PT:
T: Zijn je vijanden daar geen toeristen?
(Nebudou tam tvoji nepřátele turisti?)
J:Ik zal proberen ze te overleven
(Pokusím se je přežít)
T: Laten we daarheen gaan.
(Tak tam půjdeme)
Nedošlo mi, že stále ležím, takže jsem se tam válela celou dobu, co jsme se bavili. Zvedla jsem se a sedla jsem si naproti němu. Usmál se a dal mi vlasy za ucho.
J: Je bent prachtig.
(Jsi nádherná)
Usmála jsem se na něj a zaculila jsem se.
T: Dus bedankt.
(Tak asi díky)
J: Geen dank
(Nemáš zač)
J: Ik heb nagedacht over de toekomst
(Přemýšlel jsem nad budoucností)
Bože to ne, nemám ráda takovéto plánování vztahů.
T: En wat verzon hij?
(A co si vymyslel)
J: Ik bedoel, ik hou niet van dit soort relatie "planning," dus niet veel, maar ik weet dat...
Zvedl se a začal si klekat. Bože to ne
J: Christine, ik hou van je en ik wil je nooit verliezen. Wil je met me trouwen?
(Týno, miluju tě a nechci o tebe nikdy přijít. Vezmeš si mě?)
Vykulila jsem na něj oči. Znejistil, trochu.
T: Ja, ik trouw met je.
(Ano, vezmu si tě)
Spadl z něj stres a políbil mě. Přilezl ke mně na gauč. Po chvíli se ale sekl.
J: Wacht, ik ben de ring vergeten
(Počkej zapoměl jsem na prstýnek)
Zasmála jsem se a on vzal mojí ruku do té její. Pomalu mi navlékl prstýnek. Jakmile ho dostal na můj prst mě zase začal líbat. Začal mi dávat ruce na lemy trička, aby mi ho mohl sundat.
T: Hans, alsjeblieft niet, niet nu.
(Hansi, prosím ne, teď ne)
Odtehl se odemě a koukl se na mě.
J: Heb ik iets verkeerd gedaan?
(Udělal jsem něco špatně?)
T: Nein, mir ist im Moment einfach nicht danach.
( Ne jen na to teď nemám chuť)
J: Also gut.
(Tak dobře)
Přelezl nějak přese mě a lehl si za mě. Objal mě a koukl se na televizi.
J: Können Sie das nicht auf Deutsch sagen?
(Nemůžeš to dát německy?)
T: Nein, du sollst Tschechisch lernen.
(Ne, máš se naučit česky)
J: Wie sagt man "Wie geht es Ihnen" auf Tschechisch?
(Jak se řekne česky třeba "jak se máš")
T: Jak se máš
Vykulil na mě oči. Vyzkoušel to a trochu mu to šlo. Poté to spojil s dobrý den.
T: Sie reden besser als ich.
(Ty mluvíš snad líp jak já.)
J: Nicht ganz.
(To úplně ne)
Přitulil se ke mně a sledoval ten seriál. Snažil se si to nějak překládat. Po nějaké době jsem slyšela Hanse jak spí. Otočila jsem se na něj. Ty jeho rysy byly povolené, nebyly jakkoli pevné jako normálně. Musel být unavený. Objala jsem ho a on mě taky. Byl spocený, takže byl trochu cítit, nebylo to moc zavánějící. Někdo mi ale začal volat, takže se Hans hned probudil. Já jsem se natáhla pro telefon a Hans zabručel.
J: Wer stört uns
(Kdo nás ruší)
Řekl otráveně
T: Meine Mutter ist so still
(Moje máma tak ticho)
Zvedla jsem to mamce.
Hovor
T: Ahoj mamko!
Tm: Ahoj, nechtěla by ses za námi přijet podívat?
T: V blízké době se tam stavím, může jet i Hans?
Tm: Jo jasně, pokud spolu dokážete spát v jedné posteli
T: No jasně, já mu to řeknu, do dvou týdnů tam budeme.
Tm: Tak to se těšíme, ahoj
T: Čau
Konec hovoru
Hans se na mě koukl
J: Was hat Mami gesagt?
(Co maminka říkala?)
T: Wir gehen in die Tschechische Republik, was meinst du?
(Pojedeme do Česka, co ty na to?)
J: Was gibt's?
(Co tam?)
T: Wir gehen zum Haus meiner Mutter, ich zeige dir, wo ich aufgewachsen bin.
(Pojedeme k mamce, ukážu ti kde jsem vyrůstala)
J: Das klingt interessant, so gut.
(To zní zajímavě, tak dobře)
T: Sollen wir jetzt essen gehen?
(Nepůjdeme se už najíst?)
J: Sind Sie hungrig, weil Sie auf der Couch liegen?
(To ti vyhládlo z ležení na gauči?)
T: Kratzen Sie mich nicht.
(Nedrbej do mě)
J: In Ordnung, ich besorge dir das Essen.
(Tak dobře, donesu ti to jídlo)
