Kapitola dvadsátá sedmá

177 8 0
                                    

Pohled Julie

Další ráno jsem se vzbudila na to že mi svítilo slunce do očí. To se Dominikovi stát nemůže jelikož ten je vždy otočený ke zdi a je zakrytý až po uši. Obvykle nemám ani kousek peřiny bo si vezme obě.

Proto vstanu z postele a jdu nachystat snídani. Hodil by se i úklid pomyslím si při pohledu na obývák. Už jen podle toho to jde poznat. Prosím pěkně Nik si ho dal do bílé barvy která se k jeho stylu života nehodí, jelikož jí pokaždé v obýváku a dělá tam teoreticky vše. Proto se z bílého stolka stal mix jídel a gauč někdy radši nekomentuju.

Zvlášť po nocích kdy tu je Jakub a mají spolu jejich romantické večeře,jak to teda nazvali.

Pustím se radši do dělání lívanců k snídani a dál nepřemýšlím nad naším bordelem. Spíš mě zajímá nad čím se včera usmíval do mobilu. Možností je hromada.

Někdo mu mohl udělat nějaký obrázek, meme, napsal si s Jakubem,..

Když se vzbudí se ho zeptám. Obvykle mi ukazuje vše co mu kdo vytvoří a říká vše co ho rozesměje. To se mi na našem vztahu líbí. Že si můžeme důvěřovat a říkat si vše. Zažíváme spolu hezké chvilky i přes to že naše začátky byli těžké. Možná kdybych se tehdy nezachovala k němu hezky se dneska neznáme a bůhví jak by to bylo.

Každopádně dneska se máme dobře a on nad tím asi nepřemýšlí. Teda nevypadá že by přemýšlel co by bylo kdyby.

Snídani donesu až do postele což nika vzbudí a hned se ke mě otočí. "Cos ukuchtila" usměje se a tác s jídlem si okamžitě bere na sebe. "Též ti přeji dobré ráno"

"Jo dobré" poví s plnou pusou lívancu. I když má 29 let tak to je takový 7letej kluk. Když se společně najíme dojde chvíle na to se ho to zeptat.

"Dominiku a nad čem ses včera tak usmíval?"

"Jo chtěl sem ti to teď říct no, víš moje máma má mít svadbu s jejím novým nějakým. Sám ho poznám až tam" uchechtne se nad tím a já pouze kývnu. "Takže půjdeme na svadbu teda" usměju se. Nikova máma je moc hodná, mám jí ráda a doufám že se bude mít už líp.

"To znamená že si můžeš obléct ty tvé nové šaty" poví a mě se rozzáří oči. Obejmu ho a dám mu pusu. "Už se nemůžu dočkat, kdy to bude?" ptám se zvědavě. "Noo"

"Zítra" poví a tam se má radost zastaví. "Ale vždyť my pro ně nic nemáme žádný dárek ani nic"

"Klid na to sem myslel. Sice mi to taky trvalo ale nic lepší mě nenapadlo než jim dát peníze v nějakým originálním spůsobem,náhodou tenhle styl dárků dávaj" poví. "Takže chceš dát tvé mámě peníze ať si teoreticky vybere dárek sama"
"Tak nějak, aspoň dostane co bude chtít a ne nějakou zbytečnou věc co jí k ničemu nebude."
"Když myslíš tak jo teda"

Ještě dneska jsme společně uklidili a zbavili se na pár dní špinavého stolku od mořských plodů a bůhví čeho ještě a večer sme společně nachystali fotoalbum plný peněz,osprchovali se a šli spát.

Další den ráno jsem se vzbudila už v sedm.Nik byl klasicky zachumlaný v peřine a spal jak mimino.

Nechám ho spát a odejdu do sprchy.
Spíš do vany.Napustím jsem si ji,nasypu si tam sul do koupele,nesmělo chybět spoustu pěny.Vypnu všechny myšlenky a jen odpočívám v horké vaně.
Po asi hodině,když už je voda skoro studená si umyju vlasy a vylezu z vany.
Vyfénuju si je a obléknu se do tepláku a mikiny.
Odejdu do kuchyně udělat snídani,Nikovou oblíbenou chleba ve váju.Nachystám to všechno na tácku a donesu mu ji do postele stejně jako včera.

"Vstáváme,je 9 hodin."budím ho.
"hmhmhm"zamrmle.
"Vzhledem nato kolik času trávíš v koupelně tak ti radím sněz snídani a udělej si co potřebuješ protože když kvuli tobě dojdeme pozdě budu se zlobit."zasměju se a hodím po něm polštář.
"Nevymýšlej,za 20 minut budu nachystaný."

Jak kdybych neměla vždy pravdu že?
Ve 4 sme měli vyjet.Je pul páté a už 20minut se snažím Dominika vyhnat z koupelny.Furt se upravuje,kouká na sebe do zrcadla,horší jal holka.Furt si upravuje vlasy,kouká jak moc mu to sluší,musí být nejkrásnější z celé svadby.Ale on je.

Konečně po dvou hodinách jsme dorazili na místo.Je to v Praze,takže místo ve 4 jsme dorazili v 6.
Prošvihli jsme obřad.Skvělé Dominiku díky,chtěla jsem to vidět.

Po tom všem co se ještě točí kolem svatby a všeho nastal čas na oslavu.
Dominik jak jinak s alkoholem nešetřil.

Sedím právě na židli a popíjim skleničku šampaňského.Čumím u toho do telefonu.
Dojde zamnou opilý Dominik a táhne mě za ruku na parket.
"Jdeme tancovat"usměje se jako sluníčko.Nemohla jsem odolat.
Postavím se ze židle a pustíme se do tancování.Hraje nějaká pomalá písnička.Nejsem nějaký tanečník zato Dominik nato pod jakým množstvím alkoholu byl mě vedl a fakt mu to šlo.
"Umíš skvelě tančit."
On se pouze usměje.
Tak jsme si tančili,všechno bylo skvělý,podle plánu.
Až do chvíle kdy se Dominik rozflákal.
Na zemi muselo být očividně něco vylité,protože to vypadalo jako že se pošmykl.
Ale když se Dominik ze země nestavěl věděla jsem že je zle.
"Dominiku si vpohodě?"
"Ne."
"Jak ne?"
"Bolí."poví a ukáže na svojí levou ruku.

To jsme dopadli.

Měl ji pěkně vykroucenou vám povím.
"Dělej něco"začne hysterčit.
No to když on hysterčí tak už je fakt zle.
Štěstí,že Dominikuv starší bratr Adam nic nepil.
Odveze nás na pohotovost.

Dominikovi udělali rengen a ruku mu dali rovnou do sádry,byla zlomená.
Celou dobu byl ticho.
Adam nás odvezl až domu.
Doma Dominik lehl do postele a ve vteřině usl.

𝑫𝒂𝒓𝒌 𝒕𝒊𝒎𝒆𝒔/𝑭𝑭 𝑵𝒊𝒌 𝑻𝒆𝒏𝒅𝒐Kde žijí příběhy. Začni objevovat