BLOODY ORE | (TodoDeku) CZ✔

5.

,,Omlouvám se, tohle jsem nevěděla..."

,,Nemusíš. Nemohla jsi vědět c-" zarazil jsem se a sesunul jsem se k zemi, začal jsem vykašlávat další okvětní lístky. Do ruky mi přistála i bohužel jedna nepříjemná novina. Když jsem viděl ve své dlani kapičky krve, celý zaražený jsem začal panikařit. V krku mě škrábalo čím dál tím více a já musel více a více kašlat.

,,Doprdele..." zanadával jsem si, když se to začalo uklidňovat.

,,Pane bože Todoroki co se děje?!" začala panikařit Momo a klekla si ke mě.

,,Ale nic to je v pohodě." řekl jsem s falešným úsměvem a celý rozklepaný jsem se zvedl ze země.

,,Vězně? Vypadalo to dost zle." řekla se strachem v hlase. Za zádama jsem ještě pevněji sevřel lístky růží a přikývl jsem.

,,Vážně jsem v pohodě..." dále už to nekomentovala a my se vydali domů. Po chvilce jsme se rozloučili tak jako vždy a každý jsme se vydali svou cestou. Rychle jsem došel k sobě domů a ihned zalezl do koupelny.

Rozevřel jsem pěst, ve které jsem měl lístky. Nad pohledem na okvětní lístky jsem musel začít slzet. Po tváři mi stekla slza, jenže tu nebyl nikdo, kdo by mi ji setřel...

Lístky jsem vyhodil a šel si umít ruce od krve. Musel jsem se nad tím pořádně zamyslet. Postupuje to rychle...

Už mi nezbývá moc času...

Já vím že bych mu to měl říct, ale pomyšlení na to, že by mě odmítl je horší než smrt, které se s tímhle tempem nevyhnu.

Díky bohu že je víkend... jsem zvědav, jak s takovým tempem budu zvládat školu...

Zalezl jsem k sobě do pokoje a hned usnul. Přece jenom to byl náročný den.

...

,,Tak..." uslyšel jsem za sebou. Prudce jsem se otočil a uviděl jsem tam stát Midoriyu.

,,Mi-... Midoriyo? Co tady děláš?"

,,Co já tady dělám? To ty..." řekl klidně.

,,C-Cože já?!"

,,Zavolal jsi mě zde? Co jsi chtěl?"

,,Já..." zavolal ho? Je tohle ono? Sám nevím... ale... nemůžu už nic ztratit.

,,Ano... chtěl jsem ti říct... že... jsi tak nádherný až to bolí." řekl jsem a chytil se za hruď.

,,Chci tím říct... myslím že... miluju tě..." vypadlo ze mě ani nevím jak.

,,Cože?" řekl pořád stejným tónem.

,,Už na první pohled jsi mi přišel tak zajímavý, že jsem se na tebe musel neustále dívat..." dodal jsem se sklopeným pohledem.

,,Jak... jak můžeš... tohle mi nesmíš říkat. Vždyť víš že chodím s Bakugem. Navíc tě nemám rád, je mi tě spíše líto a proto se s tebou bavím."