Dark Shades of Sadness//FF Harry Styles CZ

Kapitola V.

Ráno bylo chladné a zamračené. Šedá oblaka se valila přes nebe jako mohutné rozbouřené vlny a nenechala proniknout víc než pár chabých slunečních paprsků.

Dina byla z nepřízně počasí celá skleslá, ale já si ani v nejmenším nestěžovala. Od včerejška jsem byla v natolik dobré náladě, že i kdyby venku řádil uragán, stále bych ke dni přistupovala s optimistickým elánem. To bývalo něco, co jsem obvykle postrádala, proto jsem se při příchodu do jídelny setkala s udivenými pohledy mých příbuzných, když na mé tváři zpozorovali široký úsměv plný nadšení.

Nikdo se však nijak nevyptával, protože měl každý svých starostí dost. Dina se mnou nemluvila, poněvadž jsem ji předchozí dva dny v podstatě ignorovala, babička cosi tiše probírala se strýcem Alphonsem, táta v jídelně vůbec nebyl a mamka... ta na mě upírala nešťastný pohled plný zoufalství. Vypadala trochu jako koloušek zahnaný do kouta a snažící se uprosit lovce srdcervoucím pohledem.

Už už jsem se chtěla zeptat, co je důvodem jejího neštěstí, když mi položila ruku na zápěstí a konejšivě jej stiskla. Dost dobře jsem nechápala, co se děje a s každou další sekundou jsem byla stále znepokojenější.

,,Nitty," začala máma a já se nebyla s to rozhodnout, zda chci, aby pokračovala či nikoli. ,,Včera jsme se dozvěděli, že ta nová rodina, která se sem přistěhovala, se-"

,,Sem se někdo přistěhoval?" přerušila jsem ji udiveně. O ničem takovém jsem neměla ani tušení.

,,O tom jsem ti neříkala?" podivila se máma. Jen jsem pokrčila rameny a zavrtěla hlavou. ,,Každopádně jsem se včera dozvěděla, že si tu chtějí otevřít zahradnictví," sdělila mi, div se jí do očí nenahrnuly slzy.

Zalapala jsem po dechu. V tak malém městě, jako bylo Wooden Valley, jakákoli shoda sortimentu představovala nevídanou konkurenci. Pokud by se toto zahradnictví mělo stát populárním, mohli jsme naše malé květinářství rovnou zabalit.

,,A co chcete dělat?"

,,To právě nevíme, nemáme moc co. Tátu ale napadlo..." máma se podrbala ve vlasech, jako by se jí nechtělo s tátovým návrhem ven. ,,Napadlo ho, že byste s Dinou možná mohly zajet do Mountain River a Sky Beach a rozlepit tam reklamní letáčky," navrhla to tak, jako kdyby to byla kdovíjaká oběť, mně se však při pomyšlení na návštěvu Mountain River rozzářily oči.

,,To je skvělý nápad, mami," ujistila jsem ji možná až moc nadšeně. 

Ještě ten den mamka zasedla k počítači, aby spolu s paní Brightonovou vyladila design reklamních letáčků a my je v co nejbližší době mohly rozvěsit po vedlejších městech.

Trochu jsem pochybovala o tom, zda to zafunguje a takový manévr nám opravdu přinese příval nové klientely, nic jsem však nenamítala a byla ochotná rodičům jakkoli pomoci. Zaprvé jsem naše květinářství nade vše milovala a zadruhé jsem chtěla mít záminku, proč znovu sama jet do Mountain River.

Celé dopoledne jsem strávila péčí o květiny a obsluhováním jedné z náročnějších zákaznic. Sestra mé bývalé spolužačky Barbary, Kylie Higgsová, se měla brzy vdávat a chtěla po mně, abych jí poradila s výběrem vhodné květinové výzdoby. Na mé chabé námitky, že nejsem zrovna osoba, jíž by se na něco takového měla ptát, nedbala a nadále se mnou chtěla řešit klady a zápory bílých růží a růžových tulipánů.

Vysvobodil mě až její nastávající, který z dlouhé chvíle rezolutně prohlásil, že tulipány na svatbu nechce, tudíž se Kylie musela chtě nechtě spokojit s bílými růžemi.

Po polední pauze jsem se sešla s Penelope a Pierrem. Strašně moc jsem se jim chtěla pochlubit se svým verejším výletem, ale Pierre by to pravděpodobně nepochopil a Penelope jsem to chtěla říct, až budu mít více podrobností.