BLOODY ORE | (TodoDeku) CZ✔

7.

Když Momo večer odešla, začal jsem vlastně přemýšlet, jestli chci jít vůbec spát...

Nakonec jsem se rozhodl jít spát jenom na chvilku.

...

Ráno jsem se probudil už ne tak unavený, ale bolest hlavy zůstávala nadále. Stejně tak mě pořád škrábalo v krku, přes večer jsem nezakašlal ani jednou. Na jednu stranu je to dobře, ale i tak bych ho rád viděl...

Chtěl bych ho vidět se smát...

Už nachystaný do školy jsem chtěl vyjít ze dveří. Když jsem otevřel dveře, tak jsem tam viděl Momo, která se zrovna chystala zaklepat.

,,Ahoj." pozdravil jsem a na tváři se mi poprvé za delší dobu objevil pravý úsměv. Normálně je možné ho vidět pouze když se dívám na Izuka, ale společnost mi teď udělala radost, ještě k tomu, když pro mě tak pěkně přišla.

,,Ahoj Todoroki, dobrá nálada?" zeptala se nadšeně.

,,Ano, dnešní ráno bylo dobré." řekl jsem a společně jsme se rozešli ke škole. Momo mi taky slíbila, že mě bude krýt, když si budu potřebovat odskočit. Na jednu stranu jsem i rád, že to zjistila, všechno je teď jednodušší. Teda... ne tak úplně všechno.

,,Ahojky." pozdravil jsem vesele, když jsme došli do třídy a pár zmatených pohledu se na mě otočilo, já je však všechny ignoroval. Kromě jednoho, který se na mě usmíval.

,,Ahoj Todoroki, už jsi zdravý? Vypadáš že máš dobrou náladu." zeptal se Izuku a já se usmál ještě více, o to líp jsem vedle něj neviděl Bakuga, ani nikde v lavici a ani jeho věci.

,,Ano je mi už o dost lépe, dneska jsem se dobře vzbudil." řekl jsem a posadil jsem se do lavice společně s Momo, která trochu propalovala Izuka pohledem. Nachystal jsme si věci a čekal na učitelku.

,,Todoroki nefetoval jsi něco?" zeptala se teď trochu nechápavě Momo a já se musel zasmát.

,,Ne prosimtě, mám prostě jenom dobrou náladu." řekl jsem a ona se hned na to usmála.

,,Tak to jsem vážně ráda." řekla a já si opřel loket o lavici. Začal jsem se koukat na Izuka. ,,Je tak nádherný..."

,,Cože?" řekla zmateně a koukla se směrem kam jsem se díval já. Pane bože já to řekl nahlas?! Rychle jsem si zacpal pusu a Momo se mi začala smát. Loktem jsem ji šťouchl do boku a ona se radši přestala smát. Naprosto nádherný den toto. Nemůže být takovýhle každý den? Ne, to by byl totiž svět až moc sladký, což je nereálné...

Náhle se mi stáhlo hrdlo a já rychle zatahal Momo pod lavicí za uniformu, ta se na mě podívala a viděla můj povadlý úsměv. Chytil jsem se za pusu, postavil se na vlastní nohy a rychlejším tempem se vydal k záchodům. Momo šla hned za mnou. Já to po cestě však nedokázal udržet. Opřel jsem se o zeď a začal vykašlávat okvětní lístky.

,,Ne Todoroki tady ne." začala panikařit Momo a rychle přiběhla ke mě. Vážně se snažím to držet v sobě, ale ono to vážně nejde...

,,Tak a dost. Todoroki ty ses zbláznil, musíš mu říct co k němu cítíš." řekla starostlivě, jako kdyby byla moje druhá matka.

,,To nejde." řekl jsem s brekem a sjel jsem po zdi dolů. Ona se otočila a někam odešla. No...

,,To mě mohlo napadnout..." zašeptal jsem a lístky jsem si strčil do kapsy. Rty zbarvené od krve jsem si utřel do hřbetu ruky a vyčerpaně jsem si opřel hlavu o zeď. Ruce jsem si opřel o kolena a svěsil je do vodorovné polohy, oči jsem zavřel. Chtělo se mi hrozně spát, ale nevím co by na to řekl nějaký učitel, kdyby mě tu viděl, že mám ruce a pusu úplně od krve a sedím tady opřený o zeď. Ještě chvilku a pak půjdu alespoň na záchody.

,,Prosím pomoz mi..." slyšel jsem vzlykat Momo. Rychle jsem otevřel oči a můj pohled se setkal s párem zelených vyděšených očí.

,,Pane bože Todoroki co se ti stalo?!" řekl vyděšeně Izuku a klekl si ke mě s uslzenýma očima.

,,Ale nic, jenom se mi chce spát." řekl jsem a znovu jsem zavřel oči.

,,Ne Todoroki hlavně nespi!" zpanikařil a chytil mě za ruku. To mě donutilo otevřít oči. Mojí ruku si přehodil okolo ramen a pomohl mi vztát na nohy. Sám mě držel kolem pasu a Momo už odběhla ke dveřím záchodu, které nám otevřela. V tu dobu ji očividně bylo jedno že s námi vchází na pánské záchodky.

,,Posadím tě tady tak se nelekni." řekl a ukázal na malinkou plochu mezi umyvadla. Chytil mě pak za boky a vysadil mě. Momo přišla s mokrýma ubrouskama a dala je Izukovi. Ten se vecpal mezi mé nohy a začal mi opatrně utírat rty. Já totálně zčervenal a radši jsem zavřel oči. To je poprvé kdy se mě takto více dotýká. Rukama jsem se zapřel za zády a vydechl jsem, abych se uklidnil.

,,Tvoje ruce... ukaž mi je." řekl a já jsem bez protestu přesunul ruce k němu. Ruce mi přesunul pod teplou vodu, která tekla v umyvadle. Poté mi ruce důkladně osušil.

,,Co se ti stalo? Popral ses s někým?" zeptal se starostlivě Izuku.

,,Ne to ne..." řekl jsem a přemýšlel nad lží co bych mohl říct.

,,Nevím proč se to stalo, prostě po cestě zkolaboval." vychrlila Momo a dělala blbou.

,,Měl bys do nemocnice..." řekl Izu starostlivě, ale já jsem zakroutil hlavou.

,,Jestli tam nepůjdeš tak tě tam odnesu." řekl odhodlaně.

,,Ne to je v pohodě, zajdu tam po škole." řekl jsem a slezl jsem z umyvadla.

,,Dobře, ale jestli se to stane ještě jednou tak tam jdeš hned." řekl Izuku a já pokyval hlavou.

,,Dobře, chceš pomoct dojít do třídy?" zeptal se ochotně.

,,Ne to je dobrý, ale děkuju ti moc... za všechno." řekl jsem a on s úsměvem odešel.

,,Zbláznila ses?! Co kdyby na to přišel?" zařval jsem na Momo vystrašeně.

,,Já bych tě sem nedotáhla a myslím, že chceme aby to věděl." povzdechl jsem si.

,,No dobře tak jdem do třídy." řekl jsem jí a společně jsme se rozešli ze záchodů do třídy. Zrovna když jsme si sedli na místo, tak začalo zvonit.

Takže další kapča is hereee~
Doufám že se líbila :3
U další kapči v neděli
Bye^3^