17. Domů

27 2 0
                                    


Dnes nastal den kdy se vracím domů. David je od rána skleslej. Ani mně se moc nechce ale zároveň se těším.
Roman už čeká s věcma před chatou. S Davidem stojíme v pevném objetí a ani jeden z nás nechce toho druhého pouštět
D- ,,Proč bylo navrženo jen 2 týdny." zeptal se smutným hlasem
M- ,,Nevím." řekla jsem stejným hlasem
D- ,,Až budeš doma tak se mi ozvi." hladil mě po tváři
M- ,,Škoda, že nemůžeš se mnou. Nebo?"
D- ,,Lásko víš, že to nejde."
M- ,,Mm." víc jsem ho obejmula. Rychle jsem si zvykla usínat v jeho náručí, být u něj 24/7 a obecně na něj.
D- ,,Slib mi, že nás tenhle čas od sebe nerozdělí."
M- ,,Budu se snažit."
D- ,,Takže přiznávaš, že je možnost, že si tam někoho najdeš?!" křikl naštvaně a pustil mě
M- ,,To jsem neřekla!" nic neříkal
D- ,,Můžeš jít."
M- ,,Daví..." přišla jsem k němu
D- ,,Jdi!"
M- ,,Fajn!" řekla jsem stejně naštvaně i přes to, že mi po tváři stékala slza. Roman to viděl a na nic se mě neptal. V autě jsem seděla v zadu. Možná jsem si trochu pobrečela.
Doma jsem se nějak nevybalovala a zapadla do postele. Hrozně mě mrzelo že jsem hned neřekla slibuju. Ale měla jsem obavy. Nikdy jsem vztah na dálku neměla. A ani se nemůžu nikoho zeptat o radu.
Asi po hodině, kde jsem se uklidnila tak jsem všem zavolala. Máma byla akorát se Zuzanou na dovolené, takže mě naštěstí nemohli přijít kouknout. Proběhla jsem sociální sítě a pak šla vydat jedno video, které jsem měla už dlouho jako zálohu. Dotočila jsem akorát úvod kde jsem i řekla, že jsem zpátky a začala ho upravovat abych mohla vydat video.

David:
Mrzelo mě jak jsem na Mery vyletěl. Jen jsem konečně našel ženu, kterou jsem neuvěřitelně za ten krátký čas miloval. A představa, že by měla jiného byla hrozná.
R- ,,Jseš debil víš o tom."
D- ,,Co?"
R- ,,Mery celou cestu brečela."
D- ,,To jsem nechtěl."
R- ,,Proč si do háje na ní vyletěl?"
D- ,,Já...Já nevím Romane."
R- ,,David tohle musíš vědět."
D- ,,Prostě vidím to jak jí miluju a jí přestane bavit tohle vše a najde si jiného."
R- ,,Kdyby jsi se vrátil-"
D- ,,Ne. Tohle jsem probíral už i s ní."
R- ,,Tak se pak nediv." řekl naštvaně a chtěl odejít
D- ,,Ne počkej."
R- ,,Na co David. Uznávám, že jsem nejdřív Mery nemusel. Ale viděl jsem jak jste v tom oba až po uši. A ty to takhle zbytečně posereš." měl pravdu. Koukal jsem jinam a mlčel ,,Mohl si seknout s kariérou a časem by novináři ztratili zájem. Ale ne. Ty uděláš vždy z toho ještě humbuk."
D- ,,Něco vymyslím."
R- ,,Jen aby nebylo pozdě."

Mery:
Akorát jsem vylezla z koupelny. Dala jsem si dlouhou teplou sprchu a trochu se zrelaxovala. Potřebovala jsem to. A hlavně nemyslet furt na Davida, který mi tady chyběl i když byl hnusnej.
Po dlooouhe době jsem si objednala pizzu a chtěla kouknout nějakou komedii abych se rozveselila. Pizza přišla poměrně rychle, takže mě překvapilo když po asi 10 minutách jsem slyšela klopali na dveře. Možná sousedi? Nebo poslíček něco zapoměl? Když jsem otevřela, tak jsem uviděla...
Koho?














Kde je David Hofbauer?Kde žijí příběhy. Začni objevovat