3. kapitola

256 20 4
                                    

"Kde to vlastně jsem?" zeptala jsem se Markuse, který mě vedl dlouhou, snad nekonečnou chodbou.
"Na tajné základně,"odpověděl mi s povýšeným tónem a pomalu se začal otáčet ke mně.
"Jo tak to jsi mi toho řekl vážně hodně,"zakroutila jsem očima a pokračovala jsem v chůzi.
Po několika krocích mě chytil za loket a otočil mé čelem k němu.
"Dávej si bacha na pusu, hlavně před Alfou a snaze se mu nedívat přímo do očí víc jak půl minuty. To by naznačovalo, že ho vyzíváš." Vykulila jsem na něj oči a on jenom zakroutil hlavou.
"A to si vážně myslíš, že jsem tak blbá. Sice jsem vlk samotář, ale vlčí pravidla znám velmi dobře." Probodla jsem ho pohledem a on se na mě jen upřeně díval a nic neříkal.
Pokračovali jsme dál v chůzi a ani jednou jsme na sebe nepromluvili. To mi vyhovovalo.

Po chvilce jsme došli do haly, kde bylo asi padesát vlkodlaků a ucítila jsem ještě někoho. Měl jinou vůni jak ostatní, vůni která se mi dostávala pod kůži jako elektrický proud. Čaroděj. Že jsem se vůbec divila každý Alfa má svého čaroděje, ale čekala bych jich v tajné základně více čarodějů.
Pomalu jsme šli halou a všichni na mě otáčeli zvídavé pohledy. Můj odpor k autoritám se asi dostal ke všem vlkodlakům. Od té doby co mě vyhodili ze smečky, tak si o mně všichni povídali a spekulovali, že nepřežiju ani první týden pryč ze smečky. Asi se museli divit, když mě tu uviděli. Pousmála jsem se a pokračovala dál v cestě.
"Ale, ale,''ozval se známý hlas
"A do háje," zamumlala jsem si pro sebe, protože jsem poznala, čí hlas to byl. Jared.
Stalo se to minulý rok, když jsem rozjela svůj podnik. Tehdy jsem ještě neměla peníze a potřebovala jsem je na zbraně a léky. V tu dobu přišel na scénu Jared. On měl peníze a moc a já byla jeho figurka ve hře. Najímal mě na různé vraždy a dával mi hodně peněz. Ale jeden říjnový den si najal někoho jiného, aby zabil mě, protože jsem toho moc věděla a on si nemohl dovolit ztratit svou reputaci . Asi měsíc jsem před ním utíkala, až mě našel jeho zabiják a málem mě zabil. Samozřejmě, že jsem tomu zabijáku zaplatila mnohem víc než Jared a domluvila jsem se s ním, ať si Jared myslí, že jsem mrtvá. Pak už jsem dělala jenom tajně a v jiném městě.

"Jarede," zavrčela jsem na něj a začaly se mi zvětšovat tesáky.

"Ale Em přeci by sis nechtěla ušpinit ruce mojí krví," usmál se na mě tím chlípným úsměvem.

"Přesně naopak,"dotkla jsem se ho drápem,"ale myslím, že to udělá někdo dřív jak já a piš si, že si to nenechám ujít."

Jared se začal smát, jako kdyby nikdy nic vtipnějšího neslyšel. Ale já měla naprosto vážný pohled a určitě jsem je měla oči nebezpečně žluté.

"No rád jsem tě viděl Em a určitě ne naposled," vykřikl na mě, když odcházel.
Otočila jsem se zpět k Markusovi, ale ten měl vážný pohled.

"Co jsem provedla?" zeptala jsem se ho s nadzvednutým obočím.

"To si ze mě střílíš, víš vůbec kdo to je?"připadalo mi jako kdyby se měl každou chvíli sesypat.

"Ne...Kdo to je?" vůbec jsem nechápala co jsem udělala špatně.

"On je pravá ruka Alfy, druhý nejmocnější vlk, který má na starosti celou armádu, teda hlavní slovo má vždy Alfa..." Nevěřícně jsem na něj zírala s otevřenou pusou.

"To si ze mě děláš srandu, takovej parchant..." přitiskl mi ruku na pusu. "Ššššš, tohle neříkej, kdyby tě někdo slyšel jak o něm mluvíš, tak by si tě podali jeho zabijáci."

"Jo tak to by nebylo poprvé," řekla jsem mu a pokračovala dál v chůzi.

Dorazili jsme k velkým dveřím na konci chodby a Markus zaklepal na dveře. Otevřel nám nějaký mladík a my vešli do lázní. Uprostřed byla obrovská výřivka a vedle ní stál mohutný černý vlk s černýma očima. Nemohla jsem od něj odtrhnout pohled, protože to byl snad největší vlk, jakého jsem kdy viděla.
"Přeměň se Em,"nechápavě jsem se podívala na Marcuse, ale ten měl naprosto vážný pohled, a tak jsem ho poslechla.
Vlci se nestydí za nahotu, tak jsem si svlékla oblečení a pomalu jsem se začala přeměňovat. Přeměna ve vlka je velmi bolestivá, když není úplněk, ale já jsem s tím nikdy neměla problém.
Jako vlk jsem měla zrzavou, až rudou barvu srsti stejně jako moje vlasy. A tím jsem se vždy odlišovala od vlků z mé smečky, kteří měli světlé barvy.

Není to takhle lepší? zeptal se mě vlk, který stál přede mnou.

Mnohem, odpověděla jsem mu, prý po mně něco chcete.
To máte pravdu, ale nevím jestli se vám to bude líbit.

No to určitě nebude, když jste mě kvůli tomu omráčili a přivedli sem, ale nemám na vybranou. Svoje postavení jsem ve světě vlků moc dobře znala, a tak jsem musela poslechnout kohokoliv s vyšším postavením.

To máte pravdu, jde o jednu vraždu.

Čí? zeptala jsem se

Váš cíl je odteď Tristan, vůdce upírů.

Vlčice- work for the AlphaKde žijí příběhy. Začni objevovat