10. Krev

43 3 0
                                    


Bylo mi jasný kdo to je. A obzvlášť, když jsem cítila u krku nůž. Ani se nedají opsat moje všechny myšlenky. Každopádně jsem se hlavně loučila se životem. On mě někam začal táhnout. Trochu mě uvolnil. Takže jsem se mu vyklouzla a začala utíkat. Jenže on za mnou!😩Neříkal že už nechce být tím monstrem?!
Bohužel mě dohnal a skočil na mě. Pomalu jsem cítila jak mi zařezává nůž do krku. Jenže v tom přišli oni! Hrdinové. Nebo hlavně hrdina. David. Skočil po něm a začal mu dávat pěsti. Roman je oddělil a bojoval teď s ním on. David šel hned ke mně a obejmul mě. Ani jsem to moc nečekala. Snažím se být silná a tak. Ale někdy potřebuju cítit nějakou náruč. Jako zrovna teď. Byla jsem neskutečně vděčná za objetí. Musím uznat, že jsem se i klepala. A kdo by ne, když ho téměř zabili
D- ,,Jsme tu...Jsem tu." sedl si úplně a mě k němu natiskl
M- ,,Děkuju." šepla jsem a koukala se na Romana s tím chlapem. Roman mu nakonec bodl nůž do boku. Psychouš hned utekl a Roman šel k nám
R- ,,Jste oba okej?"
M- ,,Jjjo."
D- ,,Teče jí z krku krev. Musí do-"
R- ,,Ošetřit dokážeš i ty."
D- ,,Co se vlastně stalo?"
M- ,,Ššla jsem do..můžu pak?"
D- ,,Jo." postavil se společně se mnou. Roman šel a chtěla jsem jít i já. Jenže David mě vzal do náruče
M- ,,Nemusíš."
D- ,,Ale chci. Kdyby jsme přišli o pár vteřin později, tak už nedýcháš. Jen tě nesu, není to nic hrozného. Nebo?"
M- ,,Ne...A děkuju za tu..zachranu." řekla bych to normálně ale trochu mě bolelo něco říkat. David se jen usmál a kývl. Opatrně jsem si o něj opřela hlavu a nechala se nést. Takže za 1 den se dozvím, že tu je psychopat který se chce napravit a má na kontě xyz vražd ale pokusil se mě zabít🙃
V chatě otevřeli a opatrně přešli přes bezpečnostní systém. Roman šel zjevně pro lékárničku a David mě položil do postele
D- ,,Roman ho půjde zítra s policisty hledat."
M- ,,Proč jste to..to neudělali už dřív?"
D- ,,Asi moc nemluv. Každoročně jsme si mysleli, že se bude dát žít v míru. Ale jak jsme viděli, tak ne."
M- ,,Co bude dál?"
D- ,,Pokud půjdou sem, tak tě prozradíme a řekneme o dohodě."
R- ,,Tady to je."
D- ,,Dík."
R- ,,Jdu to skontrolovat."
D- ,,Ok."
M- ,,A ne...neřekne o tobě něco?"
D- ,,Nemluv jsem řekl. A i kdyby, tak nám zahraje do karet, že zabil i mě. A máš hned rozuzlení 2 případů." oba jsme se zasmáli. Hned na to mi to začal čistit. Celkem to bolelo. Ale vydržela jsem.
D- ,,Prospi se."
M- ,,Nejsem unavená."
D- ,,Tak nevím...Donesu ti věci."
M- ,,Dík."

David:
Když jsem zavřel dveře, tak jsem uviděl Romana, který se vážně koukal
D- ,,Stalo se něco?"
R- ,,Musíš pryč."
D- ,,Co? Proč?"
R- ,,Volal jsem s poldama. Přijedou."
D- ,,Vždyť o mě ví."
R- ,,David..Našel jsem mrtvolu."
D- ,,Když ho ale chytí, tak-"
R- ,,Co když ne. A teď téměř zabil i jí."
D- ,,Nesmí se o tom dozvědět."
M- ,,Pozdě." slyšel jsem ze dveří. Do háje!
D- ,,Mery..." řekl jsem tiše a šel k ní
Jak to bude dál se psychopatem?












Kde je David Hofbauer?Kde žijí příběhy. Začni objevovat