Je to už nějaký ten měsíc, co jsem se byla podívat v Pardubicích za Kubou a ostatními. Mám čerstvě po státnicích a chystám se do své práce. Už bylo taky na čase. Pět let na vysoké uteklo jako voda a já už měla sto chutí s tím seknout.
Já: Ondřeji kurva, já pospíchám do práce. Nemůžeš prostě chodit srát, až vypadnu z baráku?!
*křičela jsem na svého spolubydlícího a u toho jsem bušila na dveře*
Ondra: Píčo vole, nech mě!
*ozvalo se tlumeně z koupelny*Oddechla jsem si. Nemám už čas, takže prostě běžím na tramvaj. Po cestě se stavím ještě pro ledový čaj.
Ve Starbucksu byl nějaký podezřelý až moc velký hlouček lidí. Protáhla jsem se kolem a šla si objednat. Po zaplacení, jsem se otočila k východu a viděla jsem spoustu pokřikujících holek.Holky: Bože Kubo! Udělej si s náma fotku!
*sápaly se po někom jako chobotnice*Nechápavě jsem se protahovala kolem nich. Ovšem jsem musela do někoho vrazit. Oh bože, s těmi dredy bych ho vůbec nepoznala.
Já: Kubí, co tu děláš?
*objímala jsem ho*
Kuba: Ahoj Miško, hele no jsem tu s Kubou, budeme představovat takový projekt.
*zasmál se*Nad zmíněným Kubou jsem se pozastavila. Žádného Kubu mi nikdy před tím nepředstavil.
Yzo si všiml mého výrazu a ukázal na hlouček šílejících fanynek. Pochopila jsem, že ten záhadný Kuba bude tam.Yzo: Dámy, tak se uklidníme. Musíme s Kubou jít.
*snažil se je odstrčit od něj*Naštěstí se mu to povedlo a Kuba byl volný. Já mezitím koukala kolik mám času. Když jsem zvedla zrak, tak mi malém spadla brada. Přede mnou stál vysoký hnědovlasý kluk a krásně se usmíval.
Kuba: Ahoj já jsem Kuba, ty musíš být Míša. Vlček mi o tobě hodně vyprávěl.
*stiskl mi ruku a přiblížil se blíž ke mně*
Já: Ahoj, ráda tě poznávám.
*zapomněla jsem vůbec, že mám jít do práce*Z transu mě vyrušil Yzo.
Yzo: Ehm, ty jdeš do školy?
*odkašlal si*Jen jsem se na něj podívala. Chvíli mi trvalo než jsem dokázala zas racionálně přemýšlet.
Já: Ježiš! Né já už jdu do práce a nestíhám!
*začala jsem panikařit*
Kuba: Počkej, já tě odvezu.
*chytl mě za zápěstí a usmál se*
Yzo: Ale já mám schůzku vole.
*zamračil se*
Kuba: Tak ty jdi na schůzku a já Míšu odvezu.
*při tom nespustil ze mě svůj pohled a na Jakuba se ani nepodíval*
Yzo: Fajn! Tak pak přijeď. Jo a Míšo? Večer bychom mohli zajít na drink a pokecat.
*mrknul na mě*
Já: Jo to bychom mohli.
*zaculila jsem se*Odcházela jsem z kavárny po boku Kuby. Dovedl mě až k jeho autu, od kterého mi otevřel dveře a pobídl mě, abych si nasedla.
Kuba: Kam to bude?
*zeptal se po tom, co vyjel*
Já: Do zoo do Troje.
*odpověděla jsem a sledovala u toho jeho potetované ruce, jak svírají černý kožený volant.*
Kuba: Do zoo?
*divil se*
Já: Ano, pracuju jako chovatel.
*jen jsem se usmála*Celou cestu jsme se povídali a musím říct, že to je vážně fajn člověk.
Když přijel k zoo, tak jsem mu poděkovala a už jsem chtěla vystoupit z jeho černého Bentley. On mi ale položil ruku na stehno a já cítila jak mi hoří tváře. Nejdřív jsem se podívala na jeho konečky prstů. Po nich jsem jela přes klouby k tetování orla. Po celé paži jsem sledovala každičký kousek jeho pokreslené kůže, až jsem se dostala k jeho zelenkavým očím. Jeho pohled mě rozpaloval.Kuba: Nedala bys mi na sebe nějaký kontakt, třeba Instagram?
*koukal mi hluboko do očí*
Já: Jo ehm, j-jasný.
*znervózněla jsem*Ukázala jsem mu svůj profil a už jsem rychle běžela do práce. Než jsem však přiběhla, na obrazovce mobilu se mi objevilo nové oznámení.
nobodylisten vás začal(a) sledovat
———————————————————————-
*nobodylisten*
Po kratší pauze jsem tu zpět! <3
Ig: misa_laurencova