy v supermarketech i u pokladny.Zustala jsem na to čumět jak debil.Dominik se na mě culil až sme se dostali na řadu.
Zaplatil nákup,odnesli jsme to do auta a jeli zpátky k němu.Hlavou mi vrtali ty kondomy.On chce semnou sex?Jako kdy?Teď?Mám se bát?Jaký to bude sním?Ani sním nechodím.

Dojeli jsme k němu a vybalili nákup.
"Dominiku?"
"Ano?"
"Promiň nedá mi to.To si kupoval pro nás?"
"Jasně.Neboj,nechci stebou spát když spolu ani nechodíme ale víšco do zásoby se hodí."usmál se jako sluníčko.

Rozhodli jsme se udělat oběd.Nik si zvolil krevetové těstoviny.Krevety jsme koupili těstoviny taky těd to zbývá jen připravit.

Vše probíhalo jak mělo,vařili jsme si společný oběd až do chvíle kdy rozbil hrnek,ze kterého pil.
"To byl muj oblíbený,od mámy."řekl smutně a začal sbírat strěpy.
Pomohla jsem mu stím a my dál pokračovali v dělání oběda.Po zbytku vaření Dominik ani nepípl.

Naložila jsem nám jídlo a odnesla do obýváku.
"Dominiku,moc tě vzala ta sklenička jak koukám."
"Promiň,no jo.Dala mi ji když mi bylo 19 Julko.Bude mi 28."

Čím dýl jsem sním tím víc ho poznávam do hloubky.Není skutečnost taková jak v hudbě.
Řekla bych,že je to v skutečnosti kluk co neví ovládat svuj hněv a je celkem emočně nestabilní.Dokáže mu ublížit každá hloupost a i ta nejmenší maličkost se ho dotkne.

"Nemysli nato,koupím ti stejný,dobrou chuť."
Pustil se do jídla které mu do pár minut zmizelo z talíře.Spokojeně se na mě usmál a když jsem dojedla i já odešli jsme do jeho pokoje.Tam jsme do pár minut usnuli a dali si odpolední šlofík.