5. Chata

32 3 0
                                    


Na další den jsem si sedla k notebooku a začala hledat další detaily.
Po pár dnech(ano, dnech) jsem si byla jistá, že jsem tomu přišla na kloub. Na netu jsem si našla všechny chaty a hlavně ten les. Proč? Tak to raději shrnu:
-David před pár měsíci koupil chatu u lesa. Nic zásadního. Skoro. Často chodil do lesa a tak trochu si neuhlídal 2 fotky, kde uprostřed lesa byl kousíček nějaké chaty. Ano, bylo to celkem těžké rozeznat ale přece jenom.
-Davidova rodina je v klidu a nějak extra netruchlí. Jasně, je možnost, že neměli nejlepší vztahy. Ale na veřejnosti to vypadalo jinak.
-Policie, právníci, doktoři a další se tím nechtějí zajímat a snaží se vše uklidit z netu.
-Koukala jsem rozhovor, ve kterém David řekl že by se někdy nejraději vrátil v čase a vůbec nebyl slavný. Ne že by ho to nebavilo ale chtěl klid. Mít soukromí.
-Když novináři pronásledovali sestru Davida, tak řekla něco ve stylu: ,,David má to co vždy chtěl. Klid." Dobře, tohle moc nemusí být důkaz ale když jsem si to dala do souvislosti s dalšími věcmi, tak ano.

Nikomu jsem neřekla kam jdu. Proč? Protože když jsem někomu řekla, že to sama vyšetřuju, tak mě měl za blázna a odmlouval od toho🙄A tak jsem mlčela a nikomu nic neřekla. A to i dnes, když jsem si zvalila pár věcí a šla na hledání Davida...
Brodila jsem se lesem. Bylo celkem teplo. Takže to byla příjemná procházka. To jsem si ale myslela jen chvíli. Proč? Protože se jedna blbka jménem Mery ztratila🤦🏼‍♀️Ne úmyslně. Měla jsem mapu a i zaznačenou přibližnou trasu. Do toho se setmělo a brzo byla tma. Takže pecka🙃
Nakonec jsem si dala přestávku u řeky. Potřebovala jsem jí. Pauzu jsem využila i na to abych se nějak našla kde jsem. Zároveň jsem se napila a dala si něco k jídlu. Byla jsem celkem vyčerpaná ale moc jsem neměla takovou odvahu usnout. Obzvlášť v tom děsivém tichu kolem mě.
A už vůbec nepomohlo, když jsem se zvedla a rozsvítila jsem si. Jasně bylo to lepší. Jenže...Když jsem rozsvítila do prázdna, tak tam někdo stál! Hrozně jsem se lekla. Možná jsem se přepočítala a Davida někdo unesl a v té chatě zabil? Rychle jsem se otočila a začala utíkat. Slyšela jsem že i on akorát ne přímo za mnou. Nakonec jsem zabočila za nějakou skálu. Doufala jsem, že jsem se mu ztratila. Jako ano, případy mi nic nedělají a už vůbec když se podílím na vyšetření. Jenže teď jsem byla sama. Sama v tmavém lese. A i přes mojí teorii o které jsem si myslela, že bude přesná, tak jsem se mohla splést a je to jinak. Taky jsem jen člověk no.
Kroky utichli ale i tak jsem si neoddechla. Furt mohl být tady. Počkala jsem nějakou dobu. Poměrně dlouhou. Nakonec jsem nabrala odvahu a šla. Nikde nikdo ale teď už byli i zvuky noční přírody. Furt jsem si ale neoddechla. V pozoru a celkem i napětí jsem šla dál. V kapse jsem měla kdyby něco kapesní nožík. Nikdy nevíte jestli náhodou nebude v chatce vrah a ne David.
Když jsem ztrácela naději, tak jsem to našla. Našla jsem to! Našla jsem tu chatu. Dokonce se tam svítilo! Asi se ani nedá opsat jak se mi ulevilo. Usmála jsem se a pomalu až rozběhla k ní. Dveře byli pootevřené. Pomalu jsem otevřela a vešla. Bylo tam teplo a dokonce zařízené. Že bych se nepletla? Udělala jsem pár kroků. Pak jsem ale ucítila hroznou ránu o hlavu a následně tmu. Pád a tmu...
Co se stalo?😬














Kde je David Hofbauer?Kde žijí příběhy. Začni objevovat