8. Psychopat

36 3 0
                                    


D- ,,Hej! Mery? Co se-" hned jak se otočil, tak se zasekl a otočil na mě
D- ,,Nekoukej se tam." chytil mě za hlavu a otočil abych se koukala jen a jen na něj. Viděla jsem, že i on dostal strachu. Vůbec jsem ničemu nechápala
D- ,,Teď půjdeme pomalinku zpátky, ano?"
M- ,,Dobře." furt jsme se na sebe koukali a pomalu jsme se vraceli dovnitř. Asi by bylo vhodné říct, čeho jsme se lekli.
Byl tam nějaký chlap. Asi budu jak blázen ale tu noc co jsem se dostala tu, tak jsem možná viděla jeho a ne Romana. Protože obrys postavy stál přesně jako on. A i výškově by seděl.
Nelekli jsme se, že tam někdo stál. Nebo ano ale spíš jaký byl. V ruce měl nůž, po těle rány a jizvy. Do toho takovej děsivej pohled.
Hned jak se za námi zavřeli dveře, tak David zamknul
M- ,,Kdo to do háje je?!"
D- ,,Klid."
M- ,,Davide já jsem měla vždy a v každém případu jasný konec nebo co se stalo a děje...A s tebou?"
D- ,,Hele klid. Lekla si se víc než já."
M- ,,Mám důvod."
D- ,,Pojď si sednout." kývla jsem a společně jsme si sedli k stolu. Se židli se přisunul ke mně a začal něco hledat. Po chvilce našel a pustil to. Bylo to moje video. Konkrétně o jednom psychopatovi, který jako mladý zabíjel každého, kdo se na něj déle koukal. Jenže před cca 5 lety utekl a není přesně známo kam. Pár lidí mělo svou teorii stejně jako já. Hodně svých obětí ukrýval v lese, takže jsem si myslela, že tam
M- ,,Takže...Takže jsem měla zase pravdu?" trochu jsem se zasmála. Pravdou bylo, že bych byla raději kdybych ji teď ohledně toho psychopata neměla
M- ,,Proč mě nezabil?"
D- ,,Prej už nechce zabíjet ale nikdy nevíš. Takže jsme opatrní."
M- ,,Aaha."
D- ,,Když se vrátí Roman, tak vše dohodneme a on tě doprovodí domů. Tedy pokud pustí."
M- ,,Na čem dohodneme?"
D- ,,Já nevím. To říkal on."
M- ,,Ok."
D- ,,Víš...Kromě Romana jsi první se kterou mluvím a celkem mi to chybí. Nechceš se nějak poznat?"
M- ,,Ale klidně. Taky kromě holek nemám s kým."
D- ,,Takže vážně nemáš kluka?"
M- ,,Velice zajímavé téma hned na začátek." oba jsme se zasmáli
D- ,,Ty odpověď víš, tak bych měl taky." dál se smál
M- ,,Nemám. Vadila mu moje tvorba a zapálenost do případů."
D- ,,Debil. Měl tě podporovat."
M- ,,A vlastně proč nemáš holku ty?"
D- ,,Pár jich bylo. Ale rády každému říkaly, že chodí se mnou. A když byla normální, tak jí začala vadit moje práce."
M- ,,Dlouho jsi žádnou neměl...Vy chlapi máte své potřeby." zasmála jsem se
D- ,,To jo...Tak samoobsluha." oba jsme se zasmáli. Dlouho jsme si povídali. A hodně krát jsme se nasmáli. Vyrušil nás až příchod Romana
R- ,,Jsem tu."
M- ,,Ok..Můžu jít domů?" koukla jsem se na Romana a pak na Davida. Na Davidovi jsem viděla, že by byl nejraději kdybych zůstala.
R- ,,Ne."
M- ,,Ale-"
D- ,,Jen ať jde."
R- ,,Co když někomu něco řekne?! Víš kdo to je?"
D- ,,Říkal jsem, že ano."
M- ,,Já nic neřeknu pokud mě pustíte."
D- ,,Nejsme únosci." pousmál se
M- ,,Můžeme si někdy napsat."
R- ,,Ne!"
D- ,,Romane ona není zlá."
R- ,,Uzavřeme dohodu."
Jakou?








Kde je David Hofbauer?Kde žijí příběhy. Začni objevovat