Ležím v mé měkkoučké posteli a pomalu se probouzím. Rozlepila jsem své oči a do mé zelené duhovky se dostaly první ranní paprsky letního slunce. Jako každé ráno si vezmu do ruky mobil a podívám se na sociální sítě. Nic nového se neděje, až na jednu zprávu..
Kuba: ahoj misko, nechtela by ses nekdy zastavit za mnou v pardubkach?
Proč mi píše, pomyslela jsem si. Abych to uvedla na pravou míru. S Kubou jsme byli dřív velký kamarádi, jelikož i on je původem z Varů jako já. Ale všechno jednou končí a on se neozval už několik let.
Rozhodla jsem se zprávu ignorovat a vykopala jsem se konečně z vyhřátého pelíšku. Svým vstáváním jsem probudila Dustina. Tohle chlupaté stvoření mi obohacuje život už nějaký ten rok.
Miluju léto a jelikož už mám všechny zkoušky v tomhle semestru za sebou, můžu si dokonce i přispat.
Snažím se dobývat do koupelny, marně! Jeden z mých spolubydlících musí vždycky obsadit koupelnu. No nic, tak si dám aspoň snídani. Vejdu do kuchyně a tam už u jídelního stolu sedí Honza a láduje se jogurtem.
Honza: Dobré ráno!
*začal mluvit s plnou pusou a u toho vyprskl*
Já: Ehm, dobré i tobě přeju.
*trošku znechuceně jsem se zasmála*
Honza: Tak co dneska podnikneme? Už máme po zkouškovém, tak bychom se mohli trošku odvázat!
*nadšením máchal rukama kolem sebe, naštěstí už aspoň dojedl*
Pokrčila jsem rameny a otevřela lednici. Tam ale bylo úplný hovno. Super! Vzala jsem si z košíku aspoň banán a začala jsem jíst. Než jsem však dál pokračovala v rozhovoru, uslyšela jsem zámek dveří od koupelny a do kuchyně se nahrnul vysoký hubený kluk s ručníkem kolem pasu. To je Ondra, můj nejlepší kamarád už od gymplu.
Ondra: Vole, nemůžeš aspoň jednou chvíli počkat?
*podíval se na mě a smál se*
Já: Kdyby to netrvalo vždycky tak dlouho, tak i počkám blbečku.
*u toho jsem naznačila, jako bych mu strhla ten ručník*
Ondra zaječel jako malá holka a já se konečně se záchvatem smíchu odebrala do sprchy. Kapky vody dopadaly na mé nahé tělo a já si to naplno užívala. Po sprše jsem se šla do svého pokoje obléknout a namalovat se. Pokaždé si pouštím písničky. Nejraději mám hudbu od Viktora Sheena. Jeho texty jsou jako lék pro moji duši a já se po nich cítím skvěle.
Najednou začala hrát od něj písnička Deja Vu a moje nálada klesla.
Podívala jsem se na svůj mobil a přemýšlela jsem. Najednou mě však z rozjímání vyrušilo klepání. Do místnosti nakoukl Ondra.
Ondra: Hele, příští týden je tady majáles. Bude tam i Viktor. Nepůjdeme?
*usmíval se jako obrázek*
Já: Jasný!
*radovala jsem se, ale v hlouby duše jsem věděla, že tam bude i Kuba, ale o něm ani Ondra neví*
Napadlo mě, že bych mohla vzít i svého bratrance se sestřenicí, rádi poslouchají český rap a dlouho jsem je už neviděla.
———————————————————————
Doufám, že se vám moje knížka bude líbit! <3
Ig: misa_laurencova
