𝑫𝒂𝒓𝒌 𝒕𝒊𝒎𝒆𝒔/𝑭𝑭 𝑵𝒊𝒌 𝑻𝒆𝒏𝒅𝒐

Kapitola třetí

Kapitola druhá u cus_wolfeno

Pohled Julie
Vejdu do cafetterie a snažím se najít Dominika což se mi po pár vteřinách povede,vydám se pomalým krokem k jeho stolu.
Sedí a kouká do telefonu.Pohled od telefonu zvedne a rozhlédá se kolem sebe.Když mě spatří vidím na něm jak znervózní.
"Em,ahoj"zašeptá a natahuje ruce,nejspíš se zdraví s lidma objětím.Natom přece není nic špatného.
"Taky tě ráda vidím,ahoj."
Odsune mi židli a já se posadím.Chtěl být asi gentleman.
"Co si dáš?"zeptá se mile a otevírá jídelní lístek.
"Já si dám asi trojku a k tomu minerálku."odpovím mu.
Dominik moji a svoji objednávku nadiktuje číšníkovi který nám donese hned naše pití teda mě minerálku a Dominikovi skleničku vína.
"No a kolik že ti je let,co si studovala pokud se mužu zeptat"
"Je mi 25 a studovala jsem na gymplu bohužel.Mým snem byla veterinářka,ale vím že na vysokou bych neměla.Tak jsem se nato po gymplu vykašlala.Ty co?"
"No mě bude 29.Taky jsem studoval gympl za který jsem byl rád že jsem ho dokončil.Věděl jsem že chci dělat hudbu."

Když nám donesou jídlo si popřejeme dobrou chuť a oba bez nějakých kecu sníme svoje jídla.

"A nezašli by jsme do kina?"zeptá se když dojíme.
"Do kina?Nebyla jsem v kině snad 4 roky,takže proč ne."věnuju mu úsměv.
Začnu z kabelky vytahovat peněženku.
"Co to zkoušíš?Platím to já."z hlasu poznám,že ho štve že si to chci zaplatit sama.
"Dobře dobře však klid."

Když zaplatíme,Dominik si před cafetterií zapálí a kouká do země.
"Na jaký pujdeme film?"ptám se do ticha.
"Nevím,uvidíme co budou dávat."usměje se a zahodí cigaretu.

"Víš,si moc fajn holka."promluví do ticha,které mezi námi panuje už 15 minut naší pěší cesty do kina.
Já mu neodpovím jen se na něj usměju.
"Ani nevím,kdy jsem naposled byl s holkou na jídle a v kině."posmutní,ale snaží se to zahnat.

"Už jsme tady"
"No konečně,to byla dlouhá cesta."povzdechnu si.
Jenže v kině toho zrovna moc nedávají,mohli jsme se nato podívat aspoň na internetu.
Dva horory,dvě pohádky a nějaký akční film který fakt nikoho nezajímá.
"Dominiku co teď?Pochybuju že se chceš koukat na pohádku,já akčňák nechci a horory mi problém nedělají ale nevím."
"Já no.Já se asi nechci dívat na horor."
Ale na pohádku taky ne a akčí filmy jsou,co já vím prostě ne."přemýšlí nahlas.
"Ale však tenhle horor vypadá fajn"ukážu na horor,který začíná za 20 minut.
Dominik váhá ale nakonec souhlasí.
"Dobře,ale jestli se budu bát pujdu pryč."pousměje se a nadiktuje paní film aby nám dala lístky a naši objednávku s popcornem,nachos a colou.
Takový drsňák teda,nebo aspoň tak vypadá,nechce jít na horor do kina.

"Nazdraví."řeknu Dominikovi asi po čtvrté.Za 5 minut to má začít a Dominikovi se spustila nejspíš rýmička,aka smrtelná nemoc všech chlapu.Teda Dominik je kluk,aspoň uvnitř.Chlap jen zvenku.

Posledních 35 minut filmu mi Dominik mačkal ruku a nejspíš si to ani neuvědomoval.

"Už je konec Dominiku,mužeš otevřít oči."
Strach v jeho očích by poznal i slepý.
Já to nijak nekomentuju a vezmu ho za ruku rychle pryč.
"Bylo to strašný."řekne když už z kina vyjdeme.Venku už se začíná stmívat a začíná být zima.
"Nazdraví."
"Dík."povzdechne si.
Zatřesu se zimou,čeho si Dominik všimne.
Začne si svlékat mikinu.
"Ne.To ani nezkoušej.Já to vydržím,už teď si nemocnej tak neriskuj že to bude stebou horší."
"Ale."
"Nenamítej Dominiku."
"Julie prosím,vezmi si tu mikinu."
"Nevezmu si ji."
"Štveš mě.Vezmeš si ji a tečka."
Nemám náladu nato se sním hádat,vezmu mikinu a dám si ji na sebe.
"Já jen že jestli bys chtěla,mužeme teď jít ke mě."nabídne.
Nevím jestli chci,třeba není tak nevinný jak vypadá,neznám ho až tak.
"Dobře,ráda pujdu."
Dalších 10 minut cesty je úplné ticho.

"Vítej u mě.Buď jako doma.Dáš si něco?"
"Díky,stačí mi voda."
Donese mi vodu a sedne si vedle mě na gauč.
"Je mi zima.Potřeboval bych objětí."tyhle slova si řekne spíš pro sebe,nejspíš nechtěl abych to slyšela.
Obejmu ho.On si položí hlavu na moje kolena a usíná.
V hlavě mám moc myšlenek a nevím na kterou chci myslet jako první.
Dominik je fajn kluk.Mám ho už teď moc ráda a vím že o něj nechci přijít.
Taky vím to že ho něco trápí ale neřekne mi to.
Já si taky nějak lehnu i když ten gauč není nic moc,hlavně když má Dominik dva metry.Po chvilce čumění do stropu usínám.