Kde je David Hofbauer?

18. Omluvit

Stál tam nějakej chlap. Měl blond vlasy, brejle a kšiltovku
M- ,,Kdo jste a co potřebujete?" nic neřekl, začal mě líbat a tlačit do bytu. Hned jsem se oddálila a bránila se
M- ,,Co do háje děláte?! Vypadnete!" nepřestal a sůndal si kšiltovku. Já využila ten čas a kopla ho tam dolů. Svalil se k zemi
D- ,,Lásko to jsem já." řekl s vyšším hlasem a...a dal si dolů paruku
M- ,,Proboha, Daví! Promiň." trochu jsem se zasmála a klekla si k němu
M- ,,Dobrý? Promiň." hladila jsem ho po tváři. Sundal si brýle a další věci co na sobě měl aby nebylo poznat, že to je on. S mou pomocí přešel k posteli, kde si lehl
M- ,,Co tady děláš?"
D- ,,Musel jsem tě vidět. A taky se omluvit."
M- ,,Už nevadí. Nebojíš se, že tě uvidí?"
D- ,,Mám převlek. A pokud to praskne tak budu v...no víš." zasmál se
M- ,,Jo. Takže jsi riskoval kvůli mně? I když nejsme spolu tak dlouho?"
D- ,,Ano. Protože tě neuvěřitelně miluju."
M- ,,Daví...Já se jednou rozteču." zasmála jsem se a políbila ho. Možná pro někoho jsou naše řeči nudné, nechutné ale mně se to líbilo
D- ,,Chyběla jsi mi."
M- ,,Byli jsme bez sebe jen pár hodin." zasmála jsem se
D- ,,Já tobě ne? Dobré vědět." smáli jsme se. Lehla jsem si k němu a několikrát ho políbila
M- ,,Chyběl."
D- ,,Budu tu jak dlouho budu moct."
M- ,,Co když tě-"
D- ,,Nenajdou. Pak preventivně se vrátím zase v noci do chaty."
M- ,,Jak dlouho chceš takhle žít."
D- ,,Jak takhle?"
M- ,,Tajnej. Děláš před všemi, že jsi umřel a..a nemůžeš mít třeba děti."
D- ,,Jak nemůžu?"
M- ,,Dítě potřebuje oba rodiče. Nemůžeš se s ním ukazovat. A možná by ani nesmělo vědět, že existuješ."
D- ,,Víš...Nějak jsem na dlouhodobé následky."
M- ,,Měl jsi."
D- ,,No. Ale aspoň znám a mám tebe." usmíval se a políbil mě
M- ,,Jo, za to jsem ráda. Ale když mám vztah tak chci s budoucností. Doteď jsem měla smůlu ve vztazích."
D- ,,Chápu. Ale teď si užívejme, že jsme spolu. Ty nepříjemné věci časem."
M- ,,Okej. A jaké jsou ty příjemné?" usmála jsem se, zakousla si ret a hladila ho po hrudi
D- ,,Myslím, že myslíme na stejné věci." usmíval se a hladil mě po zadku. Sedla jsem si na něj a začala ho dravě líbat. On mě taky a vzájemně jsme se zbavovali všeho oblečení. Chvíli jsme se vzájemně provokovali a následně šli na věc.

David:
Mery po všem usla na mé hrudi. Hladil jsem jí po zádech a přemýšlel. Asi je šílené, že po 2 týdnech si umím s ní přestavit celý život. Představoval jsem si co bude třeba o 10 let. Věděl jsem, že chci abych byl tehdy s ní. A možná už měl nějaké toho prcka.
No a taky jsem si vzpomněl na další slova Romana. Přemlouval mě ať se vrátím. Jenže on věděl jaký to byl tlak na mě. Ale na druhou stranu...No nic. Přemýšlel jsem dlouho. Nakonec jsem usnul ani nevím jak
Jak to bude dál s Davidem?