BLOODY ORE | (TodoDeku) CZ✔

1.

Ráno jsem se probudil a jako bych měl hlavu ze skla. Celá hlava mě bolela jako by mi někdo celou noc řval do ucha. S těží jsem vztal z postele a rozešel jsem se do koupelny.

Když jsem se jako každé ráno podíval do zrcadla, musel jsem si povzdechnout. Měl jsem kruhy pod očima a rozcuchané vlasy s divným tvarem. Snažil jsem si je lehce zplácnout ať mi neodstávají a drží mi nějaký tvar. Bohužel se mi nepodařilo, rozešel jsem se znovu do pokoje a podíval se kolik je hodin.

5:49? Jaktože jsem vztal tak brzo? Podíval jsem se ven a jak jsem předpokládal tak bylo už světlo. Jaktože už je světlo takhe brzo ráno...

,,Alespoň si stihnu dát sprchu..." řekl jsem si a svlékl se. Už nahý s čistým oblečením v ruce jsem šel do koupelny a po odložení věcí jsem vešel do sprchového koutu. Pustil jsem horkou vodu a pod sprchu jsem strčil hlavu. Horká voda stékala po mé pokožce a mě začali proudit myšlenky. Vzal jsem si šampon, trochu jsem si namáčknul na ruku a začal si šampón vmasírovávat do vlasů. Pěnu z vlasů jsem si smyl a ještě chvilku se opíral o stěnu sprchového koutu. Voda mě docela uklidňuje.

Náhle jsem začal zase kašlat, po vykašlání čehosi se to hned spláchlo do kanálu, takže nevím co to je. Bože asi na mě leze nějaký kašel. Ale kde jsem se mohl nachladit...

Vodu jsem zastavil a ručníkem jsem se začal sušit. Podíval jsem se na čas a právě je 6:37 no doopravdy ve sprše bývám dlouho...

Vytáhl jsem si fén a ihned si začal sušit vlasy. Koukal jsem se u toho na sebe do zrcadla jestli jsou vlasy suché. Naštěstí mi vlasy schnou docela chvilku. Takže tak za 10 minut jsem je měl kompletně suché a učesané. V koupelně jsem se oblékl a poté jsem se běžel do pokoje poupravit. Vrátil jsem se do koupelny a vyčistil jsem si zuby.

,,Tak kolik je hodin?" 7:09? Pomyslel jsem si, když jsem si výplachl pusu a s mobilem jsem šel do pokoje.

Otevřel jsem si okno a nahl se z něho abych se porozhlédl. Do tváře mě uhodil studený ranní vítr a mě naběhla husina po celém těle. Trochu jsem se oklepal a zalezl zpátky do pokoje. Okno jsem nechal otevřené na ventilaci a šel si nachystat batoh do školy.

Když jsem měl vše nachystané, vzal jsem si mobil do kapsy a s batohem na zádech sešel schody dolů. Hned jsem šel do kuchyně kde jsem si vzal jablko a opřel se o linku.

,,Právě je přesně 7:20..." mám ještě dost času než bych měl vyjít... normálně vycházím tak 7:35. No tak vyjdu prostě dřív no...

Vyšel jsem z domu, zamkl za sebou a šel do školy. Školu mám naštěstí docela blízko domu. Rozhodl jsem se jít tedy pomalu. Naštěstí i kdybych přišel brzo, tak Momo je tam jedna z prvních, takže by se zase tolik nestalo. Do školy jsem došel v 7:40, přezul jsem se a pomalejším krokem jsem se vydal do třídy. Když jsem vešel na chodbu tak jsem se za rohem s někým srazil.

,,Omlouvám se." vypadlo ze mě ihned a já se začal koukat do koho jsem to vlastně narazil.

,,Dávej bacha kam chodíš." řekl naštvaně Bakugo a obešel mě. Jenom jsem si povzdechl a vydal se dal do třídy. Když jsem došel do třídy, tak tady bylo překvapivé ticho a jelikož mám dneska vážně štěstí, tak jsem znovu do někoho narazil.

,,Pane bože moc se omlouvám." řekl jsem rychle a měl jsem chuť propadnout se do země. Dneska jsem nějaký moc rozhozený...

,,Ale ne to já se omlouvám." řekl smutně a já rychle zvedl pohled k člověku, který to řekl. Stal tam doopravdy Izuku.

,,Hroz- ahh... Todoroki, myslel jsem že jsi Kacchan. Máte podobnou stavbu těla." vypadlo z něho a pak začal něco plácat. Já trochu posmutněl a šel jsem si sednout na místo.

,,A Todoroki nevíš kde je Kacchan?" zeptal se mě a já posmutněl ještě víc.

,,Byl na chodbě a někam šel." odpověděl jsem smutně a sklopil jsem hlavu.

,,Dobře, děkuju." řekl nadšeně a rozeběhl se ven ze třídy. Zase jsem ucítil tlak na hrudi a znovu jsem se rozkašlal, rychle jsem se chytil za pusu a za břicho.

,,Ahoj Todoroki." řekla nadšeně Momo a já se rozeběhl na záchod. Mám pocit jako by mi něco svíralo hrdlo. Na záchodě jsem se rychle zavřel do jedné z kabiny, zamknul jsem se a bolestně jsem se rozkašlal. Ihned se mi nahrnuly slzy do očí, díky štípavé bolesti v krku. A já vykašlal dva okvětní lístky. Zděšeně jsem se na ně díval a poté jsem je splachnul do záchodu.

Co to má sakra znamenat? Proč sakra vykašlávám okvětní lístky?! Došel jsem k umyvadlu a ledovou vodou si oplachnul obličej. Vytáhl jsem si mobil a pokoušel jsem se to vyhledat.

Vyskočila na mě Hanahaki Disease. Co to sakra je? Rozklikl jsem stránku a začal číst.

HANAHAKI DISEASE
Ne tak známá nemoc nazývána též, nemoc růží nebo nemoc lásky. Měla by být více probíraným tématem v dnešní společnosti, nemoc při které vykašláváte lístky růží.

Vzniká z neopětované lásky. Nemoc může postupovat klidně i rok ale také klidně pár dnů. Postupnými stádii se nemoc pořád jen zhoršuje. Začíná bolestí na hrudí a končí smrtí.

Vyděšeně jsem se na to díval a více jsem se začítal do textu.

Nemoc začíná nejčastěji bolestí na hrudi, někteří to však nemusí pociťovat, další stádium je vykašlávání lístků, poté se k okvětním lístkům přidá i krev, postupně i dušení a poté smrt.

Jak se dá léčit? Buď se dané osobě vyznáte a ta vaše city opětuje a nebo si zajdete na operaci.

!Varování!
Operace způsobuje ztrátu citů a v některých případech i ztrátu vzpomínek na osobu.

Nemoc by se nemělo podceňovat, měla by se ihned řešit!

S vykulenýma očima jsem se na to celé díval. A poté mi lehce stekly slzy po tvářích. To nemůže být pravda...

Vzal jsem si papírovou utěrku na ruce a začal jsem si utírat slzy. Vysmrkal jsem se, strčil jsem si to do kapsy a rozešel se zpátky do třídy.

Tohle je můj konec...

Takže guuuys doufám že se vám líbí kapitola, dneska už druhá^-^
Bye^3^