16.

73 6 0
                                    

Celý zbytek dne byl docela nudný, buď jsem si povídal s Urarakou nebo Kacchanem, který vypadal nezvykle veselý.

,,Co se děje Kacchan? Jsi nějaký veselý." usmál jsem se na něj.

,,Ale jenom mám dobrou náladu. Někoho jsem si našel." řekl potichu tak ať ho nikdo neslyšel.

,,Tak to je úžasné." zaradoval jsem se a přesunul jsem se blíž k jeho lavici.

,,A kdo je ta šťastná?" zeptal jsem se nadšeně.

,,Amm... no... je to... víš co já ti to řeknu na obědě." řekl nakonec a já pokýval, protože začala už poslední hodina.

Hodina fyziky uběhla rychle a my šli už na oběd, výjimečně jsem řekl Urarace že chceme s Kacchanem sedět sami, ať si jde sednout jinam.

,,Tak co kdo to je?" zeptal jsem se znovu nadšeně.

,,Je to... Kirishima..." řekl plaše a já se usmál.

,,Jéžiš Maria to je roztomilý, vy dva se k sobě hrozně hodíte. Moc vám to přeju." řekl jsem rozplícajíc se a dal jsem si dlaně na líčka.

,,Děkuju." řekl a my se konečně daly do jídla toho něčeho ze školní jídelny. No moc dobré to nebylo...

Už je po škole a my jsme s Momo šli ze školy. Po nějaké době jsme se rozešli a já šel domů sám. Už mám docela hlad...

Když jsem došel domů hned jsem si šel udělat oběd. Dopadlo to tak že jsem chtěl něco rychlého, takže jsem si udělal jenom hranolky z mrazáku. Měl jsem vážně hlad. Rychle jsem si to snědl a rozhodl jsem se jít do sprchy.

Pustil jsem na sebe vlažnou vodu a nechal jí pomalu stékat po mé pokožce. Zhruba po nějakých dvaceti minutách jsem vodu vypl a začal jsem se sušit. Dal jsem si na sebe spodní prádlo, šedé tepláky a ručníkem jsem si sušit vlasy. Náhle však někdo zazvonil. Ztuhla mi krev v žilách, co když je to otec?

Rychle jsem seběhl schody. Před dveřma jsem se nadechl a poté rychle otevřel.

,,Jak to jde vlastně s Todorokim?" zeptal se mě Kacchan, když jsme šli z oběda.

,,Jde to dobře, je mi s ním příjemně." pousmál jsem se při vzpomínce na něho a lehce jsem se zamyslel.

,,Líbí se ti?" zeptal se mě podezřívavě.

,,C-Cože? N-Ne... nejsem si jistý..." řekl jsem smutně a on se uchechtl.

,,Jsi pořád stejně špatný lhář Izuku." řekl a podíval se na mě.

,,Víš co mám nápad." řekl nakonec.

,,Cože? Jaký?" zeptal jsem se.

,,Půjdeme ho navštívit." pousmál se a už mě táhl směrem k jeho domu.

,,C-Cože?! Ne to nemůžu to není dobrý nápad." zpanikařil jsem.

,,Proč bys nemohl, sblížíte se a všechno bude super a růžový." řekl lehce otráveně a já už radši nic neříkal. Když jsme došli k jeho domu Kacchan zazvonil a náhle z ničeho nic utekl. Cože?! Co to dělá, dělá si ze mě prdel? Zítra ve škole ho asi zabiju. Náhle se otevřeli dveře a v nich stal polonahý Todoroki, který si sušil vlasy ručníkem. Viděl jsem jeho lehce vypracované bříško po kterém stékalo pár kapiček vody a vpíjeli se přímo do jeho šedých tepláků. Ještě pořád měl na bříšku viditelné modřiny, ale to jsem teď úplně ignoroval. Myslím že jsem se právě roztekl...

,,Ahoj." pozdravil jsem s úsměvem.

,,Jeee... ahojky." pozdravil nazpátek a nějak tak si oddechl. Čekal snad někoho jiného?

,,Copak potřebuješ?" zeptal se mě mile.

,,Ale jen tak jsem tě přišel navštívit, můžu dál? Jsi sám doma?" zeptal jsem se a několikrát nervózně přešlapnul na místě.

,,Jsem doma sám a jestli chceš tak klidně můžeš." poodstoupil ode dveří, abych mohl vstoupit a poté za mnou zavřel.

,,Kdyžtak si běž sednout na gauč, já na sebe půjdu něco hodit a hned budu zpátky." řekl a odešel. Já jsem si šel sednout na gauč. Jsem u něho doma poprvé, mají to tu docela pěkné, moderní. Sedl jsem si na černou koženou pohovku a on zrovna došel.

,,Dáš si něco na jídlo nebo na pití?" zeptal se mě mile a usmál se.

,,Jenom vodu děkuju." řekl jsem a Todoroki zmizel v kuchyni.

Vytáhl jsem skleničku a napustil do ní vodu, poté už jsem šel do obýváku, postavil sklenku před něho na stůl a taky si sedl.

,,Nejdu nevhod nečekal jsi návštěvu?" zeptal se z ničeho nic Midoriya a napil se ze své sklenice.

,,Nikoho jsem nečekal, ale nevadí mi že jsi přišel jsem rád že mám nějakou společnost, normálně se tu stejně akorát nudím." řekl jsem a podíval se na něj, jenom pokýval a povzdechl si.

,,Midoriyo co se tak hrbíš, narovnej se. Bolí tě snad záda?" zamračil jsem se na něj, když jsem se díval jak se mi tady z něho pomalu stává kulička.

,,No... poslední dobou mě docela bolí záda..." povzdechl si a pokoušel se narovnat. Výsledkem bylo akorát křupnutí v jeho zádech.

,,Nechceš namasírovat?" zeptal jsem se ho a on na mě akorát párkrát zmateně zamrkal. Když to vypadalo, že z něho odpověď asi nevypadne, tak jsem vztal a přistoupil k němu.

,,Sundej si košili." řekl jsem a on se začervenal.

,,C-Cože?" řekl zmateně. Tak jsem chytl jeho košili a knoflík po knoflíků jsem začal rozepínat. Poté jsem z něho košili sundal.

,,Hej! Umím se svléknout i sám." řekl naštvaně a nafoukl tvářičky.

,,Jo ale vypadal jsi jako by ti to mělo trvat ještě dvě století." řekl jsem se smíchem a poklepal jsme na gauč, se znamením ať si na něj lehne. On si tedy lehl na břicho a celý se natáhl. Sedl jsem si mu na zadek a ruce jsem si přesunul na jeho záda. Začal jsem ho masírovat kolem páteře a lopatek. Poté jsem přešel na ramena, které měl dost ztuhlé už na pohled. Lehce jsem na ně zatlačil a náhle jsem uslyšel stén z jeho úst. Přestal jsme tedy a zmateně jsem se na něj podíval.

,,Bolí?" zeptal jsem se zmateně.

,,Ne to je dobrý... Promiň můžeš pokračovat." řekl a já tedy přesunul ruce zpátky na jeho ramena.

,,Uvolni se a neboj se vydat žádný zvuk, nedrž to v sobě, jinak budeš akorát zbytečně naplý." řekl jsem mu a pokračoval ve své masáži. Jenom něco zamručel a radši se více nevyjádřoval. Když jsem znovu přešel na jeho ramena začal jemně vrnět. Lehce jsem přitlačil a začal lehce přejíždět na krční páteř. Lehce zasténal a kňučel.

Tohle celé mi dává zvláštní pocit v celku...
Není to však špatný pocit...

Takže jsem tu s novou kapčou guys^^
Snad se líbila<3
U další v neděli^^
Bye^3^

BLOODY ORE | (TodoDeku) CZ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat