Jakmile zmizeli a bylo nějakou dobu ticho Kristýn seskočila dolů do boxu plného slámy. Zvedla se a okamžitě zamířila ke koni. Zrovna se chtěl napít. Kristýn mu hlavu odstrčila a sáhla po napáječce. Vynesla jí ven a šla ke kanálu. Vylila to, umyla jí a přinesla jí dovnitř. Do kýble natočila čistou vodu a nalila mu to tam.
Potom vyndala všechnu slámu a dala mu tam novou. Tu otrávenou odnesla na hnůj k ostatní slámě. Vrátila se do boxu a hřebec v klidu žral. Kristýn se opřela o dveře do boxu a s úsměvem se na něj dívala.
Rozhlédla se. Nikde nikdo. Otevřela dveře do boxu a vešla k němu. Zavřela dveře a hřebec se na ní hned otočil. Natáhl k ní hlavu a pyskama jí prosil o další bonbón.
Kristýn se pouze usmála a zavrtěla hlavou. Pohladila ho po čumáku a podívala se mu do černých očí. Zjistila, že se na ní zpříma dívá. Najednou jí ty koňské oči okouzlili. Usmála se a podívala se ven. Nikde nikdo nebyl a tam sáhla do kapsy. Šla na druhou stranu boxu a on za ní. Na bonbón ho donutila si lehnou k ní. Opřela se zády o zadní zeď boxu a hřebec si lehl vedle ní. Vzal si bonbón a potom si položil hlavu na její stehna. Kristýn ho začala hladit po krku. Jak ho hladila, tak jí pomalu padali víčka, až usnula.
* * *
Pomalu otevřela oči. Uviděla koňský čumák. Okamžitě se usmála a pohladila ho. Sedla si a protáhla se. Rozhlédla se po boxu a zvedla se. Ve stáji nikdo nebyl a tak vylezla z boxu a šla najít sedlárnu.
Na konci stodoly byli dveře. Otevřela je a sedlárna. Rozhlížela se tam a obdivovala všechny ty sedla a věci na koně. Zaujalo jí jedno černé sedlo. Došla k němu a sáhla na něj. Mělo krásně sametový povrch. Usmála se.
,,Ahoj," uslyšela za sebou a prudce se otočila. Kami.
,,Ahoj," oplatila pozdrav.
,,Spala jsi Beka, viděla jsem tě," usmála se Kami, ,,jak si se sem dostala?"
Kristýn nevěděla jak jí to naznačit a tak pouze pokrčila rameny a naznačila prsty, že prostě přišla.
,,Dobře," usmála se Kami, ,,chtěla by jsi se o něj postarat?"
,,Ano," rozzářila se Kristýn, ,,Bek?"
,,Ano, jmenuje se Bek," usmála se Kami a sáhla po jednom kufříku.
,,Hezké jméno," řekla Kristýn a sama byla ráda za to, že něco dokáže říct.
,,Dobře," usmála se Kami, ,,učila jsi se mluvit?"
Zavrtěla hlavou.
,,Říká se ne," zasmála se Kami a rozešly se spolu k Bekovu boxu.
,,Ne?" podívala se na Kami.
,,Ano," usmála se Kami, ,,jo Kristýn," zastavila se Kami a podívala se na ní, ,,včera večer někdo ukradl malou lahvičku se zbytkem.. no prostě látky, která může být pro koně smrtící. Nevíš kdo by to mohl být?"
Hned jí to došlo, ale rozhodla se to zatím uchovat v tajnosti.
,,ne," řekla a pokrčila rameny.
,,Dobře, tak pojď," rozešly se zase k Bekovu boxu, ,,naučím tě, jak se starat o koně, dobře?"
Usmála se Kami a Kristýn nadšeně přikývla. Bek stál u dveřím a odfrkával si. Kristýn byla ráda, že se o něj teď bude moci starat a byla šťastná, začínalo jí to připomínat domov.
* * *
Kristýn si vzala blok bez linek a tužku s gumou a šla do lesa. Sedla si na zem a začala skicovat chatku a to okolo ní. Potom uslyšela nějaký zvuk, který se ozýval z ranče. Nechala tam blok s tužkou a gumou a rozeběhla se k ranči. Lesem proběhla jak jen nejrychleji uměla a pak prolítla kolem výběhu koní k ranči.
Nedoběhla ani do poloviny cesty, když na druhý straně viděla Beka běžet po cestě na horu na louku. Rozeběhla se hned zpátky. Proběhla lesem a snažila se ho sledovat, ale přece jenom kůň a člověk.
Jakmile vběhla na cestu nepostřehla, že o kousek předběhla Mirka, Kami, El, Amy a Míšu. Běžela po cestě nahoru a rozhlížela se. Hledala ho a on jí očividně taky.
Vyběhla nahoru na louku a zastavila se. Rozhlédla se. Nikde ho neviděla. Povzdechla si a pak jí dal někdo ruku na rameno.
,,Najdeme ho," Mirek.
Kristýn se na něj podívala.
,,Ano?" řekla tiše.
,,Ano," přikývl Mirek.
,,Kde jsi byla Kristýno v noci?" zeptala se Míša.
,,Eh," jediný co z ní vypadlo.
,,Holky!" křikla Kami, ,,nechte jí být! Je tu nová a musí mít prostor! Je to její věc kde byla! Nechte jí být!"
,,Takže, teď když je jako tvoje dcera tak nás odstrčíš?" odsekla Amy.
,,Měj se," odsekla Míša, ,,jdu na ranč, ke svému koni!"
,,Dcera?" řekla tiše Kristýn a Kami se na ní podívala.
,,Pojď," došla k ní, ,,něco ti řeknu."
Šly pomalu po louce po straně lesa, v tichosti.
,,Měla jsem ti to říct včera, ale není to téma lehké na vysvětlení," řekla Kamila.
,,Ano?" podívala se na ní Kristýn.
,,Je to skoro týden co mi zavolala nějaká Markéta, že jí svěřili do péče dívku, co přišla o hlas," začala pomalu, ,,a prosila mě, jestli bych tě neadoptovala. Nejprve jsem nechtěla, ale poté co mi poslala některé fotky a něco mi o tobě řekla přišlo mi, že by jsi se sem hodila a mohla bys tu zapadnout. Adoptovala jsem tě, jinak by jsi skončila v děcáku."
,,Proč?" řekla Kristýn tiše a Kamila se na ní podívala, ,,proč?"
,,Hodíš se sem," odpověděla Kami, ,,jenom si musíš najít svoje místo."
Kristýn se zastavil a Kamila se otočila a odcházela. Dívala se před sebe a nemohla tomu uvěřit.
Povzdechla si a v tu chvíli něco uslyšela z lesa. Něco viděla. Něco tam proběhlo. Rozhlédla se. Kamila tam už nebyla. Bůhví kam zmizela. Došla k lesu a podívala se do něj. Něco viděla. Bylo to černé a pohybovalo se to směr.. Kristýn se rozeběhla do lesa. Co nejrychleji mohla si to namířila k chatě. Jakmile vyběhla na starou cestu u svých věcí uviděla Beka.
*Baus-idk
