Ráno jsem se probudila pozdě, ale dnes jedeme domů takže to nikdo neřešil Amy vedle na posteli nebyla takže buď někde zůstala anebo už šla na snídani. Kterou já už nestihnu. ,,Ahoj Amy.",,Dělej prodloužili snídani.",,Ale mě se nikam nechce.",,Jdeme!"
Pohled Jack
Když jsem zjistil že je snídaně prodloužená tak jsem tam šel, ale Emily jsem nenašel. Asi má kocovinu jako já.
Až když vešla do jídelny vypadala jako kdyby se probudila. Ale ona vždy vypadá hezky. Měla černé tepláky a černý kroptop sluneční brýle asi aby jí nebylo vidět do očí. A skřivený úsměv, který mluvil za vše. Zatím co Amy se vedle ní usmívala jako sluníčko.
Šly jsi sednout za Amandou, Elizabeth, Sandrou a Nikolou. Když o mě zavadila pohledem tak jsem se usmál ona se na mě podívala jakože svým křivým úsměvem. Prostě Emily ta se nikdy nezmění.
ČTEŠ
Mámou v šestnácti
Teen FictionMožná nejsem první ani poslední holka která měla v šestnácti dítě. Nikomu to neříkám vlastně to ví jenom moje nejlepší kamarádka Amy a mamka. Co když se jednou objeví někdo kdo ho bude brát jako opravdového syna? Upozornění: V téhle knížce se budou...
