PT:
Ráno jsem vstávala hned v 6, potřebuji stihnout vlak. Přemýšlela jsem a došla jsem k tomu, že pro mě bude nejlepší nepoužívat auto. Ono metro a tramvaje stačí. Ještě jsem se rozloučila s mamkou a ségrou a vyjela jsem na vlakové nádraží. Miluju cestování vlakem, sice občas zpoždění ale přežít se to dá. Cesta do Rakouska trvala asi 2 hodiny. Nádraží je tu fakt úžasné. Pak hned na metro a jít najít můj dům. Jinak, jako práci budu jako sekretářka jednomu boháči. V telefonu zněl příjemně, jen trochu jak to říct, namyšleně? Prostě zněl jak kdyby byl něco víc než ostatní. Jako jeho věc ale jestli se bude naděmě povyšovat tak končím. Ve vlaku jsem ještě usnula. Probudila jsem se až ve Vídni na krásném vlakovém nádraží. Hned jsem vylezla z vlaku a šla jsem na metro. Jenom jednou jsem musela přestoupit. Po pár minutách jsem byla u mě v bytě. Byt mám už zařízený, kompletně, zítra už musím do práce, prostě toho mám teď o něco víc. Doma jsem si to ještě prošla, vše vypadalo stejně jako na fotkách. Lednice byla prázdná, tak jsem zašla ještě kousek do obchodu něco koupit. Musím se nějak najíst. Táhla jsem toho domů fakt hodně, tři tašky. Domů to mám ale fakt kousek, takže to nějaký problém nebyl. Jen jsem to sklidila a něco jsem si navařila. Konečně jsem si mohla lehnout. Hned jsem zabrala a spala jsem si do rána.
Ráno
Musela jsem vstávat brzy, ten blb chtěl ať nastoupim o půl sedmé když tam budu poprvé. Jinak až o půl osmé. Jen jsem si dala sprchu a něco k jídlu. Dala jsem si na sebe černé kratší šaty a nechala jsem si rozpuštěné vlasy. No myslím že budu vypadat líp než můj šéf :D. Šla jsem na metro, doveze mě kousek od těch kanceláří, já bych tam sice mohla i pěšky a vyjde mě to na tak 10 minut cesty ale na metro to je blíž a není to nějak extra drahé. Kanceláře jsou na Taborstaße a já bydlím též na této ulici. Jen na druhé straně. Někdy tam zkusím zajít pěšky, dnes ale ne. Všechny věci mám, jen doufám, že mu nebude vadit, že jsem z Česka a ne z Rakouska. Metro přejelo jednu zastávku a já vystoupila. Teď už jen nahoru a jít asi 200 kroků do kanceláří. Jako jo, těším se tam, ale netěším se na reakci toho týpka. Jinak, šla jsem k tý budově, klasika do výtahu a šla jsem k němu. Vešla jsem dovnitř a přivítal mě můj nový šéf.
J:Hallo, sind Sie Christine?
(Dobrý den, Vy jste Kristýna?)
Usmál se na mě, celkem pěkný blonďák, trošku vousky na obličeji. Měl na sobě vínovou košili a černé kalhoty.
T: Ja, ich bin's.
(ano, jsem to já)
Přišel ke mně a podal mi ruku.
J: Ich bin Hans
( Jsem Jan)
T: Ich bin Christine, aber das wissen Sie wahrscheinlich schon.
(Jsem Kristýna ale to už asi víte)
Usmál se a ukázal rukou do jeho kanceláře, hned jsem šla dovnitř kde jsem se usadila. On si sedl naproti mě.
J: Möchten Sie einen Kaffee?
(Dáte si kávu?)
T: Nein
(Ne)
J: Ich frage mich nur eines: Warum sind Sie aus der Tschechischen Republik hierher gezogen und warum wollten Sie bei mir als Assistentin arbeiten, ich würde die Wahrheit fragen.
(Dobře zajímá mě jen jedna věc, proč jste se z České Republiky odstěhovalo zrovna sem a proč jste chtěla jít zrovna ke mně na pozici asistentky, poprosil bych pravdu.)
No, mám mu říct že to bylo jediné místo které zrovna bylo v nabídce? Hah, jo, udělám to.
T: Um ehrlich zu sein, war es der einzige gut bezahlte Job, der angeboten wurde
(Abych byla upřímná bylo to jediné dobře placené místo, které bylo v nabídce)
Pousmál se
J: Damit habe ich irgendwie gerechnet. Weißt du, ich mag keine Touristen.
(S tím jsem nějak počítal. Víte, já ale nemám rád turisty. )
Já a turista? To víš že jo.
T: Aber ich bin kein Tourist, ich bin nicht hier, um mir Sehenswürdigkeiten anzuschauen, ich bin hier wegen der Stelle, für die ich mich bei Ihnen bewerbe.
(Já ale nejsem turista, já tu nejsem kvůli památkám a podobným věcem, jsem tu kvůli práci o kterou žádám u vás)
